Použití léku domperidon (Motílium) na zvýšení tvorby mléka

• Domperidon - začátek užívání
• Vysazení domepridonu
• Je domperidon bezpečný? Jako roli sehrává při pomoci při kojení?
• Americký úřad pro kontrolu léčiv a otázka domepridonu

Mnoho lidí usuzuje ze skutečnosti, že kojení je „přirozené“ a to zároveň znamená, že musí fungovat samo od sebe, bez pomoci. Bylo by to výborné, kdyby to tak bylo, ale skutečnost je jiná.

Je mnoho procesů v těle, které jsou „přirozené“, navzdory tomu se může stát, že nefungují tak, jak by měly a potom je normální, že lidé vyhledají lékařskou pomoc, aby mohly fungovat – například štítná žláza za běžných okolností funguje tak, že mnoho lidí ani netuší, že ji má, ale jsou navzdory tomu lidé, kteří musí celý život brát léky, které regulují její činnost. Podobně je to i s kojením,  které je přirozené stejně jako funkce štítné žlázy, funkce srdce či ledvin. Navzdory tomu jsou maminky, které potřebují léky na to, aby se jim mohlo tvořit dostatek mléka. 

Proč tedy existuje skupina matek, jejichž tvorba mléka není dostatečná?

1. Protože kojení je do veliké míry ovlivňováno porodem a událostmi bezprostředně po něm.Vzhledem k tomu, že porody málokdy mají co dočinění s něčím „přirozeným“, je těžké očekávat „přirozené“ kojení. Paradoxem však je, že u porodu existuje veliká ochota „podpořit“ ho podáním léků, ale zmírnit problémy s tvorbou mléka podáním léků už představuje pro mnohé problém.
2. Nesprávný začátek, nesprávné informace a nedostatek praktické pomoci při kojení vedou k sekundárnímu snížení tvorby mléka, které by nemuselo nastávat, ale které se děje až příliš často. Jde o maminky, které měly na začátku dostatek mléka, ale jeho množství se snížilo. To, že jde o velikou skupinu maminek je zřejmé i z toho, jak vysoké je procento matek, které už na konci 1. či 3. měsíce po porodu nekojí. Kromě toho, že mnoho z nich nedostane praktickou pomoc či podporu při kojení, je jim upírána i léčba, která pacientům v žádné jiné oblasti medicíny upírána není.   

Jsou maminky, které chtějí kojit, které podnikly všechny kroky pro zlepšení kojení, ale navzdory tomu potřebují cílenou léčbu lékem, který dokáže zvýšit tvorbu mléka. Takový lék existuje – jmenuje se domperidon (Motílium). Většina argumentů, proč ho nepoužívat se týká právě zmíněné „přirozenosti“ kojení.

Jsou zde obavy z užívání léku, přitom by právě pediatři a lékaři všeobecně měli seriózně zvážit, co se stane, když matka lék nedostane – dříve nebo později to pravděpodobně bude znamenat ukončení kojení. A to má následky – rizika spojená s ukončením kojení jsou reálná a mají vliv na zdraví matky, zdraví dítěte, mají ekonomické důsledky pro zdravotnictví a ekonomické důsledky pro samotnou rodinu. Pokud se vyjadřují iracionální obavy z užívání léku, nemluví se o reálných obavách z hospitalizace[1]dětí, které nebudou kojeny – takovýchto studií nejsou jen desítky, ale stovky a léky, které děti z důvodu nemoci  dostanou, mohou mít krátkodobé i dlouhodobé důsledky. Nemluvě o tom, že v důsledku nekojení mohou mít děti i omnoho více závažnější onemocnění jako je onemocnění dýchacích cest, záněty středního ucha či trávicího traktu. Kojením se dá předcházet množství celého seznamu dalších onemocnění od obezity či rakoviny prsu přes vysoký krevní tlak, riziko kardiovaskulárních onemocnění až po vysokou hladinu cholesterolu, diabetes I. a II. či arterosklerózy.

Pro matky ukončení kojení znamená zvýšené riziko rakoviny prsu, endometria, osteoporózy či diabetu II. Kojené děti by státu na zdravotní péči ušetřily mnoho finančních prostředků. Například ve Velké Británii by jednoprocentní nárůst kojených dětí ušetřil každý rok půl milionu liber. Pokud je dítě výlučně kojeno do šesti měsíců, ušetří se v USA na zdravotní péči 1400 dolarů na jedno dítě. V tomto ještě navíc nejsou zahrnuty zvýšené náklady na zubařskou péči či otázky týkající se kognitivního vývoje a chování dětí. Navíc, pokud je matkám upřena možnost zvýšení tvorby mléka, znamená to, že jim zůstává jen možnost dokrmovat umělým mlékem. A přitom se zapomíná na to, že umělé mléko je vlastně také lék – se zásadními vedlejšími účinky: jakmile dítě začne dostávat umělé mléko, změní se jeho střevní mikroflóra, jeho sliznice přijdou o ochranu, přijde o množství imunitních látek a faktorů, přestane být chráněno mateřským mlékem, dostává živiny v úplně jiném množství a poměru, než by mělo a více než tisíc látek nedostává vůbec, nemluvě o tom, že dostává mléko úplně jiného typu, než je mateřské mléko. Doporučení přejít na umělé mléko nebo dokrmovat umělým mlékem dostávají matky od pediatra často bez mrknutí oka, ale o možnosti zvýšit tvorbu mléka je pediatr neinformuje, ani jim léčbu nepředepíše.

Lék Domperidon se na světě používá už více než 40 let z toho více než 20let na zvýšení tvorby mléka.

