PDF Tisk Email

 

Několik vět 2012

 

22 let takzvaného demokratického vývoje v naší republice přineslo občanům značná rozčarování.

Politická moc nárokuje po občanech stále větší a větší finanční obnosy na pokrytí stále větších  a větších finančních zločinů. Přitom občan nemá ani nejmenší šanci, že pachatel bude vyšetřen, dopaden a potrestán v souladu s Ústavním právem na vymahatelnost práva.

Přesto, že je to v Ústavě ČR výslovně zakázáno, téměř všechny parlamentní politické strany nařizují svým poslancům, jak mají hlasovat. Namísto 200 nezávislých, volených zástupců občanů, jak předepisuje Ústava, tu o všem fakticky rozhoduje jen několik šéfů parlamentních stran. To nás prakticky posouvá zpět před rok 1989, kdy o všem rozhodovala také jen hrstka soudruhů z ÚV KSČ.

Účinkem se minuly i poslední volby spojené s výměnou velkého počtu tváří na politické scéně. Voliči dali impuls k značným politickým změnám, politici to stále ignorují. Schovávají se stále za doživotní imunitu a právo je stejně nevymahatelné, jako před volbami. Byly tedy vyčerpány všechny legitimní možnosti, které občan a stále nedošlo k nápravě.

 

  • Musí být vymahatelnost práva. Není možné, aby občané platili škodu za pachatele.
  • Politik musí být odpovědný za to, co dělá. Jen tak nebude zneužívat moc.
  • Politické strany musí respektovat výsledek voleb. Není možné, aby vítěz voleb skončil v opozici, bez jakékoliv šance.
  • Nikdo nesmí poslancům nařizovat, jak mají hlasovat. Přezkoumat legitimitu stran, které to dělají.
  • Musí existovat možnost občanů přehlasovat volené zástupce.
  • Chceme referendum o našem členství v EU.
  • Politici nesmí dávat úředníkům práva, která jim dle Ústavy nepatří. Vstup do domu bez příkazu soudu, nutit občany hlásit se v určenou hodinu na úřadě ap.
  • Cenzura, i skrytá, musí být protiprávní.

 

Každý, kdo s tímto stanoviskem souhlasí,  může podpořit svým podpisem.

http://www.nekolikvet.cz

 

 

 

Schůze Parlamentu, nebo sjezd nesvéprávných?

Zdroj: TV Nova

(klikněte pro komentáře)

Za 20 hodin jednání ani jeden projednaný bod.

To není trik - za to berou víc, než většina obyvatel republiky, Prokazatelně tedy neplní práci, pro kterou byli zvoleni a zneužívají doživotní imunity, kterou si sami odhlasovali.

Zbývá jen jediná cesta - svrhnout systém starý a prosadit systém nový. Systém kde politik je odpovědný a může být odvolán Proto svrhněme systém starý a prosaďme si systém nový, nastavený tak, abychom nad ním měli kontrolu.

 

Iniciativa Vyměnili jsme politiky

a pan Slávek Popelka

vyhlašují

časově neomezenou Generální stávku

od 18.11.2011 až do odvolání

 

K výzvě se připojují studenti, Mimo jiné také obviňují vládu a prezidenta z protiústavních aktivit.

 

Ti, kdo nám odepírají právo na antidiskriminační zákon a podporují režim, který mučí válečné zajatce musí odejít.

 

 

Obrázek na web: prosíme o podproru touto cestou

18.11.2010 GENERÁLNÍ STÁVKA!

Pro vložení tohoto obrázku na Váš web vložte následující kód:

 

<a href="http://www.vymenilijsmepolitiky.cz">

<img src="http://www.vymenilijsmepolitiky.cz/generalni_stavka_18_11.jpg"

 alt="18.11.2011 GENERÁLNÍ STÁVKA!"

 style="width: 328px; height: 226px; border-width: 2px; border-style: solid;"/>

</a>

 

Požadujeme vznik nové Občanské ústavy, sestavené podle následujících pravidel:

  • Ústava musí být schválena občany v celostátním referendu.
  • Moc zákonodárná (parlament) a výkonná (vláda) musí být odděleny, při čemž vláda musí být složena ze stranicky neutrálních odborníků.
  • Přímá volba hlavy státu všemi občany, prezident je také stranicky neutrální osobnosti.
  • Parlament musí být volen na základě jednomandátových volebních obvodů namísto neprůhledných přepočtů hlasů.
  • Musí existovat právo občanů na iniciativu a referendum na všech úrovních, které je plně závazné pro dotčenou instituci.
  • Imunita politiků musí být zrušena.
  • Musí existovat možnost odvolat poslance i člena obecního zastupitelstva během volebního období, odhlasují-li to v referendu občané v příslušném volebním obvodu (recall).
  • Platy a benefity volených představitelů občanů musí být stanovovány přímo občany v poradních shromážděních.

 

Nechceme režim založený na nevymahatelnosti práva, porušování Ústavy, korupci, organizovaném zločinu ve státní moci i správě, režim, který na jedné straně navyšuje výdaje na války vedené režimem který mučí válečné zajatce a na druhé straně omezuje výdaje na postižené a nemocné.

 

Požadujeme, aby ti, kdo nám od Sametové revoluce vládli a ti kdo zde rozkrádali a tunelovali byli učiněni právně odpovědnými a stíhanými za své činy a to i zpětně až k datu 17.11.1989.

 

Požadujeme revizi našeho členství v EU formou celostátního referenda.

 

 

Iniciativa Vyměnili jsme politiky vyzývá občany k regulérnímu odporu proti současnému režimu.

 

Legitimní jsou jakékoliv formy odporu, které nejsou v rozporu z textem Ústavy ČR a neohrožují bezpečnost, zdaví a majetek obyvatelstva.

 

Čl. 23

Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a základních svobod, založený Listinou, jestliže činnost Ústavních orgánů a účinné použití zákonných prostředků jsou znemožněny,

 

Připojte se ke společné podpisové akci CHCI ZMĚNU

podpisové archy ke stažení: .doc .odt .pdf

Podepsané archy je možné poslat na adresu iniciativy ProAlt, nebo odevzdat v petičním stanu na Náměstí Republiky v Praze.

 

Zdůvodnění:

Současná moc neohrožuje občany pouze svými ekonomickými reformami, které jsou nastaveny tak, že se nejméně dotknou lidí majetných a nejvíce lidí nemocných a zdravotně postižených s omezenou možností výdělku.

Tato moc opakovaně obcházela ústavni mechanizmy a principy demokracie deklarované v Ústavě ČR:

Během poslední volby prezidenta v roce 2008 byl na volící poslance činěn nátlak aby volili právě Václava Klause. Někteří "problematičtí" poslanci dostali poštou nábojnici, jiní čile diskutovali o úplatcích přímo na chodbách. Tehdejší ministr vnitra, jinak též vrcholný politik ODS, sprostě nadával a vyhrožoval přímo v televizním přímém přenosu.

Takto "regulérně zvolený" Václav Klaus před dvěma lety podepisoval známou Lisabonskou smlouvu s Evropskou unií. Přitom si sám, aniž to schválila Poslanecká sněmovna a Senát, vyjednal vyjímku, spočívající ve zrušení bodu týkajícím se vymahatelnosti práva u evropských institucí. Jinými slovy Václav Klaus zařídil, aby český občan, který se nedovolá českého práva doma se nemohl dovolávat spravedlnosti u EU. Tím byla Ústava ČR poškozena hned dvakrát: Z textu Ústavy totiž jednoznačně vyplývá, že právo schvalovat znění mezinárodních smluv pouze Poslanecká sněmovna + Senát. Prezident může pouze smlouvu podepsat nebo složit funkci, jiná práva v tomto případě nemá. Druhé pochybení spočívá v tom, že svým svévolným zásahem zpochybnil Václav Klaus jedno z Ústavou garantovaných práv každého občana - právo na vymahatelnost práva. Je také zarážející, jak rychle bylo vše zameteno pod koberec, žádné vyšetřování Ústavním soudem, I to je důkazem nevymahatelnosti práva a protiústavnosti současného režimu.

Parlamentní strany porušují Ústavu tím, že si své poslance vážou k poslušnosti různýmí smlouvami. Tyto smlouvy nařizují poslancům hlasovat tak, jak rozhodne vedení strany. A mnohdy i vyhrožují soudy, finanční pokutou, nebo vyhazovem ze strany, pokud by se snad poslanec odvážil hlasovat jinak. Zvláště pověstné jsou smlouvy VV, které je krom toho učinily tajnými. Tajné můžou být plány na obranu republiky ale ne smlouvy týkající se poslanců volených veřejností. Vše, co nepodléhá zákonu o utajovaných skutečnostech je z principu veřejné. A co na to praví Ústava? Cituji: "Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy". "Poslance ani senátora nelze postihnout pro hlasování v Poslanecké sněmovně nebo v jejích orgánech". Nařizuje-li někdo poslancům, jak mají hlasovat, pak je to nutně akt protiústavní. Pokud je nám známo, tak z parlamentních stran snad jedině komunisté neporušují tímto Ústavu. V takové "demokracii" nerozhoduje 200 volených zástupců občanů ale fakticky jen 4 nebo 5 šéfů parlamentních stran, což tento režim posouvá zpět před rok 1989, kdy této zemi vládla také jen hrstka vysoce postavených soudruhů

Nedávné úmrtí herečky Jiřiny Švorcové odhalilo, že v námi placené České televizi opět existuje jakýsi interní seznam trezorových filmů,které ČT nebude nikdy vysílat z "ideových důvodů". Sama ČT tají jména zločinců, z iniciativy kterých tento paskvil vznikl. Současný režim tím dokazuje totalitní principy i narůstající podobnost s režimem minulým.

Závěrem bychom chtěli odsoudit podporu současných politiků režimu, který mučí válečné zajatce i nepohodlné osoby, neuznává mezinárodní dohody o lidských právech závazných pro ČR a největším výrobcem i uživatelem zbraní zakázanými mezinárodními smlouvami. Společenská nebezpečnost tohoto činu je o to vyšší, že naši politici na jedné straně snížili výdaje na nemocné a postižené a na druhé straně navýšili výdaje na válku vedenou tímto zločinným režimem. Není možné aby vláda podporovala někoho, kdo neuznává mezinárodní závazky platné pro ni samotnou. Ti, kdo o tomto rozhodli musí být odstaveni na okraj společnosti.

 

Současnou vládu považujeme za legitimní ex titulo, tedy způsobem, jakým nabyla moc ale nelegitimní ex modo, tedy způsobem. jakým vládne, tím co dělá.

Současný režím, prostředí touto vládou nastavené považujeme za Ústavu opakovaně porušující a proto nelegitimní. Z toho důvodu vyzýváme všechny občany k aktivnímu odporu jakýmikoliv prostředky, s vyjímkou těch, které by ohrozily občany samotné.

 

 

Znát pravdu o minulosti svého národa

 

Historii píší vítězové. My jsme byli v 17. století, vinou své nesvornosti poraženi, elita národa vybita či přinucenaemigraci a naše země byla na tři století ovládnuta svými sousedy. Už z této vcelku známé skutečnosti se vyvodit, že mnohénaší minulosti bylo jinak než jak nám bylo a doposud je předkládáno a jak ke své vlastní škodě věříme i my.

Domníváme se například, že jsme a vždy jsme byli malým, bezvýznamným národem, který byl ve srovnání se svými sousedy spíše na nižší úrovni. To je ale verze vítězů. Uveďme si zde některá fakta, která do tohoto obrazu příliš nezapadají.

Československé legie jako jediné dokázaly úspěšně vzdorovat přesile bolševických armád a na několik let udržet pod kontrolou značnou část ruského území. Turci, kteří po půl tisíciletí smrtelně ohrožovali Evropu, byli zastaveni za významného přispění našeho národa, který po více jak 200 let nesl hlavní tíhu boje proti tureckému nebezpečí. V době husitských válek jsme dokázali zvítězit nad armádami celé Evropy a navzdory tehdy všemocné katolické církvi jsme se stali první protestantskou zemí. Za vlády císaře Karla IV. a některých Přemyslovců patřilo české království mezi nejvýznamnější evropské státy a vícekrát se na našem území rozhodovalo o osudech Evropy. A ještě dříve, kamnárodní povědomí téměř nedosahuje, za dob Velké Moravy a Sámovy říše jsme byli místní velmocí, která dokázala opakovaně rozdrtit největší vojenskou sílu tehdejší Evropyarmády Franků. Děsivá porážka, kterou Frankové utrpěli u Wogastisburgu a po které se půl století neodvážili vstoupit na slovanské území, nemohla být dílem nějakého malého, teprve před nedávnem se zde usídlivšího kmene.

Tvrzení, že naši předkové osídlili toto území až v pátém století našeho letopočtu, v době stěhování národů, je verzí germánských dějepisců a je to pravda jen zčásti. V pátém století do střední Evropy dorazily bojovné kmeny Čechů a Polanů, které později sehrály významnou roli při zadržování germánského náporu. První, mnohem početnější vlna slovanského osídlení však proběhlapřed rokem 1000 . n. l. Tento přátelský, mírumilovný lid vykácel pralesy, vysušil močály a proměnil je v úrodná pole a pastviny. V průběhu staletí postavil množství osad, hradišť. Vždyotevřenou náručí přijímal příchozí a vždy tvořil na našem území většinu (i v době příchodu Keltů a Germánů). Jeho sídla se rozkládala na území od Alp až k Černému moři, od Baltupo Jadran. Dokladem toho, jak velká byla oblast osídlená našimi předky a dorozumívající se staroslověnštinou je i fakt, že křesťanští věrozvěstové Cyril a Metoděj, kteří přišlioblasti dnešního Řecka, se bez potíží dorozumělimístním obyvatelstvem.

Původním náboženstvím tohoto národa byl bráhmanismus, z jehož bohů a bohyň časem povstal slovanský panteončelePerunem. Naši předkové měli ve velké úctě stromy (lípy), studánky a prameny, věřiliexistenci přírodních bytostí (víl, rusalek, skřítků atd.) s nimi spjatých. Prajazykem, kterým se dorozumívali před odchodem ze své dávné vlasti, ležící někde na území dnešního Iránu, byl sanskrt. Sanskrtská věta „Kavajó dhané lubjanti“, tj. Pěvci milují dary, vcelku jasně ukazuje na příbuznost se staroslověnštinou. Z oblasti Iránu si také přinesli symbol lva, který je dodnes součástí našeho státního znaku.

Tento národ se po dlouhou dobu řídil příkazy svých náboženských textů, z nichž jedenhlavních byl Ahinsa (nenásilí, neubližování). V důsledku toho se stával častým cílem agrese výbojných národů.

Římany byl nazýván „Ethné megalá“ (převeliký národ). Existují o tom četné záznamyřímských letopisech a kronikách a byl oním národem, který zastavil římskou expanzi za Dunaj. Po dlouhou dobu nebyl centrálně řízen a vojensky organizován a jsa napaden, bránil se udatně, ale nevojensky. Teprve po pádu Říma, pod narůstajícím tlakem Franků (slovo Frank vzniklo od staroslověnského wranken, tj. vrahové) vytvořil centrálně řízené státní útvary (Sámova říše a Velká Morava). Jejich vyspělost dokumentují i dochované zápisky arabských kupců z 9. stol., kteří přestože procestovali celý tehdy známý svět včetně byzantských velkoměst, stanuliúžasu před sídlem krále Svatopluka a nazvali ho „Doposud nikdy nevídaným hradem“.

Skutečnost, že tak málo víme o Velké Moravě i o tom, co bylo předtím, několik příčin. Jednounich je i stavební materiál používaný našimi předky. Většinu svých staveb vytvořili ze dřeva, kterého bylo na našem území vždy nadbytek, a z cihelnepálené hlíny. I vlivem této skutečnosti byl rozsah zkázy způsobený Maďary po pádu Velké Moravy obrovský. Popelem lehla většina sídel, hradišť, chrámů, tvrzí a spolunimi i vše ostatní. Další příčinou je nezájem vládců nástupnických států o pravdivou interpretaci minulosti. A tak dnes víme o Velké Moravě méně než o vzdálených říších zaniklých před mnoha tisíci lety.

