Aliance leteckých společností
Dle Pásková, Zelenka (2002) Aliance leteckých společností (angl. airlines alliance) je dohodou podložená spolupráce několika leteckých společností. Jejím obsahem jsou mimo jiné společné programy pro stálé (časté) zákazníky (programy frequent flyer), sdílení kódu letů, harmonizace letů, rezervačního a registračního systému a cen letenek atd. Aktivními aliancemi jsou Star Alliance, One World a SkyTeam.1
Mezikontinetální letecká přeprava je dominována třemi globálními aliancemi. Největší z nich, je 28-ti členná Star Alliance, vedená Lufthansou, Singapore Airlines, All Nippon Airways a United Airlines. 20-ti členný SkyTeam vedený především společností Air France-KLM a Delta Air Lines je druhé největší uskupení tohoto druhu. Členem této aliance jsou i České aerolinie. 15-ti členný Oneworld, vedený především British Airways, Qantas Airways a American Airlines, je počítán jako doposud nejmenší letecká aliance.
V rámci aliance mají letecké společnosti daleko větší perspektivu obstát v silně konkurenčním prostředí a dosáhnout ekonomicky efektivního hospodaření v podnikání v letecké dopravě.2
Jedním ze základních cílů aliancí bylo dosažení široké sítě linek pokrývajících co největší mezinárodní území a provázání spolupráce různých leteckých společností nabízejících široké spektrum služeb cestujícím včetně optimálního leteckého spojení a žádaných destinací. Spolupráci aliancí můžeme sledovat z nejrůznějších úhlů pohledu.3
Samostatná aliance je vnímána především z pohledu ekonomicky optimálních procesů s cílem dosažení zisků při snížených nákladech v přepravě, kooperaci různých poskytovaných služeb a provozního zajištění leteckého provozu. Dochází ke vzájemnému propojení letových řádů
a zpracování všech nutných návazností, aby letecké spojení bylo žádané a optimální pro cestující, posílení kapacitního vytížení rovnoměrně rozděleného mezi členy aliance při zachování nejrůznějších benefitů daných leteckých dopravců zejména co se týče ceny letenek, způsobu odbavení při navazujících letech, výhod typu využití rezervačních systémů, kdy cestující čerpá výhod propojení informací aliančního partnera včetně spolupráce při odbavení. Sdílení informací pro poskytování kombinovaných tarifů se může na první pohled zdát, že celková cena letenky výrazně vzroste, nicméně partneři mohou zvolit samostatné ceny mezi dvěma destinacemi a snížit tak náklady při současné možnosti nabídky letecké trasy oběma smluvními partnery.3
Typologie leteckých aliancí
 |
| obr. 1: Typologie leteckých aliancí4 |
Existují dva základní typy leteckých aliancí. Typ A je založen na bilaterálním partnerství jednoho dominantního síťového dopravce smenšími, obvykle regionálními (místními) leteckými společnostmi. Toto uskupení převládá hlavně na velkých leteckých trzích, kde prioritou největšího dopravce není pokrytí všech regionálních měst. Tyto bilaterální vazby se označují jako tzv. „feeder relations" (napájecí spojení). Regionální společnosti „napájí" cestující z menších měst na hubové letiště, kde operuje příslušný síťový dopravce. Letecká aliance typu A může také vzniknout na základě bilaterálních dohod mezi dvěma hlavními aerolinkami bez spolupráce s dalšími sítovými dopravci.
Letecká aliance typu B vzniká na základě multilaterálních dohod mezi více než dvěmi leteckými společnostmi. Práce je zaměřena na celosvětové hledisko rozvoje leteckých aliancí, proto se dále v textu budu zabývat pouze leteckými aliancemi postavených na multilaterální bázi.4
Význam aliancí v letecké dopravě
Členské aerolinie sdílejí své:
– Sítě destinací
– Komerční prostory
– Servisní zázemí
– Pozemní zázemí na letištích a personál
– Investice a objednávky (např. objednávky letadel)
Díky tomu nabízí cestujícímu širší síť cílových destinací, častější odlety a levnější letenky.
Fáze možného vývoje alianční spolupráce
|
||||||
| Tab. 1: Fáze možného vývoje alianční spolupráce3 |
Existující aliance leteckých společností
Po rozpadu aliancí Wings a Qualiflyer jsou v současné době na trhu letecké dopravy
následující globální alianční uskupení
Star Alliance, vzniklá v roce 1997, kde z hlavních členských dopravců jsou členy společnosti Lufthansa, SAS, Austrian Airlines, British Midland, LOT, TAP, US Airways, United Airlines, Air Canada, All Nippon, Thai Airways, Asiana, Singapore Airlines, South African Airways, Air New Zealand, Spanair, Swiss. Patří sem i několik dalších menších regionálních dopravců5.
SkyTeam byl založen v roce 2000 kolem společnosti Air France, Delta Air Lines a posléze i společností Aeromexico a Korean Air. Jeho dalšími řádnými členy jsou ČSA, Alitalia, KLM, Continental Airlines, Northwest Airlines a Aeroflot6.
Následuje zatím objemem provozu oproti předcházejícím menší aliance Oneworld, založená v roce 1999 kolem společností British Airways a American Airlines, dále do této aliance patří Cathay Pacific, Quantas, Iberia, LAN, Finnair, Japan Airlines, Malév a Royal Jordanian Airlines7.
Srovnání
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
| Tab. 2: Srovnání5,6,7,8 |
Použité zdroje
[1] PÁSKOVÁ, M. - ZELENKA, J. (2002): Cestovní ruch. Výkladový slovník. Brno, ÚUR 2002, 448 stran
[2] ČAPEK,J., KLÍMA, R., ZBÍRALOVÁ, J. Civilní letectví ve světle práva. 1. Vyd. Praha: Lexis Nexis CZ, 2005. s. 180-183.
[3] PRUŠA J. A KOL.: Svět letecké dopravy, Galileo CEE Service ČR s.r.o., 2007. ISBN 978-80-239-9206-9.
[4] KLEYMANN, BIRGIT: The development of multilateral alliances, Helsinki, 2002,
Externí zdroje
[5] Star Alliance. [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.staralliance.com/en/
[6] SkyTeam. [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.skyteam.com/cs/
[7] OneWorld. [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.oneworld.com
[8] Airways.cz. [online]. [cit. 2014-10-25]. Dostupné z: http://www.airways.cz
Zdroje obrázků
[4] KLEYMANN, BIRGIT: The development of multilateral alliances, Helsinki, 2002,
