První pokusy o výrobu porcelánu v českých zemích (1789–1792)

Tajemství čínské výroby porcelánu nedalo Evropanům spát. Vůbec první historicky doložený úspěšný pokus o výrobu porcelánu u nás pochází z vesničky Háje, původně zvané Rabensgrün, ležící čtyři kilometry jižně od Horního Slavkova. Na svědomí ho měl zdejší povozník Franz Anton Habertitzl, již v roce 1789. Kvůli finanční nákladnosti založil družstvo, ve kterém měli podíl také okolní statkáři. Když Habertitzl v roce 1792 zemřel, družstvo se pokusilo místo primitivní výroby v Hájích založit novou porcelánku v Bečově.

První manufaktura v Horním Slavkově (1792–1800)

Za první porcelánku je považována manufaktura v Horním Slavkově, která vznikla v roce 1792. Založili ji důlmistr Jan Jiří Paulus ve spolupráci s Janem Reumannem a Janem Pöschlem. Zakladatelé se snažili již roku 1793 získat privilegium na výrobu porcelánu, ale jejich žádost nebyla úspěšná. Z postojů vídeňských úřadů vyplývá, že neměly zájem na vzniku porcelánek v oblasti severozápadních Čech především proto, aby neohrozili pozice preferované císařské vídeňské porcelánky. Bylo však také zřejmé, že první výrobky nově vzniklých provozů byly málo kvalitní. První majitelé slavkovské továrny tedy nebyli příliš úspěšní a jediným rozumným řešením je prodej podniku vdově po vedoucím porcelánky v Geře – Louise Sophii Greinerové rozené Wolfart v roce 1800.

Příchod slavkovského rodáka George Lipperta (1803–1817)

Zlepšení situace továrny nastalo až v době, kdy do podniku vstoupil roku 1803 zeť L. Greinerové, lékař Jan Jiří Lippert. Tento slavkovský rodák povoláním lékař a důlní fyzik roku 1808 odkoupil podíly dědiců Louisy Greinerové, spojil se s důlním mistrem Václavem Haasem a podnik začal pracovat pod firmou Lippert a Haas. Teprve v této fázi se podařilo majitelům dospět k úspěšnější výrobě po technologické i výtvarné stránce. V tvarovém řešení předmětů se projevil odklon od oblých tvarů prvních výrobků, napodobujících produkci durynských porcelánek a začaly se uplatňovat válcové empirové tvary inspirované vídeňským, míšeňským i francouzským porcelánem. Kromě pohledů na krajinu a významná místa severozápadních Čech se objevovaly i motivy z Prahy a z dalších zajímavých měst.

Zásluhou hraběte Kolowrata bylo uděleno v roce 1812 privilegium k výrobě porcelánu. Začala se plně projevovat proměna dřívějšího záporného postoje vídeňských i guberniálních úřadů k podnikání. V letech 1812–1817 musela továrna čelit letům neúrody a krize i ekonomickému dopadu napoleonských válek. Šťastnější období pro průmyslové podnikání i pro slavkovskou továrnu nastalo až po roce 1817. Literatura uvádí, že byli povoláváni mistři z ciziny, kteří měli vychovávat mladé pracovníky továrny. Továrna v té době zaměstnávala 21 lidí.

Období plného rozkvětu slavkovské porcelánky (1818–1835)

Roku 1819 zřídila slavkovská porcelánka sklad zboží ve Vídni a následující dvě desetiletí se stala dobou jejího plného rozvoje. Svědčí o tom její účast na výstavách průmyslových výrobků v Praze v letech 1828, 1829 a zejména v roce 1831, kdy továrna získala stříbrnou medaili. V tomto období se slavkovští návrháři i malíři soustřeďovali na řešení tvarů i výzdoby tehdy velmi oblíbených kávových koflíků, které se staly žádanými dárkovými i upomínkovými předměty a ozdobou vitrín v měšťanských i šlechtických interiérech. Slavkovský porcelán byl oceňován nejen pro kvalitu porcelánové hmoty a polevy, pro tvarovou bohatost, ale i působivou malířskou výzdobu, kterou prováděla řada malířů. Zdrojem inspirace se stala antická mytologie a alegorické a symbolické motivy, které malíři čerpali ze soudobé knižní i volné grafiky.

