Jihočeská genealogie - úvod ....A B C-Č D H CH J .K .L M N O P R Ř S Š T U V Z Ž ...

Radomilice

Radošovice

Rožnov
Radonice Rančice Rudolfov

Radostice (OÚ Borovany)

Rankov

Růžov

Radostice (OÚ Kam.Újezd)

Roudné

Rychnov u N. Hradů 
Radonice  mapka   Dolní Bukovsko 373 65   Chytilův adresář 1915 
Radonice.  Správní vývoj: 1850 - 1868 osada obce Drahotěšice, 1868 - 1964 samostatná obec, 1964 - 1975 osada obce Drahotěšice, od 1. 7. 1975 osada obce Dolní Bukovsko.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).     Fara  Modrá Hůrka.
Články v novinách a časopisech
Marie Šotolová, Radonické barborky. Výběr roč. 19, 1, 1982, s. 41.
Literatura
Popis schwarzenberských polesí Poněšice a Radonice a průvodce k vycházce Ústřední Jednoty Českoslov. Lesnictva v létě 1930 [Duschek, 1930] - Hluboká n. Vltavou : Nákladem schwarzenberské lesní zařizovací kanceláře, 1930 - 61 s. + mapy
Radomilice rmapka  Chytilův adresář 1915
Radomilice (Radomilitz)   První písemná zmínka 1386.  Správní vývoj: 1850 - 1962 samostatná obec, 1963 - 1976 osada obce Záblatí, od 1. 4. 1976 osada obce Dříteň.  Panství protivín (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).   Fara Bílá Hůrka.    Osada Strpí.

Radostice mapkar Borovany 373 12  Chytilův adresář 1915

Radostice (Radostitz, Radostic). První písemná zmínka 1385.  Správní vývoj: 1850 - 1960 samostatná obec. 1960 - 1975 osada obce Trocnov, od 1. 7. 1975 osada obce Borovany.   Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu).     Fara Ledenice. 

Monografie
Daniel Kovář, Borovany. Vydal OÚ České Budějovice ve spolupráci s Městem Borovany, 2000. Fotografie Petr Odložil, fotografie archivních materiálů Stanislav Loudát, archivní materiály poskytl SOkA Č. Budějovice, ISBN 80-238-5511-5. Monografie obsahuje rovněž příspěvky k historii dvora Trocnova - Žižkova rodiště, obce Záluží (od 1949 nese jméno Trocnov), vsi Dvorec, obce Hluboká u Borovan, Radostic, Vrcova a osad Třebeč, Cikánov a Chrastí.
Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, Z historie Radostic v období feudalismu. Výběr, roč. 23, č. 3, 1986
František Stašek, Radostice v roce 1995. Borovanský zpravodaj 5, 1995 

Frdlíkové, rod osadníků z Radostic
       Jméno se užívalo již ze panování krále Václava IV., v čase husitských válek. Vyskytovalo se i ve tvaru Frlík, Ferlík nebo Fridlík. Potvrzuje to i vzácná památka českého písemnictví té doby - Popravčí kniha pánů z Rožmberka. O Frdlíkovi se synem z Rančic zde například hovoří zápis z roku 1423.
 Sídlem a kolébkou jednoho jihočeského rodu Frdlíků jsou Radostice na Českobudějovicku. Osada vznikla v průběhu kolonizace jižních Čech někdy v první polovině 14. století. Vzhledem k nevelké vzdálenosti od Ledenic příslušela k tamnímu hradu, který patřil třeboňsko-landštejnské větvi Vítkovců. Později patřily Radostice vladykům z Komařic. Od nich je získala kněžna Anna z Hlohova, vdova po Janu z Rožmberka. A právě tady, v česky psané listině, prodejní a kupní smlouvě ze 16. 1istopadu 1482 jsou vyjmenováni všichni poddaní na pětadvaceti usedlostech v Radosticích. Jméno Frdlík je mezi nimi. Potomci tohoto nejstaršího známého předka hospodařili na Frdlíkovském statku dál. Svědčí o tom záznam v urbáři z roku 1550,  kdy Radostice náležely vyšebrodskému klášteru.
      Po připojení vsi k majetku Viléma z Rožmberka je v urbáři zaznamenán první hospodář, u něhož známe jméno i příjmení - Jíra Frdlík. Obdělával téměř 14 hektarů polí. Jeho syn a dědic Havel Frdlík pak platil zemskou daň z majetku v roce 1611 ve výši 105 kop grošů. Patřil mezi deset nejbohatších sedláků ve vsi. Pro srovnání lze uvést, že cena koně byla 18 kop grošů, pár kožených selských bot stál jednu kopu grošů, sud piva 12 grošů a mzda nádeníka v létě byla 8 grošů denně.
Po bitvě na Bílé Hoře trpělo během třicetileté války celé okolí vinou žoldnéřů obou válčících stran, kteří na bezbranných poddaných vymáhali potraviny a peníze, mstili se pleněním a vypalováním jejich obydlí. Hrůzám války neunikly ani samotné Radostice. Z pětadvaceti usedlostí bylo vypáleno 11 hospodářství a jeden mlýn. Grunt Martina Frdlíka s 12 ha polí zůstal zachován. Roku 1654 je zapsán mezi deseti hospodářstvími, která byla v dobrém stavu. Léta naplněná tvrdou prací pokračovala i v nové generaci rodu. Martin choval ještě pár tažných volů, několik krav, jalovice, ovce a prasata. Koně tehdy nebyli v žádném radostickém hospodářství. Mnoho gruntů zůstalo v rozvalinách
a jejich pole ležela ladem. Martin tenkrát ještě po nějaký čas oséval i role opuštěného statku Trdáčků. Kolem roku 1787, za císaře Josefa II., patřil podle písemných zpráv pokračovatel rodu František Frdlík stále mezi sedm velkých sedláků v Radosticích.  Dějiny každého národa jsou především souhrnem dějin jeho rodů. Doplňme k nim těchto několik jmen našich předchůdců. Zasloužili se o to, abychom došli až do dnešních dnů. (mt)

