ZPĚT

Slovo Ing.arch. Zdeňka Lukeše, 
rektora Technické univerzity v Liberci a architekta Pražského hradu

Enkláva zástavby z 50. let v Ostrově patří ke kvalitním dokladům české architektury jak po stránce urbanistické kompozice, tak i jednotlivých staveb. V tomto ohledu jsou domy, projektované akad. arch. Jaroslavem Krauzem dokonce výrazně kvalitnější, než obdobné stavby v jiných městech, které nesou často rysy pokleslé tendenční tvorby s historizujícím detailem (Poruba, Čáslav, Žďár n. Sáz. aj.). Kvalitní je také kompozice zeleně i funkční rozvrh celé lokality. 

Proto se domnívám, že celý soubor by měl být chráněn formou vyhlášení památkové zóny, která nejlépe odpovídá dané situaci – tj. umožňuje ochranu urbanismu a průčelí. V žádném případě by tedy neměla znemožnit různé adaptace v interiérech jednotlivých domů. Jejím cílem by mělo pouze být zabránit znehodnocení lokality dostavbou dalších objektů mezi ty stávající a ochránit pláště budov, kde by měly být respektovány pův. formáty oken vč. rámů, tvar střechy (aby nedošlo k nástavbám), výtvarné prvky, pův. omítka a umělý kámen (možno vyčistit tlakovou vodou, v krajním případě nahradit novou, ale stejnou technologií a se zachováním barevného tónu). Dále je třeba respektovat původní rozvrh zeleně a architektonický detail parteru (dlažby apod.). 

Domnívám se, že tyto body je možno specifikovat přesně a zakotvit třeba formou usnesení městského úřadu, aby nedošlo ke zbytečným nedorozuměním (obyvatelé by měli být ujištěni, že nejde o nějaký diktát, který by jim např. konzervoval stávající interiéry, znemožňoval výměnu sítí apod.).

Závěrem znovu dodávám, že bez ohledu na dobu vzniku jde o kvalitní architekturu nadregionálního významu, která si navrhovanou formu ochrany jistě zaslouží.

Zdeněk Lukeš, Historik architektury                                                                       
V Praze, dne 13. května 2003

Poselství doc. PhDr. Jiřího T. Kotalíka, CSc., 
generálního ředitele Národního památkového ústavu, historika architektury a umění

Právě v souvislosti s naším, věřím již nezvratným, vstupem do Evropského společenství, jehož integrální součástí jsme civilizačně a kulturně podle mého názoru nikdy nepřestali být,  si znovu uvědomuji nezměrný potenciál, který šťastnou shodou okolností naše země v oblasti kulturního dědictví obhospodařují. Uvědomuji si zároveň naléhavě i odpovědnost, které za tyto poklady neseme vůči celému světu. Poznání našeho kulturního dědictví i jeho ochranu je třeba v kontextu nového tisíciletí chápat jako otevřený systém. Hodnocení jednotlivých vývojových etap i památek se logicky proměňuje s časem a věci, které byly ve své době standartní se s odstupem stávají unikátním svědectvím doby. Nemůžeme a nechceme zakonzervovat minulost na úkor dynamického vyváženého rozvoje celé společnosti. Je však naší povinností hledat cesty, jak svým způsobem nesporné, jedinečné a mimořádně cenné objekty a soubory z hlediska jejich hodnot architektonických, urbanisticko-krajinářských či obecně kulturních, maximálně šetřit, zvláště když představují i kvalitní standart odpovídající normám soudobého životního stylu.

To je i případ obytného a občanského souboru staveb z období 50. let v Ostrově. Smyslem uvažované památkové ochrany celku není znepříjemnit život obyvatel tohoto souboru, ale naopak podpořit jeho smysluplný rozvoj, dokonce i s možností využít podpůrných programů, účelových dotací atd. Mnohem přesvědčivěji než já zde mohou hovořit fakta a čísla, stejně jako dosavadní zkušenosti měst s obdobným statutem a charakterem, zejména ze severní Moravy... 

O budoucích osudech prostředí ve kterém žijete budete rozhodovat sami prostřednictvím svých volených politických reprezentantů i všech nástrojů demokratické a občanské společnosti. Mějte přitom na paměti, že jeho kvalita a hodnoty i ve světovém kontextu jsou mimořádné, že v sobě skrývají velký potenciál (který je však možno velmi nenávratně a rychle zničit) a že já jsem spolu se svými kolegy a spolupracovníky připraven všemožně napomoci k jeho rozvoji v souladu s Vašimi představami rozumných a uvážlivých hospodářů s dědictvím po svých předcích.

Přeji Vám všechno dobré a těším se na spolupráci.

V Praze dne 5. května 2003 

Zdravice Akad.arch. Davida Vávry, jednoho z autorů Šumných měst, televizního cyklu České televize o moderní architektuře České republiky

Drazí občané mimořádného města Ostrov nad Ohří, píšu Vám zdravici na základě několika osobních návštěv města a především veřejné diskuse a vernisáže Sorela v pondělí 5. května 2003.

Chtěl bych podpořit snahu vyhlásit Vaše město za památkovou rezervaci a to nejen jako obdivovatel stylové architektury 20.století, ale i jeho přívrženec dobrého a harmonického bydlení. Myslím, že ve Vašich rukách máte velice zachovanou hřivnu neopakovatelného souměrného urbanismu, který byl dotažen až do kvalitních detailů města, v kterém se spokojeně žije. Pokud v někom přežívá ideologický pocit, že město je výrazem politické zavrženíhodné doby, musím připomenout, že například doba baroka zanechala na našem území stavby  kostelů, klášterů a kapliček, které ladně splynuly s terénem a vytvořili jedinečnost české malebné krajiny, i když jsou výrazem protireformace a doby Habsburského temna.

Podobně jako u barokních staveb i ve Vašem městě přežila kvalita architektury na d ideologií.

Protože již přes sto let si naše společnost uvědomuje nenahraditelnost určitých celků jako je ten Váš, navrhuji odkaz prvorepublikové kvality stavebnictví, se socialistickým hávem maximálně zachovat. Jen ve svém relativně mladém věku jsem viděl štípat k zátopu secesní skříně, které byly nahrazovány obdélníky a čtverci tzv. architektury Bruselu a tato pak v porevoluční sametové euforii nenávratně rozvrácena balastem postmodernismu. Posléze všeho zničeného majitelé se smutkem litovali. Neudělejme stejnou chybu, neboť Vaše město netvoří nejen urbanistické schéma města, také fasády s bohatostí štukové výzdoby, sgrafitové značení domů, ale i profilace kovového zábradlí, nebo struktura dlažby a jemné detaily pemrlovaného umělého kamene. Právě proto Ostrov nad Ohří má význam, když funguje jako jedinečný hodnotný celek s maximálním zachováním všech dobových prvků.

Přeji Vám v této snaze šťastnou volbu.

S šumným pozdravem

David Vávra

13. 5. 2003 

ZPĚT