|
Untitled
|
| | | Pomineme-li planetu Zemi, pak se během dubna můžeme podívat hned na pět planet sluneční soustavy. A nebudeme k tomu potřebovat ani žádný speciální přístroj. Merkur nalezneme zvečera nad severozápadním obzorem, ve druhé polovině dubna na něj dokonce budeme mít ten nejlepší výhled za celý rok 2009. Navíc se nachází nedaleko hvězdokupy Plejády ze souhvězdí Býka a v neděli 26. dubna v jeho těsné blízkosti zahlédneme i úzký srpek Měsíce.
|
|
| V pondělí 23. března 2009 jsme si na naší škole (1.Základní škola Kadaň ve Školní ulici – okres Chomutov) připomněli 59.výročí, kdy vstoupila v platnost Úmluva o založení Světové meteorologické organizace (WMO). Jedním z prvních zakladatelů bylo i tehdejší Československo.
|
|
| Minulý rok v srpnu došlo k mohutné erupci sopky Kasatochi z Aleutských ostrovů u Aljašky, při které došlo k uvolnění velkého množství aerosolu do stratosféry. Během následujících dní se pak barvila evropská obloha při západu Slunce do netradičně sytých odstínů... Zhlédnou můžete zde nebo zde.
23. března tohoto roku došlo k erupci sopky Mt. Redoubt na Aljašce a další erupce mohou následovat. Během následujících dní a týdnů sledujte oblohu, třeba se budou tyto "vulkanické" západy opakovat. Pokud zahlédnete něco "podezřelého" nezapomeňte nám svá pozorování poslat...
|
|
| V sobotu 25. dubna 2009 se na brněnské Kraví hoře, v areálu Hvězdárny a planetária M. Koperníka v Brně, uskuteční již třetí ročník "Fyzikálního cirkusu" s podtitulem "Přistání na Venuši". Tato velmi netradiční soutěž je určena pro všechny studenty středních a vysokých škol, které baví fyzika, mechanika, modelářství nebo si zkrátka jen rádi hrají. Účastníci totiž budou poměřovat své síly a schopnosti v konstrukci vodou poháněných raket a netradičních vozítek, jenž jezdí na pastičku na myši! Na všechny soutěžící pak čeká unikátní setkání s prvním československým kosmonautem Vladimírem Remkem, který se nejen stane členem poroty, ale některému z týmů udělí i speciální cenu.
|
|
| Jarní (podzimní) rovnodennost je okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku nulovou deklinaci (přechází přes nebeský rovník). Den a noc jsou stejně dlouhé (12 hodin). Letos jarní rovnodennost nastává na severní polokouli (tedy u nás) 20. března ve 12.43 středoevropského času. Přesný čas rovnodennosti se v jednotlivých letech mění.
Tyto a podobné úkazy byly v severní Evropě cíleně pozorovány a zaznamenávány snad už před 40 000 lety. Později pak člověk začal budovat astronomické stavby, které byly umístěny a orientovány podle významných dějů na obloze.
|
|
| Internet přináší do naších životů vymoženosti, o kterých jsme před pár lety ani nesnili. V reálném čase si můžete zdarma povídat s člověkem na druhém konci světa. Přes internet můžete živě sledovat poletující holuby na náměstí v italských Benátkách nebo se můžete z tepla domova podívat na start raketoplánu. Zákonitě musel přijít den, kdy si budeme moci prohlížet naší rodnou planetu z vesmíru – živě. Ten den je zde.
|
|
| Světelné znečištění jako důsledek nehospodárného nakládání se světlem ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku nebo naopak k nočnímu životu. Osvětluje oblohu na desítky kilometrů daleko a je tudíž svízelným problémem i pro všechny profesionální i laické pozorovatele noční oblohy. Zdaleka však netrápí jenom astronomy.
|
|
| KOSMOS-NEWS, o.s., si Vás dovoluje pozvat na již deváté tradiční setkání
zájemců o pilotované kosmické lety, výstavbu ISS, výzkum Marsu a další
aspekty pilotovaného výzkumu kosmu, které se uskuteční v Lázních Bohdaneč o
víkendu 1. - 3. 5. 2009 pod názvem KOSMOS-NEWS PARTY 2009.
Hlavním tématem letošního setkání je 40. VÝROČÍ PŘISTÁNÍ PRVNÍCH LIDÍ NA
MĚSÍCI.
|
|
| Amatérská prohlídka oblohy a Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě si Vás dovolují pozvat na seminář.
|
|
| V těchto dnech byste měli ve svých poštovních schránkách najít rozměrné balení s prvním letošním Bílým Trpaslíkem a valná většina z vás i s prvním číslem Astropisu jako jeho barevnou přílohou.