Literatura :
- Mareš F., Popravčí kniha pánův z Rožmberka.Praha 1878, s. 51 – 52
- Popravčí kniha pánů z Rožmberka, ed. Adolf Kalný, Třeboň 1993, s. 32a
- Pletzer K., Z historie Radostic, Výběr č. 25, JČM Č. Budějovice 1986, s. 175 –184

Radostice  mapka Kamenný Újezd 373 81  Chytilův adresář 1915 

Radostice (Radostitz).  První písemná zmínka 1395.   Správní vývoj: 1850 - 1975 osada obce Opalice, od 1. 1. 1976 osada obce Kamenný Újezd.  Panství a) Český Krumlov(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b) Český Krumlov - arciděkanství.    Fara  Kamenný Újezd.
Články v novinách a časopisech
Jiří Záloha, Z dějin domu čp. 1 v Radosticích. Přehled majitelů 1625 - 1858. Výběr, roč. 23, 4, 1986, s. 279 - 282.

Radošovice  mapka  Chytilův adresář 1915

Radošovice (Roschowitz, Radoschowitz).  První písemná zmínka  1334.  Správní vývoj: 1850 - 1985 samostatná obec, 1985 - 1990 osada obce Žabovřesky, od 24. 11. 1990 samostatná obec.  Panství Český Krumlov(Jan A. kníže ze Schwarzenbergu).    Fara Strýčice.    Osady Strýčice, Tupesy.

Články v novinách a časopisech
František Reitinger, Morové sloupy. Výběr 1/1973, 16 - 17
František Reitinger, Kobylí Hora. Výpis z kroniky Radošovic za rok 1985. Výběr roč. 24, 1, 1987, s. 66.
Jan Schinko, Odešel do knížecích služeb a vrátil se se zvonem. S kresbou autora. Českobudějovické listy, 4. 1993
Jan Chmelík, Když v Radošovicích vyhrávali šumaři i studně. Putování po městech a obcích čb. okresu ... Českobudějovické listy 20. 2. 1995
Jan Chmelík, O rodinném stříbře ... Radošovický kronikář, písmák a historik František Bezděka neopouští svou lásku. Českobudějovické listy, 2. 5. 1997.
Václav Stropek - František Bezděka - Marika Klierová - Klára Chábová, Jakpak je dnes u nás doma? : Radošovice. Českobudějovické listy 10. 3. 2000
Václav Stropek - Marika Klierová, Radošovice zítra ožijí slavnostmi. Českobudějovické listy 18. 8. 2000
Literatura
Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Č.-Budějovickém. Praha 1900.

 Rančice mapka Kamenný Újezd 373 81, dříve osada obce Opalice v polit. okresu Český Krumlov. Chytilův adresář 1915

Rančice.   První písemná zmínka 1375.    Správní vývoj: 1850 - 1955 osada obce Opalice, od 1. 1. 1956 osada obce Kamenný Újezd.   Panství a) Český krumlov(Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu), b) český krumlov - arciděkanství.    Fara Kamenný Újezd..

