Základní údaje: Přírodní památka Budačina představuje pískovcové skalní útvary a opuštěný lom na levém údolním svahu Kudlovického potoka. Nachází se ve východní části Chřibů v nadmořské výšce 315 až 375 m, v závěru Kudlovické doliny v místní trati Budačina, asi 8 km severozápadně od obce Kudlovice. Katastrální území Halenkovice. Vyhlášeno v roce 1966. Evidenční kód ÚSOP: 2436. Kategorie IUCN: přírodní památka. Celková výměra 8,0559 ha. Mapy.cz. Předmět ochrany: Skupina skalních útvarů z méně odolných pískovců s malou puklinovou jeskyní vzniklých v období pleistocénu erozí. Přírodní výtvor je chráněn z hlediska přírodovědeckého i historického. Geologie, půdní poměry: Chráněnou geologickou lokalitu tvoří skupina čtyř větších skalních útvarů vyerodovaných ze svého o něco měkčího okolí patrně hlavně v období pleistocénu, později byl k PP Budačina přičleněn také opuštěný pískovcový lom ve spodní části území. Jednotlivé skály jdou za sebou přibližně v jihozápadním až severovýchodním směru a jsou součástí postupně stoupajícího hřbetu ke kótě Krásná hora (389 m n. m). Na jihozápadním okraji této skalní skupiny se nachází největší pískovcový útvar, pojmenovaný Velká skála, dosahující maximální výšky asi 12 m, jeho dolní okraj má délku asi 15 m. Přirozeným větráním se v této skále vyvinula malá puklinová jeskyňka, která má vstupní šířku asi 1 m a výšku něco přes 2 m. Směrem dovnitř tohoto skalního útvaru jeskyňka postupně vykliňuje, její délka je asi 5 m. Druhý největší útvar nese pojmenování Malá skála.
Geologicky náleží tyto přirozené skalní výchozy pískovcovo-slepencových lavic k lukovským vrstvám (paleocén) soláňského souvrství račanské jednotky magurského příkrovu ve flyšovém pásmu Západních Karpat. Skály jsou tvořeny strmě ukloněnými lavicemi psamitů až psefitů s úklonem mezi 70° až 80° a mocností až 4 m. Podle petrografického složení se jedná o středně až hrubě zrnitý pískovec, který je tvořen převážně křemennými zrny, po nichž v kvantitě následují zrna živcová a dalším, už jen řídkým minerálem, je muskovit (světlá slída) v podobě lupínků. Protože je v základní hmotě pískovců určitým podílem zastoupena i jílovitá složka, jde o přechodovou horninu mezi arkózovými a drobovými pískovci. Hrubozrnné pískovce s velikostí zrn přes 2 mm v průměru přecházejí místy plynule do drobnozrnných polymiktních slepenců. V některých lavicích jsou tyto slepence až středně zrnité s velikostí valounů do 5 cm v průměru. Slepencové valouny jsou opět nejčastěji z křemene, následují živce, rohovce (případně další podobné silicity) a také úlomky z jiných druhů hornin (např. chloriticko-sericitických břidlic, vápenců-slínovců, rul a granitoidních vyvřelin).
Živcové valouny se při větrání zkaolinizováním přeměňují v měkkou, velmi jemně práškovitou hmotu, která se potom snadno ze skalního povrchu vydroluje a tím po sobě někdejší valouny zanechávají četné menší nebo větší důlky. Větráním se často druhotně vytvářejí i jemné, rezavé a hnědavé impregnace psamitů až psefitů z hydroxidu železa (limonitu), který zároveň tvoří různé povlakovité a shlukovité novotvary. Selektivní, patrně větrnou korozí, vznikly na severní stěně Velké skály aeroxysty - skalní voštiny (typické drobně jamkovité tvary známé ze všech našich pískovcových skalních měst). Půdním typem je kambizem mezotrofní (místy nevyvinutá) až ranker kambický.
Flóra a vegetace: Vegetaci přírodní památky tvoří porosty blízké karpatským dubohabřinám asociace Carici pilosae-Carpinetum. Ve stromovém patře je zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica), dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javor klen (Acer pseudoplatanus), bříza bělokorá (Betula pendula) a lípa srdčitá (Tilia cordata), na pískovcových skalách se uchytila borovice lesní (Pinus sylvestris), místy byl vysazen smrk ztepilý (Picea abies) a modřín opadavý (Larix decidua). Bylinné patro je poměrně chudé, bez výrazné dominanty, vyskytuje se zde bika bělavá (Luzula luzuloides), pitulník horský (Galeobdolon montanum), pryšec mandloňovitý (Euphorbia amygdaloides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), na skalách osladič obecný (Polypodium vulgare). Opuštěný pískovcový lom na spodním okraji území zarůstá náletovými dřevinami, především topolem osikou (Populus tremola), vrbou jívou (Salix caprea), lískou obecnou (Corylus avellana), růží šípkovou (Rosa canina) a smrkem ztepilým (Picea abies). Fauna: Podrobný zoologický průzkum dosud nebyl proveden. Na území se vyskytují běžné druhy lesních živočichů charakteristické pro oblast Chřibů. V tůňkách pod PP je hojný skokan hnědý (Rana temporaria).
Lesnictví: Na území rezervace se nacházejí lesní porosty odpovídající typologicky dubovým bučinám, na spodním okraji při silnici pak habrovým javořinám. Lesní porosty by bylo vhodné ponechat samovolnému vývoji, případně při probírkách odstraňovat nepůvodní jehličnaté dřeviny a nahrazovat je stanovištně původními druhy listnáčů.
Management, ohrožení: Lokalita se nachází v blízkosti značené turistické stezky, okresní silnice z Kudlovic do Kostelan a rekreačního střediska Rozsypalova osada. Je tedy snadno dostupná, hojně ji navštěvují turisté a horolezci. Historie: Podle tradovaných pověstí sloužila jeskyňka v minulosti jako skrýš pro loupežníky Ondráše a Juráše, kteří přepadávali kupce projíždějící po nedaleké kupecké stezce. V soutěsce na Velké skále je umístěna pamětní bronzová deska k uctění památky Antonína Rozsypala, který byl umučen v roce 1942 v Mauthausenu. Natura 2000: Přírodní památka Budačina se nachází na území evropsky významné lokality Chřiby (CZ0724091) o celkové rozloze 19 226,4511 ha, představující rozsáhlý soubor převážně lesních společenstev Středomoravských Karpat na pravém břehu Moravy kam ještě zasahuje typická karpatská lesní flóra a fauna.
Všechny fotografie Copyright © Zdeněk Podešva 2001- |
||||||||||||||||||||||