Více informací najdete zde: Podpora tvorby mateřského mléka. Domperidon - začátek užívání, Vysazení domperidonu

Vyjádření pediatra dr. Jacka Newmana FRCPC, (Kanada) o domperidonu:

Mě i mé kolegy velmi znepokojuje omezování používání domperidonu pro kojící matky. Na jaře 2012 vydal úřad pro dohled nad léky v Kanadě Health Canada varování, které napsala jedna z firem vyrábějících domperidon, které mylně vzbudilo dojem, že domperidon je pro kojící matky mimořádně nebezpečený. Samotný text tohoto dokumentu  není až tak znepokojující, jako je znepokojující způsob, jakým se prezentuje, co zašlo do takových extrémů, že dostávám otázky od matek, kterým v dětství diagnostikovali  funkční šelest a ptají se, jestli není pro ně domperidon nebezpečný. Kromě toho vím, že někteří lékaři odmítají předepsat domperidon za jakýchkoliv okolností, v jakékoliv dávce a farmaceuti odmítají vydat recept, kterým lékař předepsal domperidon.

Během téměř 30 let , kdy jsem pracoval s kojícími matkami, doporučil jsem na zvýšení tvorby mléka domperidon pravděpodobně více než třetině ze 40-tisíc matek. Doporučil jsem jeho užívání mnoha dalším tisícovkám matek, kterým následně předepsal domperidon jejich rodinný lékař. Vedlejší účinky se vyskytují zřídkakdy a jsou mírné a většinou ustanou po pár dnech užívání. Dokud  Health Canada nepublikovalo varování, si matky nestěžovaly na bušení srdce, závratě anebo jiné příznaky, které by mohly byť jen vzdáleně souviset s arytmií. Odkdy bylo publikováno varování, slyším o takovýchto příznacích často. Nárůst udávání takovýchto příznaků může být reálný, v minulosti možná matky nespojovaly tyto příznaky s užíváním domperidonu, což se mi však zdá nepravděpodobné, protože to, že existují takovéto informace o arytmii (které se jednoduše dají o domperidonu  najít na internetu), podporuje vznik takovýchto příznaků (negativní placebo efekt)matek. Ani v jednom z případů, kdy jsme my nebo rodinný lékař udělali elektrokardiogram, nevykazovalo EKG žádné matky arytmii ani prodloužení QTc. intervalu. Kromě toho na naši otázku adresovanou  Health Canada jsme dostali odpověď, že nedostali ani jednu zprávu o tom, že by kojící matka zemřela v souvislosti s užíváním domperidonu.

Domperidon má své místo v pomoci matkám se zvýšením tvorby mléka. Pravděpodobně by bylo rozumné zeptat se, zda existují jiné léky, které by zvyšovaly tvorbu mléka u matek, které mají problémy s kojením. Existují jiné léky včetně metoklopramidu a léčiv jako jsou chlorpromazin a haloperitol. Ale použití těchto léků se spojuje s vedlejšími účinky, které se vyskytují mnohem častěji a jsou mnohem nebezpečnější než domperidon. Matky používají na zvýšení tvorby mléka různé bylinky, ale jejich účinek není zdaleka prokázán a pravděpodobně není větší než účinek placeba. Jiné postupy, jako odsávání, častější kojení a podobně, nefungují, pokud je problémem snížená tvorba mléka. Kromě toho jsou matky, které vyzkoušely všechny z výše uvedených  postupů bez toho, aby fungovaly.

Rozumné by bylo zeptat se, proč tolik matek potřebuje pomoc se zvýšením tvorby mléka. Odpověď je komplexní. Velká část odpovědi spočívá v zásazích během porodu, praktiky v porodnici po porodu, které ovlivňují kojení a nedostatečná informovanost o kojení ze strany zdravotnického personálu a rodiny, nedostatek kvalifikované pomoci a marketing umělého mléka, čehož výsledkem je, že matky konají způsobem, který způsobuje snížení tvorby mléka. Naneštěstí zdravotničtí pracovníci včetně pediatrů mají o kojení jen velmi málo praktických informací a dovedností. Faktem zůstává, že mnoho matek, které nemají mít problémy s kojením je ve skutečnosti mají a domperidon je důležitým prostředkem pro vyřešení problémů, které matky mají.

Víme, že kojení, obzvláště výlučné kojení během prvních pár měsíců života a pokračování v kojení do dvou let a déle, může mít nesmírně pozitivní vliv na zdraví dětí a také nesmírně pozitivní vliv na  zdraví žen, včetně – v případě kojících žen – snížení rizika rakoviny prsu, rakoviny vaječníků a metabolického syndromu a tak užívání domperidonu, který pomůže matkám se zvýšením tvorby mléka znamená více než dosáhnutí okamžitého účinku pro poskytnutí mateřského mléka dětem - má dalekosáhlé implikace pro celý zdravotní systém.

Pomáhat matkám v tom, aby pokračovaly v kojení by mělo být cílem každého poskytovatele zdravotnické péče. Jak je vidět, není důvod, proč znepokojovat ženu v reprodukčním věku, že by domperidon měl být nebezpečný.

[1] Pediatrics. 2006 červen;118(1):e92-9, Full breastfeeding and hospitalization as a result of infections in the first year of life. Paricio Talayero JM, Lizán-García M, Otero Puime A, Benlloch Muncharaz MJ, Beseler Soto B, Sánchez-Palomares M, Santos Serrano L, Rivera LL.

Všechny naše protokoly se mohou kopírovat a šířit bez předcházejícího svolení pod podmínkou, že nejsou použity v žádném kontextu, který by porušoval Kodex WHO o marketingu náhrad mateřského mléka (1981) a následnými rezolucemi WHO.