Rankov vmapka  Chytilův adresář 1915

Rankov (Rankau).  První písemná zmínka  1367.  Správní vývoj: 1850 - 1913 osada obce Ostrolovský Újezd, 1913 - 1960 samostatná obec, 1960 - 1975 osada obce Veselka, od 1. 1. 1976 osada obce Trhové Sviny.   Panství a.) Komařice - stattek (cisterciácký klášter Vyšší Brod, b) Ostrolovský Újezd - statek (král. město Č. Budějovice, c) Nové Hrady (Jiří hr. Buquoy), d.) Borovany - statek (Jan Adolf kníže ze Schw.).    Fara Trh. Sviny.
Roudné mapkaeChytilův adresář 1915
Roudné (Ruden).   První písemná zmínka  1411.  Správní vývoj: 1850 - 1885 osada obce Rožnov, od 1885 samostatná obec.   Panství Čes. Budějovice - král. město.  Fara Boršov nad Vltavou.   Osada Vidov.
,Články v novinách a časopisech
O nevšedních lidech všedních dnů. Rozhovor se starostou J. Chmelařem. Českobudějovické listy 2. 1. 1997
Klára Chábová - Ivana Tomková, Jakpak je dnes u nás doma? Roudné. Českobudějovické listy, 14. 8. 1998
Klára Chábová, Roudenští mohou zjistit, kdo vládl jejich předkům. Českobudějovické listy 12. 5. 1999
Rožnov o(městská část Českých Budějovic)v Chytilův adresář 1915
 Rožnov (Stradonice, Strodenitz). První písemná zmínka  1259. Pův. název Stradonice byl již během 14. st.  vytlačen názvem Rožnov, v němčině  zůstalo starší jméno zachováno.   Správní vývoj: 1850 - 1951 samostatná obec, od 1. 1. 1952 součást Č. Budějovic.   Panství Č. Budějovice - král. město. 
Články v novinách a časopisech
Karel Pletzer, Vlastivědná poradna. Rožnov - Stradonice. Proč? Výběr 3/1977, 203
Literatura Josef Braniš, Soupis památek historických a uměleckých v pol. okresu Česko-Budějovickém. Praha 1900.
Rudolfov mapka  Chytilův adresář 1915
Rudolfov (Velké Hory, Budějovské Hory, Rudolfštatské Hory,  Rudolfovo Město, Rudolfstadt, Bergstadt, Bergstadtel, Gross Bergstadt, Gross Bergstadtel)  První pís. zmínka 1570. Pův. jméno Velké nebo Budějovské Hory se často užívalo i po povýšení na město s názvem Rudolfov.   Spr.  vývoj:  Od 1850 samost. obec.  Panství Č. Budějovice - král. město.  Fara Rudolfov. Osady Adamov, Dubičné, Hlincova Hora, Hlinsko, Hůry, Jelmo, Libnič, Veska, Vráto. 
Články v novinách a časopisech
Bohumír Vančura, Vzpomínky na pěší vycházky do Rudolfova. Výběr, roč. 21, 3, 1984, s. 213 - 216.
Karel Pletzer, Návrh z r. 1586 na zásobování rudolfovských dolů vodou od N. Hradů. Výběr roč. 28, 1, 1991, s. 27 - 32.
Václav Vondra, Památník hornictví v Rudolfově. Výběr roč. 35, 2, 1998, s. 102
Růžov Ledenice, 373 11 Chytilův adresář 1915
Růžov (Rosenstein). První písemná zmínka: osada postupně vznikala od r. 1794 na dominikálních pozemcích třeboňského panství. Správní vývoj: od 1850 osada obce Ledenice.  Panství Třeboň (Jan Adolf kníže ze Schwarzenbergu)..  Fara Ledenice.
Články v novinách a časopisech
Pavel Koblasa, Jak vznikla dominikální osada Růžov u ledenic. Rodopisná revue 1/2005   Plný text
Rodáci a literatura o nich
Václav Přech, PhDr. František Jílek - Oberpfalcer zemřel. Výběr 2/1973, 93 - 94
František Navrátil, K rodu Oberpfalzerů. Výběr 1/1974, 56, foto
Václav Přech, Deset let od smrti Dr. F. Jílka - Oberpfalcera. Výběr, roč. 20, 2, 1983, s. 125.
Josef Bílek, František Jílek, 15 let od smrti 6. 3. 1973. Výběr roč. 25, 1, 1988, s. 30  
František Jílek Oberpfalcer (*9. 8. 1890, +6. 3. 1973), český jazykovědec. Jeho osobní fond je uložen  v LAPNP Staré Hrady.
Dagmar Blümlová, František Jílek - Oberpfacer (1890 - 1973). Výběr roč. 27, 3, 1990, s. 209 - 215.
Dagmar Blümlová, Sto tváří z jihočeské kulturní historie. Pelhřimov 2000, s. 278

Rychnov u NH Hor. Stropnice 373 35vChytilův adresář 1915 

Rychnov (Německý Rychnov, Deutsch Reichenau). První písemná zmínka 1261.  Pův. název Německý Rychnov byl r. 1948 úředně změněn na Rychnov u Nových Hradů.  Správní vývoj:  1850 - 1975 samostatná obec, od 1. 1. 1976 osada obce Horní Stropnice.  Panství  a) Nové Hrady (Jiří hrabě Buquoy), b) Český Krumlov - arciděkanství.  Fara Rychnov u Nových Hradů.   Osady Kamenná, Konratice.

Články v novinách a časopisech
Adolf Kalný, Byla rychnovská sklárna v Čechách? Jihočeský sborník historický č. 3, 1970

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.

.