Přírodou.cz Lokality rostlin
Atlas rostlin

Navigace: seznam čeledí >> brukvovité >> měsíčnice >> měsíčnice roční

rssfeed RSS

Uživatel: nepřihlášen
vstup do diskuze

měsíčnice roční_0 měsíčnice roční_1 měsíčnice roční_2 měsíčnice roční_3 měsíčnice roční_4 měsíčnice roční_5 měsíčnice roční_6

měsíčnice roční
mesačnica ročná

Lunaria annua L.

Čeleď: brukvovité, Brassicaceae

Popis rostliny

Jednoletá až dvouletá bylina, dorůstající výšky až 100 cm. Kořen je kůlovitý a tenký. Přímé lodyhy jsou pokryté jednoduchými, bělavými chlupy. Listy mají široce srdčitý tvar, na konci jsou špičaté, čepel je na okraji pravidelně pilovitá. Na rubu i líci jsou listy drsně chlupaté. Spodní jsou dlouze řapíkaté, lodyžní krátce řapíkaté a horní přisedlé. Květenství jsou volné hrozny. Květy jsou pravidelné a oboupohlavné. Uzavřený kalich je dlouhý 5-9 mm, vzpřímené kališní lístky jsou čtyři (dva vnější a dva vnitřní). Koruna je čtyřčetná, její barva je nachově červená, výjimečně i bílá. Tyčinek je šest (2+4), nitky vnitřních tyčinek jsou křídlaté. Svrchní semeník srůstá ze dvou plodolistů. Plody jsou eliptičné, ploché, na obou koncích zaokrouhlené šešulky, s lesklou přepážkou, jejichž velikost se pohybuje v rozmezí 3-5x2-3 cm. Vyrůstají vzpřímeně na šikmo odstálých stopkách. Obsahují dvoudílné nažky ledvinitého tvaru. Rostlina kvete od dubna do června.

Popis stanoviště

Rostlina byla pěstována v zahradách, odkud zplaňuje.

Areál rozšíření

Původně byla rozšířená v jihovýchodní Evropě.

Podobné druhy

Rostlina je snadno zaměnitelná s druhem měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), která pochází z jihovýchodní Evropy. Rostliny se liší ve tvaru plodů. Barva květů měsíčnice roční je výraznější.

Zajímavosti

Rostlina se suší a pak se používá do vázaných kytic. Ozdobě působí právě sušené plody.

Lidové názvy

lunárie, fiola měsíčná, měsíčenka, Jidášovy penízky

Popis rodu

Do rodu měsíčnice (Lunaria) jsou zahrnuty pouze dva druhy. Oba jsou původní v jižní a střední části Evropy a oba se nachází na území České republiky. Jsou pěstovány jako okrasné rostliny. Díky pěstování se rozšířily do dalších oblastí v mírném pásmu. Květy mají fialovou nebo sytě růžovou barvu, mohou být i bílé. Plody jsou výrazné ploché šešulky s lesklou přepážkou. Vyskytují se na vlhkých půdách bohatších na živiny, ale daří se jim i na půdách chudých. Vyhovují jim částečně zastíněná nebo slunná stanoviště.

Popis čeledi

Jednoleté až vytrvalé byliny (občas polokeře), většinou lysé. Pokud však mají chlupy, jsou důležitým určovacím znakem. Podle toho se dělí do skupin:

  • chlupy jednobuněčné bez žlázek,
  • několika buněčné se žlázkami (u nás je jich málo).

Listy jsou bez palistů, střídavé, někdy vstřícné nebo v přízemní růžici. Květy jsou oboupohlavné, často žluté nebo bílé. Kalich srůstá ze 2+2 kališních lístků, koruna je čtyřčetná. Šest tyčinek srůstá po dvou a po čtyrech. Na spodu tyčinek se vytvářejí medníky. Svrchní semeník vzniká srůstem dvou plodolistů. Většinou jsou květy pravidelné, jen paprskující jsou souměrné. Vytvářejí hrozny, které se ještě skládají do lat. Plody jsou šešule, šešulky, nažky nebo struky. Při styku s vodou osemení některých druhů slizovatí.

Pro většinu zástupců brukvovitých (Brassicaceae) je charakteristický jejich zápach po rozemnutí. Areál rozšíření je hlavně na severní polokouli a to v mírném pásu. Čeleď zahrnuje asi 390 rodů a 3 200 druhů. Mnoho druhů jsou významné kulturní plodiny.

V Atlasu rostlin je v současnosti zařazeno 235 rostlin s 1578 fotografiemi.

Všechna práva vyhrazena, Copyright © 2006-2009 Přírodou.cz o.s.