Vražda ve Švédsku, Ku Klux Klan ve Finsku: Uprchlíci mění Evropu

Moskva/Oslo/Helsinki/Stockholm/Madrid - Evropská migrační krize ani zdaleka nekončí. Zatímco Chorvatsko, Maďarsko, Německo a další země střední Evropy plní takřka denně přední stránky médií, s běženci se potýkají i země,o nichž se moc nemluví. Jak se s uprchlickou vlnou vyrovnávají státy, které sice stojí mimo hlavní migrační trasu, ale krize se jich dotýká stejně jako zbytku Evropy?

Přidejte svůj názor 26 komentářů

Uprchlíci, ilustrační foto

Rusko

Ačkoliv je Rusko dlouhodobým zastáncem syrského prezidenta Bašára Asada a má tak se zemí dobré vztahy, nepřijímá příliš mnoho syrských uprchlíků. Server VOAnews uvedl, že podle Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky bylo v lednu tohoto roku v zemi 238 836 uprchlíků a žadatelů o azyl, ale jen 2 340 z nich pocházelo ze Sýrie, přičemž v současnosti už jen je jen okolo 1600.

Podle serveru mezi hlavní důvody patří jednak velká vzdálenost a dále fakt, že příjem uprchlíků je v zemi vcelku novým fenoménem, což potvrdil i Bayisa Wak-Woya, zástupce Ruska v Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky.

Rusko přitom už v minulosti bylo za svůj postoj k přijímání uprchlíků kritizováno. Jak například v článku z 10. září uvedl server The Telegraph, Rusko o den dříve, 9. září, odmítlo jakoukoliv účast na jakémkoliv možném plánu ohledně řešení migrační krize v Evropě s tím, že za krizi jsou zodpovědné západní mocnosti.

Rusko se tak spíše než útočištěm pro uprchlíky stalo možnou cestou do Evropy, konkrétně do Norska.

Norsko

Cestování za azylem v Norsku se této severské zemi příliš nelíbí. Jak 16. října informoval německý server Deutsche Welle, Norsko „nebude přijímat žádosti o azyl od Syřanů, kteří před příchodem do země strávili delší čas v Rusku."

Tento rok přes Rusko do Norska přišlo více než tisíc lidí; mnoho z nich se ale bude muset vrátit zpět do Ruska. Norský ministr spravedlnosti Anders Anundsen to odůvodnil tím, že tito lidé už neprchají před válkou a Norsko tak nemá povinnost je přijmout.

Jinak se ale Norsko už na konci září dobrovolně nabídlo, že ačkoliv není členem EU, bude se podílet na přerozdělení uprchlíků. Podle Anundsena by pak prioritou měla být úleva pro Itálii a Řecko; tedy země, přes které uprchlíci do Evropy vstupují nejčastěji a které tak čelí obrovskému náporu.

Finsko

Finsko se v souvislosti s kvótami na přerozdělení uprchlíků zavázalo, že přijme 3 190 uprchlíků během následujících 5 let. Jak 21. října informoval finský server Yle.fi, „detaily ohledně 2 000 lidí hledajících azyl, kteří mají do Finska dorazit z Itálie a Řecka, už jsou dořešeny; o zbytku se rozhodne později."

Téhož dne pak do Finska dorazilo prvních 50 uprchlíků z Eritrey, kteří jen o několik dní dříve dorazili do Itálie. Ne každý ale v zemi s přijímáním uprchlíků souhlasí.

Na konci září došlo k zemi k několika protestům, při kterém byly na autobusy s uprchlíky házeny kameny. Jinde zase někdo hodil zápalnou lahev na uprchlické ubytovací zařízení. Někteří z těchto protestujících přitom na sobě měli oblečení připomínající bílé kápě Ku Klux Klanu, nechvalně známé americké xenofobní a rasistické organizace, která svůj vrchol zažila před 2. světovou válkou.

Finsko navíc zpřísnilo pravidla pro uprchlíky pocházející z Iráku a Somálska, na což podle serveru Yle na začátku října skupina Iráčanů v zemi reagovala hladovkou.

Švédsko

Ani třetí severská velmoc, Švédsko, na tom není z hlediska uprchlíků nejlépe. Server Headlines & Global News minulý pátek uvedl, že Švédsko bude příští rok kvůli uprchlíkům, kterých by do země mohlo podle odhadů dorazit až 170 000, potřebovat dalších 7 miliard amerických dolarů.

Země tak kvůli uprchlíkům bude muset provést škrty ve státním rozpočtu a více se zadlužit, což výrazně dopadne i na běžné obyvatele.

I z tohoto důvodu v zemi proběhlo množství protestů a útoků – například žhářství v uprchlických táborech. Agentura Reuters ale upozornila, že rasově motivovaný mohl být i nedávný útok ve švédské škole, kdy 21letý mladík zaútočil mečem, dva lidi zabil a dva zranil – podle švédské policie byly všechny oběti původem imigranti.

Španělsko

Španělsko je zemí, která má v rámci Evropy unikátní zkušenosti s radikálním islámem, jelikož v roce 711 na Pyrenejský poloostrov vtrhli Arabové. Následovala století bojů, kdy se původní křesťanské obyvatelstvo snažilo vytlačit tzv. Maury, tedy muslimy původem ze severní Afriky, zpět. Toto období se pak končí až rokem 1492, kdy byla dobyta Granada, poslední islámský stát na poloostrově.

Španělsko by v rámci povinných kvót mělo přijmout 15 000 uprchlíků; a jak dnes informoval server Spanish News Today, podobně jako Finsko se nyní připravuje na přijetí 50 uprchlíků, pravděpodobně také z Eritrey.

Spousta lidí se ale nově příchozích obává. I politické elity postupují obezřetně, a jak uvedl 16. října španělský server The Local, při hlasování o trvalých a závazných uprchlických kvótách se Španělsko postavilo po bok Maďarska, Polska, Slovenska a České republiky a návrh odmítlo. Na druhou stranu server ttaké uvedl, že podle průzkumu by asi 78 % Španělů bylo pro přijetí trvalých kvót.

Vstupte do diskuze (26)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

V Moskvě začalo po přistání hořet letadlo

31.01.2018 21:44 Moskva - Ruský letoun po přistání ve Volgogradu začal hořet, ale pasažéry se podařilo rychle…

Dovolená Porošenka a Lucenka budí na Ukrajině hněv

31.01.2018 20:54 Kyjev - Luxusní dovolené ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a generálního prokurátora Jurije…

Na východě Ukrajiny byl zabit ukrajinský voják

31.01.2018 18:10 Kyjev - Jeden ukrajinský voják byl zabit v přestřelce s proruskými separatisty na východě Ukrajiny,…

Útočící Viking? Na svetrech pro norské olympioniky jsou znaky, které…

31.01.2018 15:49 Oslo - Oficiální oblečení norského lyžařského týmu pro únorové zimní olympijské hry je terčem…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama