Národní přírodní rezervace Špraněk byla vyhlášena v roce 1949, nachází se jihozápadně od Javoříčka a její současná rozloha je 28,7 ha. Rezervaci tvoří zalesněný vrch Špraněk s útvary krasového původu a rozsáhlým systémem bohatě zdobených jeskyní a vzácnou teplomilnou květenou. Nadmořská výška se pohybuje od 388 m do 539 m n.m. (vrch Špraněk).

Jedná se o území typicky vyvinutého krasu, ve kterém se vyskytují ponory, škrapy, závrty, skalní brána, propast a rozsáhlá jeskynní soustava. Bradlo devonských vápenců vyčnívá z okolního území, které je budované nadložními kulmskými břidlicemi a drobami.

Převážnou část rezervace pokrývají lesy. Nejrozšířenějším typem jsou vápnomilné bučiny, v jejichž podrostu najdeme ostřici prstnatou (Carex digitata), okrotici bílou (Cephalanthera damasonium), svídu krvavou (Cornus sanguinea), svízel lesní (Galium sylvaticum), břečťan popínavý (Hedera helix) a další. Ve stromovém patře převládá buk lesní (Fagus sylvatica). Vedle květnatých bučin jsou v území rozšířeny i suťové a roklinové lesy, kde najdeme z dřevin mimo buku také javor mléč (Acer platanoides), j. klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) a lípu velkolistou (Tilia platyphyllos). Částečně jsou zde zastoupeny i květnaté dubohabrové lesy, pro něž jsou typické habr obecný (Carpinus betulus), konvalinka vonná (Convallaria majalis), hrachor jarní (Lathyrus vernus) a prvosenka jarní (Primula veris). Květenu stěn skalního masivu tvoří druhy skalních štěrbin a stinných bazických skal, mj. puchýřník křehký (Cystopteris fragilis) nebo pěchava vápnomilná (Sesleria caerulea). Na výslunných stanovištích s mělkým půdním profilem byl zaznamenán výskyt lomikamene trojprstého (Saxifraga tridactylites). Velké množství z druhů vyšších rostlin (celkově zjištěno 300) náleží ke zvláště chráněným, vzácným a ohroženým nejen v regionu, ale i v rámci ČR. Mimo již uvedené to jsou např. skalník celokrajný (Cotoneaster integerrimus), strdivka sedmihradská (Melica transsilvanica), tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), kostřava sivá (Festuca pallens) a violka divotvárná (Viola mirabilis). Na území je doložen výskyt 40 druhů játrovek – kýlnatka drsná (Scapania aspera) a k. vápencová (S. calcicola) – a mechů – hájovka chluponosná (Cirriphyllum piliferum), sádečník zakřivený (Homomallium incurvatum) a loděnka smáčklá (Taxiphyllum depressum).

Jeskyně jsou největším zimovištěm letounů v České republice, zejména kriticky ohroženého vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Dále zde zimují Kriticky ohrožení netopýr brvitý (Myotis emarginatus), n. černý (Barbastella barbastellus), n. velký (Myotis myotis), silně ohrožení n. vodní  (Myotis daubentonii), n. ušatý (Plecotus auritus) a další. Mezi nejzajímavější druhy měkkýšů patří bohatá populace zdobenky tečkované (Delima ornata), druhu z jihovýchodních Alp, žijí tu i zrnovka žebernatá (Pupilla sterri), žitovka obilná (Granaria frumentum), skelnička průzračná (Vitrea diaphana), kuželovka skalní (Pyramidula rupestris) a další.

Podzemní systém Javoříčských jeskyní vytváří komplikovaný komplex chodeb, dómů a propastí. Byly vytvořeny v ostrůvku devonských vápenců a na jejich vývoji se podílel tok Špraněk. Jeskyně má krásnou krápníkovou výzdobu, jejíž bohatost vyniká zejména ve dvou prostorách – Suťovém dómu a Dómu gigantů, který patří k našim největším prostorám s nejbohatší krápníkovou výzdobou. Podstatná část jeskynních prostor byla objevena již v roce 1938. Další partie pak byly objevovány především v padesátých letech. V současné době jsou známy přibližně 4 km chodeb, z nichž 788 m je zpřístupněno veřejnosti. Území je zdrojem četných paleontologických nálezů.

Chráněným územím vedou značené turistické trasy a byla zde obnovena i naučná stezka. Skalní brána pod Zkamenělým zámkem je největším útvarem svého druhu na Moravě. NPR Špraněk je v rámci připravované soustavy Natura 2000 součástí návrhu Evropsky významné lokality Špraněk.