Každá generace hledá novou cestu .
Stále nemohu pochopit, jak může být svět v takovém stavu, jako je nyní. Jako dítěti se mi dostávalo výborného vychování. Mluvilo se pravdivě, vzájemná důvěra byla pevným sloupem, slušnost všechny předcházela a celkový pohled na svět vypadal jako krásný obrázek bytí, jehož naplněním je láska hry, legrace a city. S těmito ideály jsem vstupoval do světa dospělých a ještě dnes nemohu uvěřit tomu, že si lidé musejí dávat pozor na to, co řeknou. Nechápu, jak se lidé mohou prát, zabíjet a mrzačit. Nejde mi do hlavy, proč lidé mluví lež a ženou se za něčím zcela pomíjivým. Nemohu pochopit, jak moc lidé bazírují na své osobní důležitosti, která jim brání v tolika činnostech a v tolika radostech. Proč tohle se děje, když to nemusí být? Vesmír nás žádným zákonem netlačí k tomuhle zmatku, ba naopak nám ukazuje, jak krásné to může být.
;Daniel Ďuriš
- collected by Maťo