Možná to zní překvapivě, ale Heydukova slova nejsou jediným textem slezské hymny. Ještě další slova a verše vznikly právě proto, aby se staly slezskou hymnou:

a) Ve stejném roce, kdy vznikl text Adolfa Heyduka vytvořil odlišná slova František Polášek, řídící učitel z Orlové:

     1. Kdo zná tu zem, kdo zná ten ráj, / ten malý, ale milý kraj, / kde šumí lesů vážný sbor / ve dvojí řadě modrých hor, / kde bystré vody různých cest / se vinou podle četných měst? / To Slezsko mé, to vlast je má, / můj rodný kraj, má otčina.
     2. Kdo viděl Praděd velebný, / kdo těšínský kraj malebný, / té Lysé hory hladký štít, / když západu jej zlatí svit, / ty háje a ty lučiny, / ty hrady a ty dědiny? / O Slezsko mé, o perlo má, / po drahých otcích zděděná!
     3. Zde tichý národ přebývá, / jenž rád se prací zabývá, / jenž prosté mravy zachoval / a zdárné syny odchoval, / jenž otčinu svou miluje / a jazyk český zbožňuje: / i hrdě řku to před světem, / že také rodný Slezan jsem.

Nejprve tento text zhudebnil Josef Paukner, tedy ten, který napsal hudbu i na Heydukovu "Slezská vlasti, půdo svatá,...". Druhým, kdo zkomponoval hudbu byl blíže neznámý František Kuřil a třetím byl roku 1911 P. Ludvík Holain (1843 - 1916). Byl to slavonínský farář, známý skladatel zejména varhanních doprovodů ke kancionálu.

b) Učitel František Poláček však nebyl se svým textem spokojen, bylo v něm podle něj málo poezie a vzletu, Po deseti letech, v roce 1895, proto napsal jinou verzi "své" slezské hymny. V pořadí to tedy byla již třetí hymna Slezanů:

     1. Kdo zná tu zem, kdo zná ten ráj, / ten malý, ale milý kraj? / Kde jako v báji kouzlem vnad / se krášlí hvozd i luh i sad, / kde z lůna niv a věnců hor / až k nebi jásá pěvců sbor? / To Slezsko mé, to vlast je má, / tak horoucně mnou milená!
     2. Zde zrozen jsem i pěstován / a zde chci býti pochován, / zde svatým ohněm plane duch, / když rodná mluva řine v sluch, / zde oko blaží ladný háv / a srdce jímá prostý mrav. / O, Slezsko mé, o, máti má, / má domovino jediná!
     3. Pěj cizích krajin plod i květ / i vše, čímž vládne jižní svět, / mně vzácnější je bratří líc, / než drahokamů na tisíc; / já tak se vroucně k vlasti znám, / že za ni i svůj život dám! / O, Slezsko mé, tys poklad můj. / Bůh nebeský tě opatruj!

Hudbu vytvořili čtyři autoři. Jeden z nich je neznámý, dalšími pak byli Marcel Beneš, řídící učitel ve Štáblovicích, František Kočí a na sklonku svého života (asi roku 1923) pak i sám autor textu František Polášek.

c) Čtvrtý text slezské hymny se zpívá na nápěv známé vlastenecké písně "Hej, Slované!" a autor je znám pouze pod zkratkou B. L.:

     1. Hoj! Slezané, my jsme stráží / na severní straně, / moře cizí do nás vráží, / vzhůru, vzhůru, zbraně! / Pryč, dřímoto, bdělým okem / každý kol ať zírá: / Odpůrce, hle, lisím krokem / do země se vtírá.
     2. Do země jak mor se vtírá / a do našich duší; / volejme do světa šíra, / než nám jazyk zkruší; / Stojme vždycky věrnou stráží / vlasti své a králi, / ať se vrah dál neodváží, / ať se hranic dálí!
     3. My jsme hlídky rozstavené / od slovanských bratrů, / nad nimiž se nebe klene / od Šumavy v Tatru: / A ti bratři si nás váží, / dávají nám ruku, / buďme jim jen pevnou stráží / proti vrahům pluku!
     4. Chceme svoje svaté právo, / svobodně chce žíti, / rámě svobodno a zdrávo, / jazyk volen míti. / Slyš své předky, Slezska synu! / Tvá jest jejich sláva: Hřích poroba hospodinu, / kdo se sám v ní dává.