Spolchemie
Hledej! 
Historie společnosti
Vznik společnosti

Dne 13. února roku 1856 bylo v paláci knížete Schwarzenberga ve Vídni, centru tehdejšího mocnářství Rakouska-Uherska, rozhodnuto o založení akciové společnosti s názvem 'Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu'. Během jediného roku byla na zakoupených pozemcích za branami Ústí nad Labem, v té době provinčního městečka na úpatí Krušných hor, zahájena výroba chemických produktů. Založení „Spolku“ se ukázalo jako významné pro pozdější budování struktury českého chemického průmyslu a pro rozvoj samotného města Ústí nad Labem. Spolek pro chemickou a hutní výrobu zahájil svou dráhu jako podnik s velkým akciovým kapitálem a s velkými aspiracemi.

Jedním z prvních ředitelů Spolku byl dr. Max Schaffner. Za dobu svého působení v ředitelských postech a v postavení prezidenta správní rady a jako vážený chemický odborník přivedl do konce 19. století ústecký Spolek k nebývalému rozmachu. Dodnes je jeho jméno spojováno s nejvýznamnějšími zásluhami o rozvoj Spolku.

Vývoj a postavení Spolku v minulosti

Spolek byl velice agilní a aktivní v zavádění nových chemických technologií. Na konci 19. století se Spolek spojil. Proběhlo spojení s firmou Solvay a od poloviny 80. let vládl v rakouskouherské monarchii v chemickém průmyslu mezinárodní koncern Spolek - Solvay a vznikaly společné podniky tohoto seskupení. Díky svým technologiím pronikal Spolek i do Německa. V letech první světové války byl Spolek bezkonkurenčně nejsilnějším chemickým podnikem monarchie ve střední Evropě, dividenda v tomto období neklesla pod 20%.

Politické změny po roce 1918 se vznikem samostatného Československa měly mimo jiné za důsledek nástup vlivu Živnobanky, která byla až do zániku akciové společnosti důležitým vlastníkem Spolku. Od roku 1920 nese společnost název Spolek pro chemickou a hutní výrobu bez přívlastku 'rakouský'.

Spolek na počátku struktury českého chemického průmyslu

Spolek tak byl v období od roku 1918 až do 40. let silnou kapitálovou společností a v určitém období zcela ovládal většinu československé chemie. Spolek spolupracoval s koncernem Solvay a dále s firmami Ciba, I.G.Farbenindustrie, Carbo Union a dalšími. Spolek měl například v roce 1938 přímou kapitálovou účast ve 46 společnostech, z toho majoritní účast ve 30 společnostech, účastnil se na podnikání nebo přímo ovládal jak výrobní společnosti, tak společnosti prodejní a správní a to v tuzemsku i v zahraničí.

Spolek rychle reagoval na technické novinky i objevy a to mu umožnilo společně s růstem prestiže pronikat do příbuzných odvětví a posilovat se finančně natolik, že sám zakládal nové aktivity nebo prostřednictvím akvizic do dalších a nových závodů a odvětví vstupoval. Profilovaly se výrobní obory v anorganické chemii, která byla nosným oborem od samých počátků existence Spolku. Dále v chemii organických barviv vznikala vertikální výrobní propojení od těžby surovin až po výrobu a odbyt speciálních produktů a výrobků. Anorganika a barviva spolu s později vzniklým oborem syntetických pryskyřic (50. léta 20. století) sehrávají rozhodující roli pro Spolek do dnešních dnů.

Jak Spolek mohutněl, zvětšovala se jeho důležitost i pro město Ústí nad Labem samotné. Ústí se rozrůstalo právě díky Spolku a být zaměstnancem Spolku znamenalo též sociální jistotu a zázemí spojené s firemní hrdostí.