Po pádu Velké Moravy vojsko českého knížete obsadilo malou část území zaniklé říše. Zbytek byl postupně poněmčen, pomaďarštěn, popolštěn, porumunštěn… Je doložitelné, že ještě za vlády Karla IV. existovala na severozápadě od našich hranic dvě slovanská království (Horní a Dolní Lužice), že přinejmenším polovina dnešního Rakouska, které ve středověku patřilozemím koruny české, mluvila slovansky, že i části Bavorska byly době ještě obývány Slovany. {V době  země koruny české sahaly asi 150km za Berlín na severu a až po severní cíp Jadranu na jihu; pozn. VJP} Také na území dnešního Maďarska, přes tvrdou maďarizaci, existovaly ještě v 19. a ve větší míře v 18. stol. slovansky mluvící vesnice.

Maďaři, když se s dovolením vládců Velké Moravy usídlili v Panonii, byli kočovným mongolským kmenem. Od svých hostitelů se naučili řemeslům, zemědělství i všemu ostatnímu. Odvděčili se tím, že když většina bojeschopných mužů hájila západní hranice před dalším nájezdem Franků, vpadli svým hostitelům do zad a tím způsobili zánik říše. To, že dnes vypadají jako Evropané a ne jako Mongolové, je díky skutečnosti, že do sebe v průběhu staletí přijali většinu slovanských genů (dnes mají Maďaři 70 – 80% slovanské krve).

Morava si po dlouhou dobu udržovala, vedle značné míry samostatnosti, i jazykovou, zvykovou a povahovou odlišnost od Čech, která doznívá ještě i dnes. Jazyk Moravanů a Slováků si byl po dlouhou dobu velmi blízký, protože vycházel ze společného základu – staroslověnštiny. Staročeština zase měla mnohé společné rysy se staropolštinou.

Dnes už jen málo z nás ví, že jsme spolu se Slovinci, Slováky, Slezany (i polskými) jedním z posledních zbytků kdysi velikého, vyspělého, bohatého národa. To, co se dělo po dlouhá staletí, kdy nám přicházející cizáci brali náš majetek, půdu, ženy, se v moderní obdobě děje i dnes. Našemu národu dokonce hrozí, že klesne na ještě nižší úroveň, než je úroveň někdejších agresorů, kteří ho o tolik připravili.

Po roce 1989 jsme se důvěřivě otevřeli světu. Dravé a bezohledné zahraniční firmy, banky i jednotlivci, jejichž hlavním cílem bylo urvat co nejvíc, se vrhli na naši zemi. Tehdejší političtí vůdci jim v tom nejenže nebránili, ale dokonce je povzbuzovali (V. Klaus: „Jen víc takových Kožených“) a asistovali jim.

Výsledek je pro nás téměř tragický. Žijeme v zemi, kde nám toho už moc nepatří. Stát, přestože v krátké době rozprodal většinu majetku, má obrovský dluh. Je nám předkládána úpadková kultura a vnucován konzumní styl života spojený s rychlým zadlužováním rodin. Lichva a prostituce už začínají být prezentovány jako normální způsob podnikání. Vychytralost už má přednost před poctivostí, překupnictví před pracovitostí.

Kdo zastaví tento úpadek?

Duše národa volá o pomoc. Nenechme ji zahynout.

Slávek Popelka

{Ještě v době, kdy zrádci podepisovali Mnichovskou dohodu bylo Československo považováno, řečeno dnešním jazykem, za jednu ze zemí G10, tedy za jednu z deseti nejvyspělejších zemí světa. Kurs československé koruny a německé marky byl tehdy zhruba 1:1 a koruna byla dokonce o něco silnější, než americký dolar. Dokonce ani Adolf Hitler si nebyl jist úspěchem případného útoku na tuto velmoc s cca 14 mil. obyvatel a proto vypracoval zločinný plán na okleštění a zlomení Československa a jeho následné obsazení bez boje.; pozn. VJP}

 

Náš velmi drahý prezident

 

Dalším z celé řady prvenství, kterými se může chlubit náš národ je i to, že máme nejdražšího prezidenta na světě. Jak je to myšleno? Ukažme si to na jednom příkladu.

