TVORBA (2) 1969-1991
Od svého vzniku Tvorba podporovala „konsolidační“ politickou linii Gustáva Husáka. Slovně se zpočátku ještě hlásila k myšlenkám Pražského jara, ale proti údajné „anarchizaci“ společnosti stavěla potřebu „obnovy a upevnění socialistické moci“ (úvodník Jiřího Hájka Začínáme znovu ve zvláštním vydání z 25. 6. 1969); brzy se z listu stala tribuna oficiálního normalizačního kursu nového vedení KSČ (od počátku v něm vycházely přílohy určené pro stranické vzdělávání a pro doplnění středoškolských učebnic, ideologická témata dominovala diskusním kulatým stolům, publikovány byly projevy funkcionářů KSČ a rozhovory s nimi, zprávy a diskusní příspěvky ze sjezdů KSČ i uměleckých svazů, vzpomínky Leonida Iljiče Brežněva, novoroční prezidentské projevy Gustáva Husáka apod.). Od č. 40/1971 do konce roku 1976 se s měsíční periodicitou objevovala příloha LUK (Literatura – umění – kritika); v letech 1974-76 další měsíční příloha Divadelní tvorba. Zároveň se také rozšiřoval obsahový záběr týdeníku i okruh spolupracovníků. Politické a propagandistické články, komentáře a reportáže psali Jan Barták, Jan Bauer, Vladimír Diviš, Vojta Erban, Terezie Habigerová, Jan Chmelík, Ján Jonáš, Jaroslav Kořínek, Jiří Měkota, Jan Mirovský, Karel Misař, Vilém Nový, Miloš Prošek, Vladimír Rašín, Libuše Sekerová, Dana Špačková, Dagmar Štětinová, Milena Veselá, Miloslav Vltavský, Marcela Zábojníková aj. Zahraničněpolitickým otázkám se věnovali Ladislav Alster, Jana Bartůšková, Jaroslav Bouček, Bohumil Brejžek, Ivan Brož, Karel Čech, Jan Havlík, Josef Hora, Josef Hotmar, Jaroslav Jakš, Oskar Krejčí, Jan Lipavský, Miloš Mendel, Petr Němec, Milan Petr, Dušan Rovenský, Tomáš Řezáč, Jaromír Sedlák, Václav Soukup, Vít Suchý, Milan Syruček, Karel Šmíd, Miroslav Šťastný, Ivana Štěpánková, Miloš Vejvoda aj.; k problematice hospodářství se vyjadřovali mj. Jaroslav Hejkal, Ondřej Lér, příspěvky o vědeckém výzkumu tiskli Marie Nádherová, Lubomír Sedlák, o ekologii Ladislav Müller a Josef Velek.
Ze spisovatelů s Tvorbou od jejích počátků spolupracovali Vojtěch Cach, Josef Hanzlík, Václav Hons, Josef Jelen, Jaromíra Kolárová, Jiří Křenek, Petr Křenek, Vladimír Přibský, Josef Sekera, T. Svatopluk, Vojtěch Trapl, Jindřich Uher aj. V průběhu 70. let přibyli básníci Kamil Bednář, Pavel Bojar, Karel Boušek, Petr Cincibuch (též reportáže), Michal Černík, Miroslav Florian, Jaroslav Holoubek, Jiří Karen, Zdeněk Kriebel, František Nechvátal, Ivo Odehnal, Jarmila Otradovicová, Jaromír Pelc, Jan Pilař, Petr Prouza, Svatopluk Řehák, Petr Skarlant, Ladislav Stehlík, Karel Sýs, Josef Šimon, Alena Vrbová, Jiří Žáček, prozaici Jan Cimický, Václav Dušek, Lubor Falteisek, Norbert Frýd, Ladislav Fuks, Petr Hájek, Jan Kostrhun, František Kožík, Lubomír Macháček, Jiří Marek, Jan Martinec, Jana Moravcová, Vladimír Neff, Josef Nesvadba, Jan Otčenášek, Zdeněk Pluhař, Miroslav Rafaj, Ludmila Romportlová, Bohumil Říha, František Skorunka, Ludvík Souček, Josef Souchop, František Stavinoha, Vojtěch Steklač, Vít Stuchlý, Jan Suchl, Alžběta Šerberová, Ludvík Štěpán, Jaromír Tomeček, Stanislav Vácha, Přemysl Veverka, Karel Zídek aj. Recenze a články o literatuře uveřejňovali Milan Blahynka, Vladimír Brett, František Buriánek, Vladimír Dostál (též pod pseudonymy Ondřej Melichar, Dušan Pleva aj.), Jan O. Fischer, Jaroslava Heřtová, Josef Hrabák, Hana Hrzalová, Květa Hyršlová, Vladimír Kolár, Marie Langerová, Vladimír Macura, Jaromíra Nejedlá, Vladimír Novotný, Elvíra Olonová, Ludvík Patera, Jaromír Pelc (mj. větší stať Potřeba generace, podílející se na zformování ambiciózního generačního seskupení – příl. LUK, č. 3, 5, 7, 9/1974, a eseje shrnuté později do knihy Nový obsah; v č. 47/1981 úvaha Poezie na rozhraní a v pohybu, která vyvolala diskusi o poezii tzv. pětatřicátníků), Josef Peterka, Radko Pytlík, Oldřich Rafaj, Jaroslav Sekera, Fedor Soldan, Ladislav Soldán, Sáva Šabouk, Ladislav Štoll (polemika se S. Šaboukem oživující starší Štollovy výhrady k Halasovi K osudům básnických odkazů – č. 6/1978; do této polemiky přispěl i Jiří Taufer – č. 12/1978), Zdeněk Urban, František Valouch, Pavel Vašák, Štěpán Vlašín, Irena Zítková aj. V letech 1978-81 s listem intenzivně spolupracoval Jan Lukeš (recenze i souhrnné články).
O divadle psali mj. Ivana Brumovská, Jan Císař, František Černý, Jan Dvořák, Jiří Hájek, Václav Königsmark, Ludmila Kopáčová, Milan Lukeš, Petr Pavlovský, Jan Procházka, Vladimír Procházka, Ivan Rössler, Jitka Sloupová, Martin Tůma, Miloš Vojta, Monika Vydrová, Artur Závodský, Vít Závodský, ze Slovenska Martin Porubjak, o filmu Luboš Bartošek, Jiří Cieslar, Ivo Hepner, Jan Jaroš, Galina Kopaněvová, Jiří P. Kříž, Zdenka Líkařová, Jan Rejžek, Miloslav Šmídmajer, Ljubomír Oliva, Zdenek Zaoral, Petr Zvoníček, Stanislav Zvoníček, o výtvarném umění Blahoslav Černý, Zdeněk Čubrda, Jan Gibek, Pavel Hejduk, Jana Hofmeisterová, Luboš Hlaváček, Jiří Kotalík, Pavel Ondračka, Karel Peřina, Zdeněk Procházka, Eliška Schránilová, Irina Šabovičová, Milan Vašíček, Petr Vilhelm, Eva Vondrášková, o fotografii Václav Jírů, o architektuře Radomíra Sedláková (Valterová), o hudbě Olga Čechová, Wanda Dobrovská, Milena Dosoudilová, František Fiala, Jaroslav Šeda, Jarmila Šedivá, Petr Žantovský, o opeře Eva Herrmannová, Ivan Rössler, o baletu Dana Paseková, o rozhlasu a televizi Petr Bílek, Pavel Frýbort, Danica Kozlová, Ivana Richterová, Jan Svačina, Jiří Tomáš, Lenka Vtípilová.
Po založení literární přílohy Kmen (1982) se beletristické i literárněkritické příspěvky přesunuly do této přílohy a znovu se objevily až po jejím osamostatnění (1988). Koncem 80. let, za šéfredaktorského působení Jaroslava Čejky, se redakce hlásila k politice tzv. přestavby, uveřejňovala více polemických a diskusních příspěvků a reportáží na ožehavá společenská témata (Radek Bajgar, Josef Klíma), poskytla prostor některým autorům „šedé zóny“ (cestopisné reportáže a kurzivy Miroslava Holuba a Františka Nepila, hudební fejetony Jany Koubkové), v zásadních věcech byla ovšem nadále konformní s názory vedení KSČ (srov. příspěvek J. Čejky o Kunderově románu Nesnesitelná lehkost bytí Kýč třetí generace – č. 3/1988). V tomto období podstatně vzrostl podíl výtvarného, zvláště fotografického doprovodu a ideologická témata příloh byla nahrazena tématy kulturními a historickými. K častým přispěvatelům literární rubriky se přiřadili kritici Blahoslav Dokoupil, Alena Hájková, Pavel Janoušek, Jarmila Mourková, Vladimír Píša, Jan Schneider, Zbyněk Vybíral aj.
Od č. 49/1989 prohlásila redakce svůj list za nezávislý týdeník kulturní levice a jmenovala novou redakční radu, svým složením velmi odlišnou od předchozí (zasedli v ní představitelé Pražského jara i kulturního exilu). Obsah časopisu se v této etapě radikálně proměnil, hlavní místo zaujaly příspěvky týkající se politiky a nedávné historie (vzpomínky Stanislava Budína a Bohumila Šimona, historické práce Jana Fialy a Václava Vrabce, cyklus Oskara Krejčího o listopadových událostech 1989 apod.), rozhovory s tzv. osmašedesátníky a levicově orientovanými osobami z okruhu exilu a samizdatu (Ota Filip, Eduard Goldstücker, Eva Kantůrková, Zdeněk Mlynář, Daniel Strož, Petr Uhl aj.). Z literárních vědců a kritiků se nově objevili Jan Čulík a Květoslav Chvatík, o divadle psal Zdenko Pavelka, o filmu Radovan Holub a Jan Jaroš, o výtvarném umění Egon Bondy a Michael Třeštík, o hudbě Petr Kofroň. Peter Scherhaufer otiskoval na pokračování reportáž o evropském turné pouličních divadel Odyssea 89. Beletrií přispěli mj. Svatava Antošová, Antonín Bajaja, Bohumil Hrabal, Josef Hrubý, Gabriel Laub, Ewald Murrer, Petr Placák, Přemysl Rut, Marek Toman, Alena Vostrá, Pavel Zajíček. Roku 1991 se list dostal do ekonomických potíží, v létě přešel na čtrnáctidenní periodicitu, ještě téhož roku však zanikl.
K déle trvajícím pravidelným rubrikám patřily Malý společenskovědní lexikon (stručná popularizační hesla na vystřihování), Komentář týdne, Podle mého názoru (kulturní komentáře na poslední straně), Uvažujte s námi (propagandistické fejetony Tomáše Řezáče – pod pseud. Jiří Bagár), Návštěva Tvorby (rozhovory), Došlo poštou (později Dopisy čtenářů), Slovenský sloupek aj. Drobné glosy vycházely v rubrikách Týden ve světě, Kulturní kalendář, Z naší kultury, Tipy týdne, Premiéra týdne, Leporelo apod.