Kulturní památky

Nejvýznamnější, bohužel dnes poškozenou požárem, památkou v Zahrádkách je jistě samotný zámek (viz FOTOGALERIE),  který vybudoval
v letech 1547 – 1550 Jan z Vartenberka. Jak dokládá nejstarší varianta názvu zámku – Nový Vítkovec, zámek nahradil zatím neznámou starší stavbu, zřejmě tvrz, která zde stávala již koncem 14. století. Jan z Vartenberka nechal nákladně upravit i zámecké interiéry. Zámek potom přecházel do vlastnictví různých příslušníků rodu Vartenberků. Posledním z nich byl Jan Jiří, který se aktivně zúčastnil protihabsburského povstání z let 1618 - 1620. Proto byl r. 1622 odsouzen ke ztrátě celého majetku.
Nový zámek koupil r. 1623 Albrecht z Valdštejna. V té době bylo v zámku velmi cenné vnitřní zařízení, vynikající knihovna a galerie.
Po zavraždění Valdštejna roku 1634 v Chebu, získala zámek nejdříve jeho žena Isabella a později jediná dcera Maria Alžběta, provdaná
za nejvyššího lovčího Rudolfa Kounice.
V držení Kouniců zůstalo novozámecké panství až do roku 1897, kdy vymřeli po meči. Za zmínku jistě stojí manželka jednoho z Kouniců Eleonora Voračická z Paběnic, která se přátelsky stýkala s J. Dobrovským, F. Palackým, P. J. Šafaříkem. Jí také věnovala Božena Němcová svou Babičku.
Od roku 1636 byl vlastníkem zámku Jan Lichtenštejn a po něm Emanuel Lichtenštejn.
V současné době patří zámek Univerzitě Karlově, zahraniční studenti se zde připravovali ke studiu na našich školách. V r. 1992 byl zámek rekonstruován na hotel. V lednu 2003 ale vyhořel.
Dávná báje, která se váže k tomuto zámku, vypráví o Fialkové víle, jež zámek hlídá. Podle proroctví sídlo rozkvete, jen když je vlastní žena. Věřme, že jednou se zámek zaskví v plné své nádheře i po ničivém požáru, který jej zasáhl.
V 1. polovině 17. století byl kolem zámku založen veliký park (viz FOTOGALERIE) s řadou starých a vzácných dřevin. Zámecký park byl obohacen o zděný gloriet a sochy sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého, které se původně nacházely na Barbořině mostě – přes Bobří potok
na konci Valdštejnské lipové aleje. Tato alej je 300 let stará a vede do jedné z nejstarších bažantnic v Čechách. Přes tuto bažantnici se lze dostat k oboře, kde na pískovcové skále, zvané Žižkův vrch ve výšce 324 m stojí zbytky hradu Vřísek, který vznikl na místě bývalého slovanského hradiště. Hrad postavil patrně počátkem 15. století jeden ze synů Jindřicha (Vaňka) Berky. Kolem r. 1530 byl uváděn jako pustý a na jeho místě vybudoval Jan z Vartenberka renesanční lovecký zámek, zvaný též Žižkův hrad. Podle pověsti měl Jan Žižka
v Holanech bratra kněze, kterého zajal a dal na svém hradě umořit hladem k smrti. Obora je veřejnosti nepřístupná, chová se zde mufloní zvěř a kozy bezoárové.
V samotné obci se zachovaly četné roubené lidové stavby, často s vyřezávanými lichými arkádami v přízemí a s arkádovou pavlačí v patře. Oblast Zahrádecka byla r. 1996 vyhlášena vesnickou památkovou zónou.
Jihovýchodně od Zahrádek stojí kostel sv. Barbory. Původní renesanční stavba vznikla na půdorysu latinského kříže kolem roku 1550 a později byla zbarokizována. Blízká zvonice má nad portálem uvedený letopočet 1609. U schodiště ke hřbitovu, obklopujícímu kostel stojí barokní sochy Sv. Václava a Sv. Prokopa z 1. čtvrti 18. století. V kostele je rovněž hrobka Kouniců. Kostel je jediným pozůstatkem vsi Mnichova, která zanikla ve třicetileté válce.
V zatáčce silnice mezi Jestřebím a Zahrádkami stojí mezi stromy socha sv. Starosty z roku 1705. Tato socha je příkladem ojedinělého kultu, pocházejícího z Portugalska. Podle legendy ji její otec, portugalský král chtěl provdat za krále sicilského. Ona však složila slib panenství a prosila nebe o pomoc. Poté, co byla vyslyšena jí na tvářích vyrostly husté vousy, sicilský král svou nabídku sňatku odvolal a rozhořčený otec nechal dívku ukřižovat.