Představte si, že žijete v 19. století a že jste zdědili mlýn. Sice trochu omšelý a maličko zchátralý, ale jinak vcelku dobře fungující, zavedený a vydělávající peníze. Ten mlýn jste svěřili správci, aby ho nechal opravit a jeho část, kterou nemíníte využívat, prodal. Správce to po několika letech udělá a vy se těšíte na naditý měšec, které dostanete. Jaké je ale vaše překvapení, když zjistíte, že částka za opravu je mnohem vyšší než ta, za kterou povedený správce prodal celý mlýn! A tak nemáte vůbec nic a navíc jste povinni splácet vysoký dluh.

A teď si představte, že ten správce se navíc nadouvá a všude vykládá, jak celou věc dobře provedl a zorganizoval a požaduje, aby kvůli svým zásluhám a schopnostem mohl nastoupit na ještě vyšší místo. Nemožné?

Když se přijedete podívat do mlýna, který ještě před nedávnem byl váš, zjistíte, že v něm za pár krejcarů do úmoru dřou nádeníci z okolních vesnic a tučný zahraniční majitel, pokud se zrovna neobveseluje s chudými dívkami z okolí, počítá vydělané stříbrňáky, které pak v truhlách převáží do ciziny.

To je zhruba obraz toho, co Václav Klaus provedl s naší ekonomikou. Nechal pod cenou rozprodat či rozkrást téměř vše, co v naší zemi mělo nějakou cenu. Především díky němu máme dnes obrovský dluh, který budou těžce splácet celé generace našich potomků. Jen částka za špatný koncept ekonomické reformy dosahuje 600 miliard korun. Náklady za ušlé příležitosti jsou obdobné. Ztráty způsobené několikanásobným podhodnocením koruny vůči světovým měnám, ke kterému došlo brzy po změně režimu a které prosadil Klaus, jdou rovněž do stovek miliard.

Václav Klaus byl také tím, kdo podporoval pochybné privatizátory (často z řad bývalých veksláků nebo polopodsvětí) , kdo zdržoval a všemožně oslaboval právníky, státní správu a kriminalisty, kteří se proces divoké privatizace pokoušeli udržet v rámci zákona. On byl tím, kdo na vývěsní štít privatizace připnul motto: „Neznám špinavé peníze“ a výrok o údajné kriminalizaci podnikání.

Dalo by se ještě pokračovat o nesmyslně vysokých úrocích za půjčky pro začínající podnikatele, které na straně jedné zapříčinily tisíce osobních tragédii a na straně druhé nastartovaly proces nesplácení bankovních úvěrů a následně řetězové krachy bank, o zbytečném opuštění východních trhů, na které se dnes jen s obtížemi dostáváme zpět, o vytvoření podmínek pro nelegální zisky (topné oleje atd.).

Pokud by V. Klaus byl agentem zahraničních tajných služeb s úkolem předat nejrozvinutější ekonomiku bývalého východního bloku do cizích rukou, pak by svůj úkol splnil dokonale. Pokud ne, pak by byl diletantem, který pokazil vše, co se pokazit dalo.

Nebýt povinné úcty k úřadu prezidenta, skoro by se mi chtělo nahlas zakřičet: „Klausi, Klausi, vždyť ty patříš do basy“.

 

Slávek Popelka

/Autor tohoto textu je novinář a publicista. Koncem osmdesátých let byl několikrát uvězněn za kritické články a výzvy k demonstracím. Na jaře r. 1988 např. strávil 3 měsíce v pracovním táboře za pokus o založení Strany zelených (od jejíž dnešní politiky se distancuje). Dohromady strávil ve vězení víc než rok. Studoval celkem na třech vysokých školách, z nichž dvě dokončil. /