Operace Rumjancev a německé protiútoky u Achtyrky a Bogoduchova srpen 43

[petarb]

Německé velení ukončilo bitvu u Kurska po střetnutí II. tankového sboru SS a 5.GTA. Následně byly některé jednotky a to jak tankové tak letecké přemístěny ze skupiny armád jih ke skupině armád střed a do jiných úseků východní fronty a do Itálie. Po odebrání těchto sil nemohla už skupina armád jih pod vedením polního maršála Mansteina  pokračovat v ofenzivě a proto do 23.7.43 se plánovitě stáhla do výhodných obranných postavení severně od Bělgorodu. Maršál Manstein předpokládal, že Rusům potrvá několik týdnů možná i měsíců než se přeskupí a doplní ztráty a než boudou připraveni vést další ofenzivní akce proti skupině armád jih. Sovětské velení, ale nesdílelo Mansteinovy předpoklady a již 3.8.1943 zahájilo svou vlastní ofenzivu ( Operace vojevůdce Rumjancev ) s cílem dobytí Bělgorodu a Charkova. Ofenzivu vedl Voroněžský front posílený Stepním a Jihozápadním frontem. Celkem měla RA k dispozici cca 900 000 mužů a 2832 tanků a samohybných děl. Německou obranu zastupovala 4. TA generálplukovníka Hermanna  Hotha se VII. a LII. armádním sborem a XLVIII. tankovým sborem a operační skupina Kempf generála Wernera Kempfa s XI. a XLII. armádním sborem podporovaných 202, 228 a 905 oddílem útočných děl. Celkem měli Němci v obranných pozicích u 4TA 120-130 000 mužů a 220 až 260 tanků a samohybných děl, u armádní skupiny Kempf 80 000 mužů a max. 110 tanků a samohybných děl.
Útok začal 3.8.1943 v 5.00  po masivní dělostřelecké přípravě při které byly zničeny předsunuté pozice německé 332, 167 a 168. pěší divize. Poté se do útoku vrhly oddíly  5. a 6GA, které byly následovány 1TA a 5GTA. Následující dny jsou ve znamení úspěšných ruských útoků a zarputilé obrany Němců 5.8.43 byl osvobozen Bělgorod. Německé velení soustřeďuje další posily např. divizi pancéřových granátníků GD, 3. tankovou divizi, divize SS Das Reich, Wiking a Totenkopf a plánuje protiúder. Celkem mají posily a zálohy skupiny armád jih na 65 000 mužů a 350 tanků a útočných děl. Od 3. do 11.8.43 sovětská armáda postoupila o 60-100 km od výchozích linií. Uprostřed německé obrany pronikly 1TA a 5GTA do prostoru Bogoduchovo-Zoločovo a na levém křídle se 40 a 27A probily na předměstí Achtyrky a obsadily Trosťanec.
Německé velení plánuje klešťovitý úder tankovými formacemi na křídla sovětského průlomu. Jako první má III. tankový sbor jehož páteří je 3. tanková divize a divize SS Das Reich a Totenkopf udeřit na sever a severozápad do prostoru Bogoduchovo. Další uskupení je soustředěno kolem divize GD, která je součástí XXIV. tankového sboru, které má útočit z Achtyrky na jihovýchod a spojit se s III. tankovým sborem, v kotli poté mělo dojít ke zničení úderných brigád tankových a mechanizovaných sborů 1TA a 5GTA tím by se podařilo stabilizovat frontu na tomto úseku.
