Trendy bydlení

Hlavní strana » Interier » Kuchyně » Článek

Džemy a marmelády - co jste možná nevěděli

06. 11. 2009
Koupit ovocnou směs, marmeládu, džem, povidla nebo snad rozvárku? Ve sladkých pochoutkách z ovoce není snadné se vyznat. Slovo marmeláda u nás úplně zdomácnělo a většina z nás si vůbec neuvědomuje, jak mnoho rozmanitných podob může mít. Důelžité přitom také je, že různé formy jsou vhodné pro různé využití v naší kuchyni. Které a kam?
Cukroví, omáčky, sladká jídla, nebo "jen tak"

Všechny jmenované výrobky patří mezi tradiční a oblíbené suroviny, které oceníme obzvlášť po skončení léta, kdy se tolik nedostává čerstvého sezonního ovoce. A také samozřejmě především o Vánocích, tedy v době, jež patří pečení cukroví.
Kromě toho stačí kdykoli vybrat tu správnou skleničku a hned máme náplň do nejrůznějších moučníků, cukrovinek, „pomazánku“ na palačinky, lívance nebo pečivo, ale i třeba základ pro sladkou omáčku. A jaký je tedy mezi těmito ovocnými dobrotami rozdíl?

Pasta

Začněme stručnou zmínkou o těch méně známých, třeba o pastě. Dříve běžná pochutina je vlastně prolisované rozvařené ovoce, které se zahustí cukrem a odpařením. Hmota rozetřená v tenké vrstvě na plechu se suší v troubě.

Rozvárka, neboli klevela

Rozvárka, neboli klevela, je mňamka podobná známějším povidlům. Občas ji někdo označuje jako ovocnou omáčku, jiný o ni hovoří jako o alkoholických povidlech. Rozvárka bývá totiž dochucena rumem. Hlavní rozdíl je ale v tom, že rozemleté ovoce není tolik zahuštěné.

Povidla

S povidly se velmi často setkáte i dnes, zejména švestkovými. Jde o dobrotu z ovocné dřeně zahuštěné odpařením. Dává se mnohem méně cukr, v některých případech se dokonce nesladí. Naše babička pravá povidla krájela nožem a před užitím ředila vodou. Tak byla hustá.

Džemy a marmelády

Džemy a marmelády však v českých kuchyních zřejmě upotřebíme nejčastěji. Jíme je snad všichni. Ale víme, v čem se liší? Jistě ne. Zvlášť když vše ještě zkomplikovala nařízení Evropské unie…
Marmeláda je oproti džemu úplně hladká a tužší konzistence. Tedy alespoň donedávna to byl hlavní rozdíl. Po zásahu Evropské unie se tohle všechno ale podstatně změnilo.
Od roku 2004 se totiž u nás smí jako marmeláda označovat pouze výrobky z citrusových plodů, tedy například z pomerančů, limetek či grepů. Unie tak převzala definici toho, co marmeláda je, z Velké Británie.
Tam se marmeláda dostala už někdy v 15. století z Portugalska, nejprve kdoulová (odtud název, kdoule se portugalsky řekne „marmelo“), později pomerančová. Právě díky tomu se název marmeláda v Anglii vžil jen pro výrobky z citrusů.
V České republice se tak muselo opustit od „naší“ definice marmelád, které dosud obsahovaly třeba jahody, meruňky, třešně nebo borůvky. A marmelády vlastně zmizely z regálů.

Marmeláda - ovocná směs

I když ne tak docela. Dnes si je můžete koupit pod názvem ovocná směs. Vězte však, že pořád jde o ten samý výrobek, na jehož chuti, konzistenci a vůni marmelády se vůbec nic nezměnilo. Ovocnou směs můžete s nejklidnějším svědomím použít, když je v receptu napsáno, abyste přidala například jahodovou marmeládu. Výsledek bude stejný jako před marmeládovou „revolucí“.
Ovocné směsi, dříve tedy marmelády, jsou díky tužší konzistenci vhodné především tam, kde je žádoucí, aby se náplň neroztékala, například pro slepované vánoční či sváteční cukroví nebo ke zdobení čajového pečiva. K tomu, aby byl efekt dokonalý a cukroví vypadalo jak od profesionála, směs nezapomeňte před jejím použitím pozvolna rozehřát. Kyselejší druhy ovocných směsí se výborně hodí i jako doplněk ke zvěřině, rybám, ale i k omáčkám, jako je například svíčková.

Džem je řidší, s kousky ovoce

Džem se v zažitém pojetí od marmelády odlišuje tím, že je řidší konzistence, tedy dobře roztíratelný a v ovocné dřeni narazíme na kousky ovoce. Jmenované změny v pojmosloví u marmelády se však dotkly také džemů. Podle nařízení Evropské unie tak nyní mohou být označeny i výrobky, které jsou hladké a bez kousků ovoce. Směrodatným kritériem podle evropské legislativy je totiž obsah ovoce. Pokud ho směs obsahuje 35 procent, může být označen jako džem. Pokud je ovoce 45 procent, označuje se jako výběrový nebo také extra džem.
Zajímavé je, že „džemové normy“ EU zahrnují mezi ovoce i dýně a rajčata.
Džemy se hodí zejména k promazávání různých piškotových moučníků, jako jsou rolády nebo sváteční dorty. Jsou vynikající ingrediencí pro kynutá těsta a z nich připravené buchty nebo ovocné knedlíky. Džemy se dají dobře dozdobit i výrobky ze sněhového pečiva. Jistě stojí za to vyzkoušet je i v kombinaci například s vanilkovou zmrzlinou nebo k provonění svátečního čaje.


publikováno: 06. 11. 2009, v rubrice Kuchyně
Štítky:

Nejčtenější články v rubrice Kuchyně:

Další články v rubrice Kuchyně: