Chci se stát
členem ČSSD
Historie
ČSSD v Kralupech po listopadu 1989
S návratem svobody do Československa po listopadu 1989 došlo i k obnovení činnosti sociální demokracie, která se pokusila navázat na svou předúnorovou tradici. Mezi místní organizace ustanovené v průběhu roku 1990 patří i ta kralupská. Sociální demokraté se účastnili již prvních voleb do Zastupitelstva města na podzim roku 1990, ve kterých však neuspěli. Ve městě, ve kterém sociální demokraté před válkou pravidelně vyhrávali volby tak ČSSD zůstala mimo komunální politiku.
S postupným posilováním sociální demokracie v české politice se však sociální demokraté prosadili i v Kralupech. Prvním zastupitelem za ČSSD se v roce 1994 stal Oldřich Pácha dlouholetý předseda kralupské místní organizace, kterého po volbách v roce 1998 doplnili Milena Pencová a Karel Vlach.
V komunálních volbách v roce 2002 ČSSD obhájila tři mandáty v jednadvacetičlenném zastupitelstvu. Stejného počtu zastupitelů dosáhla i v dalších komunálních volbách v roce 2006, po kterých poprvé po listopadu získala zastoupení i v nejužším vedení města, když se místostarostou města stal další z předsedů kralupské ČSSD František Kyllar. Koaliční spolupráce s Volbou pro město však skončila po dvou letech kvůli neshodám v otázce přípravy revitalizace městského centra a kvůli personální politice tehdejšího vedení města.
V komunálních volbách v roce 2010 sociální demokraté posílili a se ziskem čtyř mandátů skončili třetí, přesto však skončili v opozici mimo výrazný vliv na vedení města.
Sociální demokraté v posledních letech pravidelně pro kralupskou veřejnost pořádali dvě zábavné akce – 30. dubna tradiční pálení čarodějnic a 28. září sv. Václavské slavnosti – které jsou hojně navštěvovány.
Antonín Seidel
zastupitel města Kralupy n/Vlt
předseda ČSSD v Kralupech n/Vlt.
Nejstarší politické uskupení v obci
Před 132 lety 7. dubna 1878 proběhl v Břevnově ustavující sjezd Českoslovanské sociálně demokratické strany dělnické za účasti patnácti delegátů. Celkem bez povšimnutí proběhl rok 2005, kdy kralupská sociální demokracie oslavila výročí 100 let, která uběhla od jejího založení. Tomu předcházelo dlouhé údobí formování různých větších či menších zájmových sdružení a spolků vznikajících v Kralupech ke konci 19. století.
Prohraná válka Prusko-rakouská v roce 1866 měla za následek státní dualismus, tj. vznik Rakouska-Uherska, který představoval velkou výhru maďarských národních snah, ale ztrátu českých nadějí na autonomii. Česká strana se musela spokojit jen na tu dobu určitý liberalismus v podobě zákonů o spolkovém a spolčovacím právu, které vyšly 15. listopadu 1867.
Zatím co v Praze 7. dubna 1878 je zakládána „Českoslovanská sociální strana dělnická“, v Kralupech vznikají jen menší spolky shromažďující kolem sebe především dělníky z kralupských továren. Těch vyrostlo na území Kralup do konce 19. století celkem čtrnáct. Uváděl je tehdy i Ottův slovník naučný.
Sociální složení obyvatel Kralup se prudce měnilo tak, jak se zemědělská obec měnila v průmyslový městys. Nejstarší dělnický spolek byl v Kralupech založen v roce 1881 a byl pojmenován „Spolek vzájemně se podporujících dělníků“. Doklady o jeho založení nemusíme hledat v žádném archivu, stačí se zastavit v Žižkově ulici před administrativní budovou pivovaru. Je na ní obdélníková pamětní deska s nápisem:
Zde v budově pivovaru sídlil spolek vzájemně se podporujících dělníků založený v roku 1881 později vyvíjel na Kralupsku činnost pod názvem Rovnost.
V průběhu osmdesátých a devadesátých let 19. století, vznikla na Kralupsku celá řada dělnických spolků, z kterých se pak vyvinula organizace politická, totiž sociální demokracie. Dělnické schůze bývaly v restauraci „U Gregorů“ v Jungmannově ulici. Později zde vznikl první kralupský automat s kavárnou a cukrářstvím „U Klusáčků“. Dnešní samoobsluha v tomto místě si název zachovala. Majitel hostince Gregor ale v roce 1898 dostal od úřadu zákaz propůjčovat své místnosti pro dělnické schůze na základě přípisu okresního hejtmana ve Slaném.
Kralupští dělníci pak našli pro spolkovou činnost své útočiště v Lobči v hostinci „U Hejlíků“. Majitelka Marie Hejlíková jim vycházela vstříc, na rozdíl od kralupských hostinských, kteří se obávali nepříjemností s úřady a někteří dokonce museli, jak bylo již uvedeno, dělnické spolky ze svých hostinců vykázat. Po smrti paní Hejlíkové přešel hostinec v Lobči do nájmu kralupského pivovaru pod názvem „U Libuše“ To ale ještě mnozí pamatují.
Svolavatelem dělnických schůzí býval průvodčí buštěhradské dráhy František Auer a soustružník z dílen státní (podmokelské) dráhy František Biňovec (18751965). Na schůzích se vždy hovořilo o pracovních poměrech kralupských dělníků, o jejich nízkých mzdách a dlouhé pracovní době. Ta byla skutečně dlouhá. Běžně se ve všech továrnách pracovalo 12 hodin denně. K těmto požadavkům sociálním, se přidávaly i požadavky na přímé a tajné hlasovací právo.
Ke konci 19. století přichází do Kralup další příznivec budoucí sociální demokracie Josef Vaníček (1861 - 1951). Rodák z malé osady Lažany náležející k obci Viskeř u Turnova, zaměstnaný jako prokurista u Arbeiterconsum und Wohnungsgenossenschaft für Komotau un dessen pol. Betirk reg. Gen. m.b. Haftung. Pod tímto dlouhým názvem se skrýval Dělnický konzum a bytové družstvo v Chomutově. Hned po příchodu do Kralup se věnoval družstevní práci, byl jmenován prokuristou a usilovně pracoval v „Dělnické spotřební, výrobní a úsporné jednotě“, které se stručně říkalo „Svépomoc“. Nezapomínal ani na práci politickou, což se zvláště projevilo v době první světové války.
V roce 1905 překvapil kralupské úřady velký tábor lidu, kdy se na Palackého náměstí v Kralupech sešlo několik tisíc lidí. Tábor organizovaný mikovickým „Politickým klubem dělnickým Právo“ byl předem hlášený, ale rakouskými úřady zakázán. Přesto se konal, podobně jako se v té době konaly tábory lidu po celé zemi. Dělnický klub „Právo“ se scházel v mikovickém hostinci „U Klejzarů“. Bylo to v době sociálních bouří na Krétě a její název se dostal do pojmenování hostince „Na Krétě“. Klub byl zárodkem politické strany, která byla v roce 1905 v Kralupech založena jako sociální demokracie. A v témže roce dosáhla kralupská sociální demokracie toho, že mohla vyslat své dva zástupce na kralupskou radnici. Byl to úředník dráhy Jan Soukal a zmíněný prokurista konzumu Josef Vaníček.
Vraťme se ale k Františku Biňovcovi. Bývalý dělník a po určitou dobu i mikovický starosta v době, kdy byly Mikovice ještě samostatnou obcí, František Biňovec, se věnoval politické dráze v sociální demokracii, jejíž vliv rok od roku k roku stoupal. V roce 1907 se dostává do říšské rady jako poslanec za sociální demokracii. Říšská rada ve Vídni se skládala ze sněmovny panské a ze sněmovny poslanecké. Biňovec byl jedním z členů sněmovny poslanecké, podobně jako v téže době profesor Masaryk, který byl od roku 1891 do roku 1914 říšským poslancem malé České strany pokrokové-realistické. Biňovec se s Masarykem znal a do Vídně jezdili spolu. V roce 1911 byl Biňovec zvolen do říšské rady podruhé.
Jako malý chlapec musel František Biňovec chodit do školy do Zeměch. Mikovice školu neměly. Proto Biňovec využil svůj poslanecký mandát ve prospěch rodné obce a intervenoval v roce 1910 u císaře Františka Josefa I. ve Vídni ve prospěch mikovické školy. Bylo neobvyklé chodit v takovéto záležitosti za císařem, ale pozemky, na kterých se mělo stavět, náležely od roku 1832 císařskému dvoru. Žádosti Františka Biňovce bylo vyhověno a Mikovice dostaly krásnou pětitřídní obecnou školu, která svému účelu slouží dodnes. Podobně jako Masaryk nebyl ani Biňovec orientovaný prorakousky, a proto po skončení první světové války byl opět postaven do čela politického dění a stal se poslancem mladé Československé republiky. Byly tak oceněny jeho schopnosti i jeho účast na přípravách převratu v roce 1918, kdy rakouské úřady na něj vydaly zatykač. Brzy po skončení první světové války a vzniku Československé republiky, se konaly obecní volby. Při nich v červnu roku 1919 přesvědčivě zvítězila sociální demokracie. I v Kralupech v boji o radnici zvítězila sociální demokracie nadpoloviční většinou. Z dvanácti členů kralupské městské rady bylo zvoleno osm členů z řad této politické strany. Do čela obce byl zvolen jako starosta dlouholetý sociální demokrat Josef Vaníček. Jeho náměstkem se stal sociální demokrat Alois Vojáček. Vaníček byl za kralupskou sociální demokracii v době od roku 1919 do roku 1938, zvolen šestkrát starostou města.
Ing. Josef Stupka
Jaroslav Seifert
23.9.1901 Praha – 10.1. 1986 Praha
"Aby došlo k nějaké podstatné změně a k podstatnému odvratu od snahy stupňovat moc a rozvíjet ji do všech směrů a ke škodě člověka, je třeba změny stavu ducha, změny ve vědomí, anebo, jak to bylo kdysi krásně řečeno, "revoluce hlav a srdcí."
Jaroslav Seifert je jedním z největších českých básníků. Vyšel z proletářské poezie, prošel obdobím poetismu a posléze si vytvořil vlastní osobitou poetiku, charakteristickou melodickým veršem a uplatňovanou v intimní lyrice, v reflexi vztahu ke každodennímu životu, domovu a jeho jistotám a i v nostalgické evokaci vzpomínek.
Byl členem ČSSD v letech 1930-1948 a patřil k profilujícím redaktorům PRÁVA LIDU v třicátých letech. Za bývalého komunistického režimu patřil k jeho čelným domácím kritikům a byl činný ve všech významných aktivitách za obnovu demokracie v zemi.
V červnu 1968 podepsal prohlášení třiceti kulturních a vědeckých osobností na podporu obnovující se Čs. sociální demokracie, za tzv. normalizace podepsal Chartu 77. Je prvním a zatím jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu (1984) a patří k čelným reprezentantům nejen české, ale i světové demokratické kultury 20. století.