galerie | diskuse | kontakt hledat
celkem v databázi (104)
celkem v databázi (26)
OBECNÝ SOUHRN
Výtahy z právních názorů
Výtahy z článků
 
František Oldřich Kinský není a nebyl osobou německé národnosti.
V době narození Františka Oldřicha Kinského v roce 1936 platil pro posuzování národnosti osoby především tzv. otcovský princip právně zakotvený v ustanovení § 146 obecného zákoníku občanského. Národnost dítěte se posuzovala především, avšak nikoliv bezvýhradně, podle národnosti otce. Z historické části těchto stránek je zřejmé, že předci byli Češi.

Dokonce ani otec Františka Oldřicha Kinského se nikdy sám nepřihlásil k německé národnosti, jak někteří urputně, ale především účelově, tvrdí.

Jasným důkazem jsou například sčítací archy ze sčítání lidu. Nejenže je nevyplnil, jak bylo jeho zákonnou povinností, ale především žádný také nepodepsal. To prokazuje nezvratně především obsah sčítacích archů.

Pro účely konfiskací se však národnost posuzovala odlišně. Například ustanovení § 2 dekretu č. 12/1945 Sb. určuje, koho lze považovat za osobu německé národnosti, které se z toho důvodu konfiskuje majetek. Takovou osobou František Oldřich Kinský rozhodně nebyl, ačkoliv se to mnohým zatraceně nehodí.
Majetek devítiletého Františka Oldřicha Kinského nebyl konfiskován.
Pod označením konfiskace majetku podle dekretů prezidenta republiky č. 12/1945 Sb. a č. 108/1945 Sb. si nelze představovat proces rabování, ničení, pálení, znásilňování, ale právní proces mající svá pevná pravidla daná zákonným rámcem vytvořeným zákonodárcem tehdejší Československé republiky, která, jak dovodil také Ústavní soud ČR ve významném nálezu jeho pléna publikovaném ve Sbírce zákonů pod č. 55/1995 Sb., byla ještě stále demokratickým a právním státem!

V onom právním rámci se zjišťovalo v rámci správních předpisů státu, které obsahovalo jednak vládní nařízení č. 8/1928 Sb. a jednak dekrety samotné, zda konkrétní osoba je osobou, která nese spoluodpovědnost za události spojené s druhou světovou válkou a která tudíž podléhá sankci ztráty jejího majetku.

Ústavní soud dovodil, že onu spoluodpovědnost nebylo možné z někoho sejmout. Tedy ani přenést na druhého. Označená osoba však měla možnost se vyvinit ze své spoluodpovědnosti. Příležitost jí k tomu byla dána právě v rámci správního procesu, ve kterém měla mít možnost snésti své argumenty. Proto také jak Ústavní soud ČR, tak i Nejvyšší soud ČR, zastávají právní názor, že se sice konfiskoval majetek ke dni účinnosti konkrétního dekretu, ovšem bez vydání správního rozhodnutí přijatého v řádném správním řízení by nebylo možné postavit najisto, komu se konfiskuje a co se konfiskuje.

Jde totiž o to, že se nekonfiskoval majetek jenom Němcům a Maďarům, ale také se nekonfiskoval všem Němcům a Maďarům. Konfiskoval se pouze těm osobám, u kterých se zjistilo, že nesou onu spoluodpovědnost.

Devítiletý Kinský, a to i kdyby byl nakrásně německé národnosti, což odmítá, již objektivně ani nemohl nést onu spoluodpovědnost za události druhé světové války, za kterou se konfiskovalo. Konfiskační dekrety na něj proto ani dopadat nemohou.
Kinští jsou starobylým českým rodem, jejichž původ je bezpečně doložitelný již ve 13. století.
Rodina Kinských patří mezi předbělohorskou šlechtu, jejíž vstup do dějin je všeobecně spojován s osobou zemana Martina z Medvědíče, který žil na počátku 13. století. Po celé věky pak patřila rodina Kinských mezi nejpřednější rody Českého království. K tomu můžeme směle říci, že Kinští hráli v našich národních dějinách vždy významnou roli a přispěli velkou měrou k rozvoji české státnosti.
Historie
Kinští ze Vchynic a Tetova V současnosti je jméno Kinský jedním z nejskloňovanějších jmen v našem státě. Přes tuto mediální známost slova Kinský se nabízí mnoho otázek, které ve většině případů nejsou seriozně zodpovězeny. Z pohledu historie se jedná především odpovědět na otázku: Kdo to byli Kinští a jaká byla jejich úloha ve společnosti. Kinští jsou starobylým českým rodem, jejichž původ je bezpečně doložitelný již ve...
Základ právní problematiky
Odpovědi na velmi frekventovanou otázku co je vlastně podstatou kauzy Františka Oldřicha knížete Kinského a v čem se liší od tzv. restitučních kauz jsou tyto argumenty: Podstatou je snaha pana Kinského se opětovně uchopit plného výkonu jeho vlastnických práv k jeho majetku. Za svůj majetek považuje všechen majetek, který zdědil v minulosti po svých předcích a který vlastnil prokazatelně v roce 1945. Skutečnost, že...