Aktivity Spolku prorůstaly ve 20. a 30. letech celým českým průmyslem. Spolek stál prakticky u zrodu základní struktury dnešní české chemie. Součástí Spolku byly například chemické závody v Neštěmicích, v Hrušově, v Sokolově, v Ostravě. Snaha Spolku přenést některé své výroby z Ústí nad Labem ve 30. letech do vnitrozemí dala vznik dnešní a.s. Spolana v Neratovicích (amalgámová elektrolýza) a a.s. Synthesia v Pardubicích-Rybitví (organická barviva). V období 2. světové války patřil ústecký závod společnosti I.G. Farbenindustrie a při bombardování města Ústí nad Labem na samém konci války byla zničena velká část ústeckého závodu.

Po 45 letech znárodnění opět privátní akciovou společností

Po roce 1945 bylo generální ředitelství Spolku v Praze svědkem rozsáhlých delimitačních a znárodňovacích operací, které majetek velkého Spolku rozdrobovaly z původního silného vertikálně orientovaného koncernu na dílčí chemické podniky v republice. Od konce 40. let do konce 80. let 20. století je pomyslná kronika Spolku popsána rukopisem státní byrokracie. Někdejší postavení silné chemické společnosti bylo otřeseno a rozbito.

Do struktury národního podniku Spolek pro chemickou a hutní výrobu byly střídavě v té době začleňovány různé odloučené závody. Spolek samotný byl součástí tzv. výrobní hospodářské jednotky UNICHEM, z níž se vydělil a osamostatnil jako státní podnik v roce 1989. Právní forma akciové společnosti byla u Spolku obnovena v prosinci 1990 a Spolek tak vstupoval do privatizačního procesu. Ten byl dokončen v roce 1994 a v roce 1995 proběhla novodobá první valná hromada akcionářů.

Klíčová historická data
1856 založení akciové společnosti Rakouský spolek pro chemickou a hutní výrobu
1906 ve Spolku prosperují obory anorganických výrob, začátek oboru organických barviv
1920 Spolek má rozvětvenou koncernovou strukturu a dominantní postavení mezi chemickými výrobci v Evropě
1938 Spolek buduje výrobu organických barviv v Pardubicích - Rybitví (Synthesia) a chlorovou chemii v Neratovicích (Spolana)
1945 rozpad koncernové struktury Spolku, počátek výrobního oboru syntetických pryskyřic
1960 zahájení provozu nové výrobny syntetických pryskyřic
1973 zahájení provozu komplexu Epitetra
1985 počátek realizace rozsáhlého ekologického programu
1990 obnovena právní forma akciové společnosti
1992 zahájena spolupráce s norskou firmou JOTUN A/S (obor syntetických pryskyřic)
1995 dokončena privatizace Spolku
1996 záměr holdingového uspořádání dceřiných společností a majetkových účastí
1997 ukončeno působení skupin spekulativních akcionářů, Česká finanční s.r.o. se stala rozhodujícím akcionářem
1998 přehodnocení finančních investic minulých let, snížení základního jmění
1999 počátek rozsáhlého programu restrukturalizace s cílem získání strategického partnera. Dohoda o spolupráci formou toll fee při výrobě nenasycených polyesterů mezi Spolchemií a firmou Reichhold
2002 podpis dohod s DIC o společném podniku Epispol
Velký požár zničil výrobu pryskyřic, Spolek tak přišel o třetinu výrobní kapacity
2005 majoritním vlastníkem Spolchemie se stává společnost Via Chem Group
NOVÁ HISTORIE SEGMENTU VÝROBY SYNTETICKÝCH PYRSKYŘIC
5/2003 zahájení výstavby nového závodu EPISPOLpro výrobu základní nízkomolekulární pryskyřice
10/2004 nájezd výroby Epispolu
11/2004 znovuobnovení výroby produkce Bisfenolu A
1/2005 nájezd výroby nového závodu na výrobu pevných epoxidů určených pro výrobu práškových nátěrových hmot
3/2005 zahájení výstavby nového závodu pro výrobu nenasycených polyesterových a alkydovách pryskyřic
2/2006 nájezd výroby nového závodu pro výrobu nenasycených polyesterových a alkydových pryskyřic