LYSENKOVÁ, Růžena

Růžena LYSENKOVÁ provdaná Geislerová (* 26. 12. 1918 Diosgyör, okres Miškolc, Maďarsko) – herečka; babička hereček A. Geislerové a E. Geislerové. Herecké vzdělání si osvojila na pražské Státní konzervatoři (1938–40), odkud odešla za okupace k venkovským společnostem (F. Sec, Středočeská činohra Josefa Burdy), kde si doplnila herecké schopnosti divadelními zkušenostmi. Již v Nezávislém divadle v pražské Alhambře (1943–44) a Pražském lidovém divadle, kam přešla ke konci války, ukázala široký umělecký rejstřík, takže o ni hned po osvobození projevilo zájem vedení Městského divadla na Královských Vinohradech (Večer tříkrálový, Liliomfi, Mína z Barnhelmu). Po čtyřech sezonách v Divadle státního filmu se její domovskou scénou stala již natrvalo Městská divadla pražská (1952–82). Zde v různorodém repertoáru včetně muzikálu nalezla mnoho úloh, které naplnila měrou vrchovatou kultivovaným humorem, citem pro konverzační svižnost, lidskou prostotou a lyrickou něhou (Liška a hrozny, Svatba sňatkového podvodníka, Velbloud uchem jehly, Sňatková podvodnice, Fidlovačka. Ohňostroj, Já k čertu žiju rád). Oproti divadlu se před kamerou až tak kvalitních a velkých rolí nikdy nedočkala. Film. křest si odbyla epizodkou sekretářky u ředitele div. agentury v parodii M. Friče Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář (1949). Nejčastěji ji režiséři přidělovali postavy manželek, matek a tet. V rolích manželů se po jejím boku vystřídali F. Šlégr ve Weissově sociálním dramatu Vstanou noví bojovníci (1950), K. Pavlík v Cikánově detektivce Na konci města (1954), V. Řepa v Cikánově válečném snímku Jurášek (1956), V. Brodský v satirické komedii režisérů Kadára a Klose Tři přání (1958) a F. Hanus v Rychmanově muzikálu Dáma na kolejích (1966). Hrála také družstevnici (Cesta ke štěstí, 1951), učitelku (Mordová rokle, 1951), vychovatelku v internátě (Štěňata, 1957), kuchařku (Lidé jako ty, 1960), sociální pracovnici (Odvážná slečna, 1969) a několikrát sousedku (Muž v povětří, 1955; Žižkovská romance, 1958; Probuzení, 1959). Větší prostor jí vyhradil pouze herec V. Lohniský ve své ojedinělé film. režii, v hořké komedii Panenství a kriminál (1969), kde ztvárnila matku nezletilé Lidunky Kotrbcové (L. Žulová), kterou údajně znásilnil její ženatý strýc (V. Menšík). Po delší odmlce se objevila na plátně jako teta Kornélie ve slov. filmu Jozefa Zachara Demokrati (1980) a nakonec se mihla ve Vávrově historickém dramatu Veronika (1985). Menšími rolemi se prezentovala také na tv. obrazovce, jak v inscenacích a tv. filmech (Polka jede do světa, 1965; Kolotoč, 1967; Malá Doritka, 1967; Tichý svědek, 1973; Proč se vraždí straší dámy, 1981; Větrná setba, 1983; Naděje má hluboké dno, 1989; Čas jeřabin, 1997), tak zejména v seriálech (Píseň pro Rudolfa III., 1968; Hříšní lidé Města pražského, 1968–69; Chalupáři, 1975; Žena za pultem,1977; Inženýrská odysea, 1979; Malý pitaval z velkého města, 1982; Panoptikum Města pražského, 1986–87; Dobrodružství kriminalistiky, 1989). Nadace Život umělce jí udělila cenu Senior Prix (1994).

Váš e-mail
E-mail příjemce

LYSENKOVÁ, Růžena

Odeslat odkaz na heslo Růžena LYSENKOVÁ