III. tankový sbor začal útok 11.8.43 a podařilo se mu zahnat překvapené čelní a posléze i hlavní jednotky 1TA zpět k řece Měrčik. Do 18.8.43 postoupil III. tankový sbor za stálých ruských protiútoků o 20 km a podařilo se mu zastavit úspěšný postup 1TA a 5GTA. Obě bojující strany utrpěly značné ztráty jen síla 1.TA poklesla na 100 tanků. Nicméně se Němcům nepodařilo prolomit ruskou obranu a spojit se s uskupením útočící z Achtyrky a zamezit dalšímu ruskému postupu na Charkov.
XXIV. tankový sbor, který má tvořit severní křídlo kleští je závislý na příchodu posil, jmenovitě 112. pěší divize a 10. divize pancéřových granátníků, proto je sbor  připraven k operaci až 17.8.1943. Jádro sil XXIV. tankového sboru tvoří mimo divize GD ( 70 tanků a útočných děl ) ještě 7. tanková divize ( 23 tanků ), 10. divize pancéřových granátníků 239 oddíl útočných děl a 51 tankový oddíl ( 18 tanků panter ). Plánování úderu dále komplikuje další ruský útok 40A a 47A u Boromlji, který začal 17.8.1943 a kterým se Rusové chtěli dostat do týlu soustředěných vojsk u Achtyrky.
Nakonec se generál Hoth rozhodl operaci zahájit. Útok začal 18.8.1943 v 9.00 po krátké, ale intenzivní dělostřelecké a letecké přípravě, divize GD byla na hrotu, na levém křídle byla 7. td a na pravém 10. divize pancéřových granátníků. Úder dopadl na ruskou 27A a 6GA. Jednotky XXIV. tankového sboru pronikly do 13.00 o 12 km do týlu Ruských vojsk. Rusové rychle reagují a posílají všechny volné útvary 1TA a 5GTA na pomoc 27A. Do večera 18.8.1943 Němci postoupili o 24 km, sice se jim nepodařilo spojit se III. tankovým sborem, ale obklíčili část sil 27A a 4. gardový tankový sbor ( Německé síly byly natolik zaneprázdněny, že obklíčená vojska nedokázaly zlikvidovat a tyto svazky vydržely v obklíčení až do 25.8.1943 kdy se Němci stáhli ). 19.- 20. 8.1943 Rusové podnikali silné protiútoky a postoupili o 4-8 km. Prudce zhoršující se situace na levém křídle u Boromlji donutila německou 4TA začít přesunovat vojska na ohrožené úseky a tak XXVI. tankový sbor dostal rozkaz přejít do obrany.
I když Rusové protiútok 4. tankové armády zastavili, německý útok eliminoval možnost Voroněžského frontu obejít německá vojska širokým obloukem z boku západně od Charkova.
V následujících dnech se Němci soustředili na odražení ruského útoku severně od Achtyrky, který  přispěl k ukončení německého protiútoku a začaly hlavní síly z tohoto prostoru stahovat.
Německá situace u Charkova byla rovněž kritická a proto dá Manstien  22.8.193 rozkaz město vyklidit.
A aby toho nebylo dost koncem srpna začal další ruský útok na 6A na řece Mius, po vzrušených debatách Mansteina s Hitlerem začal v polovině září nejodvážnější ústupový manévr v dějinách války kdy 1 mil. Vojáků skupin armád střed a jih ustoupilo za řeku Dněpr na tzv. Východní val.
Čerpáno z knih: Od Donu k Dněpru – D.M. Glantz a Spálená země – P. Carell
Jak hodnotíte operaci vojevůdce Rumjancev?
Proč se tentokráte nepodařil polnímu maršálovi Mansteinovi podobný kousek, který předvedl v březnu 43 u Charkova?