|
|
| Pokud bychom měli v březnu upozornit na jedno jediné těleso sluneční soustavy, pak to bude Saturn. V neděli 8. března ve 21 hodin našeho času se totiž ocitne v tzv. opozici, bude přesně na opačné straně Země než Slunce. Téhož dne, jenom o několik hodin dříve, se v tomto roce také k naší planetě přiblíží na minimální vzdálenost 1 255 725 000 kilometrů. Saturn je tedy v březnu pozorovatelný po celou noc. Po západu Slunce jej nalezneme jako zářící „hvězdu“ nad východním obzorem, mezi souhvězdím Lva a Panny. O půlnoci se ocitne vysoko nad jižním obzorem a ráno jej uvidíme nízko nad západem. Na záběrech z kosmických sond je Saturn čarokrásnou planetou opásanou jemnými prsteny. Pohled dalekohledem ale ukáže jenom „odvar“ pestrého Jupiteru. Úhlový průměr Saturnu se pohybuje kolem dvaceti vteřin, pokud započítáme prstence, pak je dvakrát větší. Je tedy výjimečným drahokamem – avšak drahokamem více než drobným.
|
|
| Téměř po roce Vás organizátoři s potěšením zvou na další ročník rokycanského semináře, pořádaného pro majitele a konstruktéry amatérských dalekohledů a astronomické techniky.
|
|
Srážka družic Marek Kolasa Thursday, 12. February 2009 Téma Kosmonautika
| |
| Na oběžné dráze kolem Země, hruba 800 kilometrů nad severní Sibiří došlo ke srážce satelitů Iridium 33 a Kosmos 2251. Obě družice byly zcela zničeny. Rozptylující se oblak trosek obsahuje více než 300 fragmentů.
NASA vydala zprávu, že Mezinárodní kosmická stanice obíhající jen 350 kilometrů nad Zemí není v současné době troskami ohrožena.
|
|
Dejte o nás vědět! Marek Kolasa Tuesday, 10. February 2009 Téma APO
| |
| Líbí se vám tyto stránky? Chodíte zde pravidelně a získáváte informace? Budeme rádi, když se zmíníte o nás na vašich stránkách či blogu!
Stačí v nějaké části stránek umístit textový odkaz nebo APOikonu s odkazem na www.astronomie.cz
Všem, kteří tak učinili či učiní děkujeme. A když nám o tom ještě pošlete zprávu (nepovinné), budeme aspoň o vás vědět...
|
|
| Zapojte se do celosvětového projektu!
Již druhý ročník unikátního projektu „GLOBE at Night“ nabízí možnost zapojit se do jednoduchého pozorování, které pomáhá mapovat světelné znečištění po celém světě. Stačí kdykoli mezi 16. a 28. březnem 2009 pozorovat souhvězdí Orion a s pomocí přiložených mapek určit, jak slabé hvězdy jste schopni na obloze pozorovat.
|
|
|
| | | První opravdu krásné jarní dny a měsíčním svitem nerušená obloha umožnily v Česku vyhlížet světelným znečištěním jinak stále přezářené a obtížně pozorovatelné zvířetníkové světlo. Světelný kužel vznikající rozptylem slunečního světla na prachu v rovině Sluneční soustavy je nejlepší zvěčera pozorovat okolo jarní rovonednnosti. Do redakce již dorazilo několik snímků tohoto pozoruhodného nebeského svitu a těšíme se i na další. Vyhlížet můžete ještě do konce týdne, než opět začne rušit Měsíc na večerním nebi.
|
|
| Měsíce příprav a nakonec jen 3 minuty a 20 vteřin ~~právě tolik času měla letos výprava za zatměním Slunce na to, aby pro další zpracování pořídila dostatek snímků naší nejbližší hvězdy. Počasí v rovníkové Indonésii ale odborníkům z Ústavu matematiky příliš nepřálo, nakonec se vyjasnilo jenom na 40 vteřin. I tak se ale zástupcům Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně podařilo získat potřebná data pro zobrazení sluneční koróny tak, jak ji dokáže vidět lidské oko.
|
|
| Přehled událostí na obloze od 4. 4. do 10. 4. 2016. Měsíc bude kolem novu. Jupiter je vidět celou noc. Nejzajímavější dvojpřechod měsíců Io a Europy proběhne v pátek večer. Na večerní obloze je celkem jasný Merkur. Ráno jsou nejlépe vidět planety Saturn a Mars v druhé polovině noci je vidět zajímavá kometa 252P/LINEAR. Venuše bude 6. 4. zakryta Měsícem. ISS má večerní přelety. Aktivita Slunce je nízká. V plánu je start rakety Falcon 9 s nákladní lodí Dragon k ISS.
|
|
| Před téměř čtyřmi miliardami let vznikl život na Zemi. Podmínek pro vznik života na Zemi bylo mnoho, ty hlavní jsou např. pevný povrch, tekutá voda a atmosféra. Životu se však dařilo rozvíjet i díky jiné potřebné složce: přítomnosti ochranného magnetického pole. Nová studie zkoumá hvězdu Kappa Ceti, která je v současné době podobná mladému Slunci, a ukazuje, že magnetické pole hraje důležitou roli v procesu napomáhajícímu k životu.
|
|
| Kosmický teleskop Hitomi, který byl vypuštěn v únoru a měl zkoumat procesy ve vzdáleném vesmíru, se během velikonočních svátků dostal do závažných potíží, když ze zatím neznámého důvodu začal rotovat a v jeho okolí se objevily úlomky trosek. Japonští vědci by jej pochopitelně rádi zachránili, práce to však nebude snadná.
|
|
| Již tuto středu, 6. dubna ráno, nastává poměrně ojedinělý úkaz. Nad hlavami mnoha obyvatel střední Evropy se uskuteční nebeský zákryt v podobě planety Venuše, kterou zakryje náš Měsíc. Venuše vstoupí za okraj Měsíce na jeho ještě nepatrně osvětlené straně (tenký srpek asi nebude na denní obloze viditelný). V tu dobu má Měsíc stáří 27,9 dne, tedy den před novem. Pokud nám počasí dovolí, nenechme si úkaz ujít. Podobný už letos nenastane. Měsíc se k Venuši už pouze přiblíží 3. září kolem poledne. Jiné letošní zákryty jasných planet nebudou z našich krajin viditelné.
|
|
| Aprílový měsíc se opět nese v duchu mnoha zajímavostí, do kterých se můžete zapojit s Českou kosmickou kanceláří. Prostřednictvím ESA (Evropské kosmické agentury) si ti nejmenší mohou zkusit odhalit kosmické tvary, odstartuje expedice Mars a na své si přijdou i největší nadšenci kosmonautiky. Na konci dubna totiž odstartuje již tradiční KOSMOS-NEWS PARTY s jedinečnou zahraniční návštěvou.
|
|
| Ze všech těles Sluneční soustavy, o nichž bezpečně víme, že obsahují významné množství vody (nebo vodního ledu), nepočítáme-li komety, je Ceres ke Slunci nejbližším. Země je samozřejmě blíže, ale celkové množství vody v zemském tělese je pouhých 0,02 %, zatímco na Ceresu je to možná až několik desítek procent. Sonda Dawn se k této trpasličí planetě vydala mimo jiné proto, aby po této vodě pátrala. Ačkoliv řada výsledků teprve čeká na pečlivější zpracování, po roce její přítomnosti u Ceresu je množství informací, které přinesla, působivé. V tomto seriálu se pokusíme shrnout ty nejzásadnější. V prvním dílu jsme se zaměřili na charakteristiku trpasličí planety a co bychom měli očekávat ve svrchních vrstvách. Druhý díl se zaměřil na liniové útvary a světlé skvrny. Třetí díl poodhalil taje kryovulkanismu a v posledním dílu se podíváme na místa s největším výskytem vody.
|
|
| Nový snímek pořízený pomocí radioteleskopu ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) zachycuje dosud nejjemnější pozorované detaily protoplanetárního disku v okolí Slunci podobné hvězdy TW Hydrae. Odhaluje fascinující mezeru nacházející ve stejné vzdálenosti od hvězdy, v jaké obíhá Země kolem Slunce. To by mohlo znamenat, že se v tomto systému začíná rodit mladší varianta naší rodné planety, nebo možná její hmotnější extrasolární sestřenice, takzvaná super-Země.
|
|
| Kdo se stane dalším nositelem Ceny Františka Nušla? Jde o nejvýznamnější ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Ocenění je určeno významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla pro rok 2016 můžete dle statutu Ceny podávat do konce dubna. Těšíme se na vaše návrhy!
|
|
| Přistávací modul Philae se od posledního volání
před sedmi měsíci (9. července 2015) mateřské sondě Rosetta už neozval.
"Není pravděpodobné, že by se spojení obnovilo", říká Stephan Ulamec,
Philae project manager z the German Aerospace Center, DLR. ~~y už mu
neposíláme žádné pokyny a nečekáme, že jej ještě uslyšíme."
|
|
| Jak jsme již informovali, v březnu 2016 nás mine planetka 2013 TX68.
Nyní došlo ke změně výpočtu pravděpodobné vzdálenosti na základě nalezení dalších pozorováních.
|
|
| Již třetí rok sonda Evropské kosmické agentury (ESA) Rosetta zkoumá přepečlivě jádro komety
67P/Churyumov-Gerasimenko. Nyní se pomalu blížíme do úplně poslední fáze, kdy by
sonda Rosetta měla následovat modul Philae a přistát též na jádře komety.
Kdy to bude se ještě neví, možná letos v září... Uvidíme, necháme se překvapit.
Ale než se tak stane, podíváme se na další její úchvatné výsledky a obrázky.
|
|
| Po necelých třech letech se k Zemi v březnu 2016 přiblíží malý asteroid 2013 TX68.
Otázka zní, zda bude blízko nebo daleko.
|
|
| Po delší době se na naší obloze objevila kometa pozorovatelná
i menším dalekohledem. Jde o kometu C/2013 US10 (Catalina).
Ale žádný zázrak nečekejte.
|
|
|
|
| |
|
|