Další vývoj porcelánky v období plného vlastnictví Augusta Haase (1836–1856)

Po smrti Wenzela Haase se stává společníkem jeho syn Eusebius August Haas. V roce 1836 je jmění porcelánky odhadováno na 200 000 zlatých a zaměstnává 250 osob. Po smrti G. Lipperta (1843) dědí jeho podíl dcera Emilie a zeť Johann Möhling. Ten svůj podíl odprodává Haasovi za 140 000 zlatých. August Haas se tak stává jediným majitelem porcelánky. V letech 1844 a 1845 se porcelánka zúčastnila světoznámých výstav v Berlíně a ve Vídni. Po polovině století se však začínaly projevovat příznaky krize výtvarné podoby slavkovského porcelánu. Pod tlakem dravé konkurence porcelánek, které sledovaly převážně komerční cíle a orientovaly se převážně na masovou, výtvarně průměrnou produkci, se snažil slavkovský podnik pod vedením Augusta Haase udržet svoji rentabilitu a neubránil se poklesu kvality výrobků.

Příchod nové generace a dalšího rozvoje (1857–1907)

V roce 1857 zaměstnává August Haas Johanna Baptistu Čžjžka z Vídně. A o dalších 10 let později předává podnik plnohodnotným nástupcům synovi Georgu Haasovi se společníkem Johannem Čžjžkem. Oba začali usilovat o modernizaci výroby a ustálení pozice na trhu. Ve světě se tehdy poprvé objevuje značka Haas & Czjzek, která se léty stala proslulou a dodnes znamená pojem v oboru porcelánu. Začíná doba rozmachu a rozšiřování výroby. Již v roce 1871 přikoupili porcelánku Portheiman v Chodově a zaměstnávají na tisíc dělníků.

Období rozmachu v počátku 20. století (1908–1929)

Slavkovské porcelánové zboží se těšilo zájmu zákazníků a společnost Haas & Czjzek patřila v začátku 20. století a v meziválečném Československu k největším výrobcům porcelánu.

V roce 1908 v den jubilejního 60. výročí vlády císaře Franze Josefa I. byl oběma majitelům udělen šlechtický titul Georg Baron Haas von Hasenfels a J.B. Čžjžek Adler von Smidaich. Georg Haas již vlastní zámeček Mostov a kupuje hrad Bítov. Firma jako první u nás založila v Čechách pokladnu pro invalidy, vdovy, sirotky a penzijní pokladnu. Georg Haas umírá v roce 1914 a jeho podíl přechází na manželku Olgu. Podíl J.B. Čžjžka přechází roku 1923 na jeho syna Felixe žijícího ve Vídni. V letech 1924-1929 dosahovala výroba až 200 tun porcelánu měsíčně.

Vznik akciové společnosti, doba úpadku a znárodnění (1930–1945)

V roce 1930 vzniká akciová společnost Haas a Čžjžek s kapitálem 15 milionů korun. V letech 1931 – 1935 však dochází ke ztrátě odbytišť a úpadku firmy. Přichází hospodářská krize. Mírné zlepšení situace nastává před II. světovou válkou. V roce 1937 byl závod postižen požárem. V roce 1941 je akciová společnost podřízena komanditní společnosti. Georg Haas s dvěma třetinami podílu a Roman Čžjžek s jednou třetinou. Společnost zaměstnává 390 zaměstnanců. V roce 1942 zemřela Olga Haasová a její syn Georg Haas ml. spáchal na Bítově v květnu 1945 sebevraždu.

24. října 1945 byla továrna Benešovými dekrety znárodněna.

Doba temna a komunismu (1946–1991)

V roce 1958 se stala společnost Haas & Czjzek součástí podniku Karlovarský porcelán. A jako většina dalších podřídila výrobu státu a podléhala řízení shora.

Privatizace a návrat k původní značce (1992–2012)

V roce 1992 byl podnik privatizován a začal opět používat název z doby před rokem 1945 - Haas & Czjzek. Součástí oslav mohlo být také zapsání slavkovské porcelánky na seznam kulturních památek. V roce 2009 vstupuje do společnosti ruský majitel jako majoritní vlastník. Porcelánka se zaměřila na východní trhy a vyváží zboží do více než 25 zemí světa, převážně však do Ruska.

V současné době je společnost Haas & Czjzek opět pod českým majitelem a své výrobky prodává pod tradiční značkou. Továrna se snaží posilovat svoje pozice na stávajících trzích a usiluje o získání dalších trhů v Asii a Americe. Porcelán se vyváží do 20 zemí světa, převážně na východ. Značka Haas & Czjzek se prezentuje na výstavách u nás i v zahraničí a pečuje o propagaci výrobků.