Pojem Argentinec je srovnatelný s pojmem Američan. Oba "národy" vznikly z přívalu mnoha etnik. Říká se, že Argentinu vybudovali přistěhovalci, kterých se od počátku tohoto století přesouvalo do země na 100 tisíc osob ročně. Převážně šlo o Italy a mezi ostatními Evropany bylo hodně Čechů a Slováků. Ve dvacátých letech to bylo asi 50 tisíc osob. Byl to Čech, který první zapustil v Chacu pluh do panenské půdy, vyrvané pralesům, a počal s pěstováním bavlny. Za ním se stěhovali další a vytvořili kolonii Presidencia Roque Saenz Peňa, spravující ohromné bavlníkové lány. Presidencia Roque Saenz Peňa se časem stala největší osadou českých a slovenských přistěhovalců. Paměti jednoho z členů této zakladatelské generace, Benedikta Kociana, obsahují zajímavé dokumenty o činnosti českých krajanů v Argentině v době první světové války. Svou osobní aktivitu rozvinul Kocian, rodák z moravského Tišnova, v meziválečném období v Chile, nejdříve ve Valdivii, později v Santiagu jako vedoucí Instituto Vida Sana a vedoucí člen různých spolků, naposledy Instituto de Cultura Chileno-Checoslovaca. Podle statistik se v letech 1922-37 vystěhovalo do Argentiny 28 tisíc a do Brazílie 1,5 tisíce Čechů a Slováků. Poslední vlnu vystěhovalectví do Latinské Ameriky, spojenou s událostmi roku 1938, už statistiky nezachycují. Základním problémem zůstal rozpor mezi skutečností, že Argentina přednostně zvala zemědělce, ale nemohla jim nabídnout dost kvalitní půdy a neumožňovala uplatnění řemeslníků a drobných živnostníků. Čeští přistěhovalci v oblasti La Plata se brzo přizpůsobili poměrům, ale jejich sociální vzestup byl nesnadný. Chyběla zejména vlastní inteligence. Pomoc mateřské země se omezovala na poradenskou službu a vyřizování existenčních záležitostí vystěhovalců. Jistou dobu byli od nás do oblasti Chaco vysíláni učitelé.

Nejvýznamnější byla tedy česká, ale hlavně slovenská emigrace ve dvacátých letech, pak to byla vlna poválečná (1945) a poúnorová (1948). Počty různě kolísaly v důsledku reemigrace (1946-1947) a přesouváním do USA, Kanady a také jižní Afriky a Austrálie a naopak.

Významná česko-slovenská komunita vznikla v Buenos Aires, kde naši krajané našli práci na jatkách a v gigantických továrnách na masové konzervy. Mnozí budovali po celé zemi asfaltové silnice. Dalšími provinciemi, kde Češi a Slováci zakotvili, jsou Cordoba, Mendoza, Tucuman, Rosario a Patagonie. V mnohých místech s větší koncentrací krajanů vznikaly kulturní domy a krajanské spolky: Československý kulturní spolek Svornost, Slovenský kulturní spolek Berisso, Československé sdružení Villa Dominico, Kulturní spolek Villa Devoto, Československý klub Achaval v Buenos Aires, ale také Sokol Villa Dominico, Slavia Temperley aj. V době druhé světové války byly všechny spolky sdruženy v Československém sjednocení, jehož prostřednictvím usilovali krajané o osvobození vlasti.

Krajané vydávali časopisy Tábor, Nová doba, Čs. vlastenec, Venkov čekaňský a bulletin Čs. zpravodaj.

V současnosti vyvíjí činnost Club Sparta ve Villa Dominico, Club Morava v Chacu, Club Checoslovaco v Buenos Aires, Club Sparta v Buenos Aires a České a slovenské sdružení v Chubutu.