Krambe patří do čeledi brukvovité (Brassicaceae). Jednoletá plodina s krátkou vegetační dobou. Rostlina je vzpřímená, poměrně mohutná, silně se větvící. Větvení obvykle začíná s nasazováním poupat a pokračuje až do dozrávání. Kořen je kůlovitý, do půdy proniká mělce, má velmi mnoho postranních jemných kořenů, které se rozbíhají daleko do stran. Listy jsou vejčité. Kvítky jsou malé. Krambe kvete postupně, začíná kvést odspodu nahoru a od středu do stran. Plody jsou jednosemenné šešule, které při dozrávání slabě vypadávají. Semena jsou drobná, kulovitá, žlutá s HTS od 8 do 12 g. Krambe náleží k rostlinám samosprašným.
Pochází z náhorních planin Etiopie. Dosahované výnosy zrna se v okolních státech pohybují běžně od 1,5 do 2,0 t.ha-1 a u slámy 1,4-3,2 t.ha-1. V USA jsou udávány průměrné výnosy semen krambe 5,3 t.ha-1.
Krambe původně rostla divoce na vápenitých a kamenitých svazích. Má nejraději půdy s neutrálním pH. Mrazuvzdorností se téměř vyrovná hořčici sareptské. Krambe je dosti odolná proti suchu. Největší nároky na vodu má v době květu. Obecně odolná vůči suchu je stejně nebo trochu lepší než obilniny. Je odolnější než kukuřice a sója ve všech obdobích růstu. Tolerance krambe k zasoleným půdám je nižší než u ječmene, ale vyšší než u pšenice. Nejvhodnější jsou pro krambe lehké a středně těžké půdy. Poskytuje poměrně vysoké výnosy na úrodných čistých pozemcích při poměrně intenzivním N hnojení. Nevhodné jsou těžké půdy náchylné k vytváření škraloupu a suché písčité půdy nebo naopak zamokřené půdy. Krambe vyžaduje čisté, nezaplevelené půdy. Je velmi vhodnou jarní olejninou pro teplejší oblasti ČR. Krambe je při vzcházení citlivá na mráz, ale po vzejití snáší i teploty -4 °C.
Semena krambe obsahují 28 až 32 % oleje, 64 až 69 % tvoří pokrutiny zbavené slupek a 3 % slupky. Olej se převážně používá k technickým účelům pro vysoký obsah kyseliny erukové. Technicko průmyslové využití kyseliny erukové a jejich derivátů pro výrobu plastů, tensidů, emulgátorů, změkčovadel, laků, aditiv, léčiv a vločkovadel. Deriváty mají specifické využití: kyselina arachinová (konzervační látky, protipěnové přísady, pomocné látky v pracích prostředcích, fungicidy), kyselina pelergonová (kovová mýdla, funkce při produkci plastů), kyselina brasilová (mazadla, změkčovadlo plastů, parfumářský a mýdlařský průmysl, polyestery, polyamidy, nylon), amid kyseliny erukové (výroba polyetylenových folií, omezovače tření, antiblokovací prostředky) a amid kyseliny laurylové (mazadlo pro polyetylen). Další využití je v automobilovém průmyslu (vosky), ve stavebnictví a v obuvnickém průmyslu.
Vlákninu z šešulí je možné využít na zpracování pro speciální papír a plastické hmoty (zatím ve fázi výzkumu). Sláma (odkaz na fytomasu) je vhodná pro spalování (spalné teplo slámy 17,52 kJ.g-1, semene 24,68 kJ.g-1).
Vhodnými předplodinami pro krambe jsou chlévským hnojem hnojené okopaniny, luskoviny, luskoobilní směsky, jeteloviny, obilniny, kukuřice nebo drobné zrniny. Nevhodnými předplodinami jsou všechny brukvovité druhy.
V závislosti na výživném stavu půdy a předplodině se doporučují dávky 60-90 kg N, 60-80 kg P2O5, 80-120 kg K2O a také přihnojení 25-40 kg.ha-1 MgO. Je zdůrazňována dostatečná dusíkatá výživa. Poloviční dávka N se dává před setím. Druhou polovinu je možno použít na list v době prvého páru pravých listů.
Na podzim postačuje střední orba, časně na jaře kvalitní předseťová příprava. Seje se až po jarních obilninách, kdy průměrné denní teploty dosahují 8-9 °C (polovina dubna). Při pozdějších výsevech (koncem května nebo v červnu) dochází k významnému snížení výnosů zrna i obsahu oleje. Teplotní vegetační konstanta se u krambe pohybuje kolem 1500-1600 °C. Krambe má krátkou vegetační dobu (110-130 dní). Je třeba sledovat klíčivost osiva, neboť krambe je citlivé na způsob sklizně a nevhodné skladování semene. Norma výsevku se řídí podle klíčivosti a činí 20-30 kg.ha-1. Vysévá se do řádků 150, spíše 200-300 mm širokých, do hloubky 20-30 mm. Po zasetí se doporučuje osivo uválet. Běžně porosty krambe nepoléhají a nažky v době dozrávání nejsou konzumovány ptáky.
Krambe nemá v raných fázích vývoje dobrou konkurenceschopnost vůči plevelům. Trvá 3 až 4 týdny než se porost zapojí. Toto období je nejproblémovější z hlediska zaplevelení. Mladé porosty nemohou být vláčeny, protože dochází ke značnému poškození rostlin. Při setí do širších řádků je možné použít meziřádkovou kultivaci proti plevelům. Při užších řádcích se pro boj proti plevelům předpokládá aplikace podobných typů herbicidů jako u ostatních jarních brukvovitých olejnin. Při výběru herbicidů rozhoduje druhové zastoupení plevelů v porostu. Důležitý je termín a způsob aplikace. Pro preemergentní aplikaci proti jednoletým dvouděložným plevelům byl zjištěn dobrý účinek u přípravku Butisan 400 SC a Devrinol 45 F při aplikaci dávky 2,5 l přípravku na 400 l vody na 1 ha. Proti jednoděložným plevelům (hlavně výdrol, oves hluchý) se dobře uplatnily postemergentní aplikace Furore Super, Targa Super 5 EC, Fusilade Super ve fázi několika pravých lístků plodiny v dávce 2,0 l resp. 1,5 l, resp. 1,0 l přípravku na 400 l vody na 1 ha. Žádný z uvedených herbicidů nevykazoval fytotoxické účinky na plodinu.
Proti travám a širokolistým plevelům se doporučuje Treflan, Triflurex na jaře v dávce 1,5 až 2,0 l.ha-1, proti jednoletým i vytrvalým travám (quizalop)-Assure II (u nás Targa, Pantera) - postřik nejpozději 30 dní před sklizní nebo dříve kdy jsou trávy vysoké 60 až 150 mm a dále proti jednoletým travám prostředek (sethoxydum) Ultima 160 (u nás Nabu), kdy aplikace je možná ve všech stádiích růstu krambe a kdy jsou trávy vysoké 50 až 100 mm.
Krambe vykazuje relativně dobrý zdravotní stav. z houbových chorob je v literatuře uváděn výskyt Fusarium oxysporum, Alternaria brassicola.
Z hmyzu škodí na krambe mšice, květilka zelná, kobylky, křísové, ploštice. Ze škůdců dále u nás krambe napadají v raných fázích vývoje také dřepčíci a dále blýskáčci, kteří škodí hlavně v době kvetení, kdy se živí na květech.
Krambe se sklízí ve fázi fyziologické zralosti, kdy listy žloutnou a opadávají. Je to několik dní po tom, když většina listů opadá a šešule a horní větve získají barvu slámy. Opad semen při sklizni se sníží, když sklízíme v době při vyšší vzdušné vlhkosti. Při transportu semen musíme dbát na to, aby semena byla přikryta a na korbě nebylo děr, neboť semena jsou kulatá a lehká a snadno je při jízdě odnáší vítr. Krambe je možno sklízet přímo žacími mlátičkami. Po sklizni je třeba dosoušet semeno pod 10 nebo lépe 8 % vlhkosti studeným nebo ohřátým vzduchem. Teplota vzduchu by neměla přesáhnout 43 °C. Při vyšší vlhkosti je při skladování ohrožena klíčivost osiva.
Variabilní náklady na vypěstování katránu na semeno – ( 1 ha) - bramborářská výrobní oblast
|
Pracovní operace |
Variabilní náklady |
Variabilní + fixní náklady stroje |
|
Podmítka |
264 |
435 |
|
Orba s hrubým urovnáním pozemku |
652 |
1130 |
|
Hnojivo – 300 kg NPK |
2499 |
2499 |
|
Hnojivo – aplikace |
100 |
160 |
|
Předseťová příprava |
407 |
610 |
|
Osivo – 25 kg |
1000* |
1000* |
|
Setí |
253 |
430 |
|
Válení |
125 |
220 |
|
Herbicid – Fusilade super 1,5 l |
915 |
915 |
|
Aplikace herbicidu |
125 |
185 |
|
Produkční dávka dusíku – LAV 150 kg (27,5 %) |
1214 |
1214 |
|
Aplikace dusíku |
106 |
170 |
|
Sklizeň a doprava |
533 |
1450 |
|
Posklizňové ošetření |
117 |
235 |
|
Celkem |
8310 Kč |
10653 Kč |
|
Hlavní produkt - výnos |
1,2 t/ha |
|
*orientační cena převzata ze zahraničních zdrojů, např.: http://www.hort.purdue.edu/newcrop/proceedings1996/v3-306.html uvádí náklady na osiva v USA dokonce pod 12$/ha