Myslím, že každého Čecha, mě nevyjímaje, může těšit, že některé z druhů hub nesou jméno naší vlasti. Mezi tyto houby patří i kačenka česká.
Jaká radost najít tuto oku i ústům lahodící houbu, která společně se smrži, ucháči a dalšími bývá prvním poslem přicházejícího jara! Někteří houbaři dokonce tvrdí, že je chuťově ještě lepší než smrž. Vám nezbude nic než vyrazit do lesa, nasbírat smrže i kačenky a srovnat jejich chuť sami.
Nejvíce kačenky rostou po zimě bohaté na sníh a tehdy, když jarní odtávání probíhá postupně, plynule a bez drastických teplotních změn. Jakmile se teplota zvedne nad 15 stupňů, růst ustává a v daném roce se už nezopakuje. Na svých lokalitách vytváří v příznivých letech velmi početné skupiny plodnic. Lokality kačenky české jsou roztroušeny po celých jižních Čechách. Nejvíce známých lokalit je na Českokrumlovsku a Prachaticku.
Popis: Plodnice jsou 6-15 cm vysoké, křehké, tence masité, s kloboučky 3-5 cm širokými a o málo vyššími, žlutavě hnědými až světle hnědými, zvonkovitými, podélně laločnatě žebernatými, přirostlými až nahoře k dutému, bělavému, 6-12 cm dlouhému a 1-1,5 cm širokému třeni. Roste místy dosti hojně na jaře (březen až květen) v listnatých nebo smíšených lesích, nejčastěji pod osikami, ale také pod střemchami, třešněmi, jeřáby apod. Kačenka česká je podobná rovněž jedlému smrži polovolnému (Morchella semilibera), který se liší většinou trochu menší velikostí, olivově hnědým zbarvením a polovolným okrajem klobouku.
Kuchyňské využití je velmi všestranné. Kačenky můžeme sušit, čerstvé je dusit na másle, míchat s vejci, jejich klobouky plnit směsmi apod. Fantazii se meze nekladou.
|