[Schleitr]

Němci mohli dosahovat(a taky dosahovali) skvělých taktických úspěchů,ale vzhledem k sovětské převaze už nemohli doufat v úspěch strategický.Nemluvě o tom,že od roku 1943 byla mezi kvalitou řadového rudoarmějce a příslušníka Wehrmachtu či SS  nepřímá úměra.Němci na tom byli stále hůře a hůře,sověti lépe(I když v roce 45 šla u sovětů kvalita,zejména u pěchoty rapidně dolů).

[flak88]

Plně souhlasím s petarbem i Schleitrem, protože v této době již Hitler nesledoval útočnou válku, ale spíše udržení fronty co nejdále od Německa. Němci sice byli schopni místně dosahovat úspěchů, což také nesčíslněkrát předvedli a navíc s minimálními počty tanků a pěchoty. Navíc Rudá armáda omezovala počty pěchoty a snažila se co nejvíce prolamovat frontu pancéřovými svazky a také proto, že pěchota jednoduše nestačila tankovým čelům. Kdyby např. Sověti museli bojovat na dvou frontách/s Japonskem/ jako Němci, bylo by to zase o něčem jiném. Povšimněte si německých počtů techniky při útocích 4TA v jednotlivých divizích, prostě vezmi si, když není. Naopak Sověti měli po stažení tankového sboru SS do Itálie stále zálohy.flak88

[petarb]

Spíše mě zaráží rychlost doplňování ruských tankových armád a sborů.
Operace Zitadelle skončila v polovině července,  ruská 1TA a 5GTA byly v této bitvě skoro zničeny v obranných bojích. Obě TA ztarily skoro 3/4 svého stavu a techniky nehledě na velké ztráty velitelského sboru. Rusové tyto TA doplnily během 2-3 týdnů novou technikou a muži a podnikly útočnou operaci Rumjancev, při které opět tyto dvě TA utrpěly značné ztráty a to v období 3 týdnů. Dá se říci, že během 7mi týdnů němci tyto armády dvakrát zničili. Z toho soudím, že vycvičenost ruských tankových osádek nemohla být na vysoké úrovni, nehledě na dost mizivou morálku vzhledem ke strašlivým ztrátám.

[Kageneck]

Proč se tentokráte nepodařil polnímu maršálovi Mansteinovi podobný kousek, který předvedl v březnu 43 u Charkova?

No ony ty situace jsou totiž poměrně dost odlišné. Německé tankové divize byly po bitvě u Kurska extrémně vyčerpané a narozdíl od Rusů, jak uvádíš neměli takovou schopnost a možnost doplňovat ztráty. Rozdíl je také v logistice Sovětů. Zatímco u Charkova v zimě 43 byl ruský útok na pokraji sil, tak zde byl na samém začátku. Situace se zřetelně obrátila v německý neprospěch.
Článek je výborný, jen mi chybí mapky (v případě, že neseženeš tak se po nich podívám) a ztráty na obou stranách (snad jsem nepřehlédl).

[Stor_mer]

Já si myslím že ani sebelepší velitel by už nedokázal nijak tuto ofenzivu zastavit až na nějaké lokální vitězství protože taková přesila drtí všechno co jí přijde pod ruku.

[petarb]

No ony ty situace jsou totiž poměrně dost odlišné. Německé tankové divize byly po bitvě u Kurska extrémně vyčerpané a narozdíl od Rusů, jak uvádíš neměli takovou schopnost a možnost doplňovat ztráty. Rozdíl je také v logistice Sovětů. Zatímco u Charkova v zimě 43 byl ruský útok na pokraji sil, tak zde byl na samém začátku. Situace se zřetelně obrátila v německý neprospěch.
Článek je výborný, jen mi chybí mapky (v případě, že neseženeš tak se po nich podívám) a ztráty na obou stranách (snad jsem nepřehlédl).

Zkusím připravit srovnání počtů  tankové techniky u jednotlivých td u Charkova a u Achtyrky, podle mého to až takový rozdíl nebude. Ohledně logistiky máš určitě pravdu, i to mělo velký význam na úspěchu Sovětů. O doplňování Rusů novou technikou viz. níže.
Díky za pochvalu, a předem ti děkuji, že se podíváš po nějakých těch mapách.
Ohledně ztrát:
Obě strany utrpěly obrovské ztráty. Jen síly střeleckých divizí Koněvova Stepního frontu poklesla na 3000 mužů, podobně na tom byly i divize 5GA, 40A a 6GA. 27A přišla prakticky o celou výzbroj a většinu mužů dvou střeleckých divizí a podřízeného tankového sboru.
Ruská 1TA zahájila operaci s 542 tanky a několika stovkami tanků byla doplněna během operace, přičemž celkově ztratila 1042 tanků, z kterých se podařilo opravit jen 289. Do 23.8.43 poklesl stav této armády na 120 ks.
Ruská 5GTA utrpěla podobné ztráty, operaci zahájila s 503 tanky z nichž 25.8.43 zůstalo bojeschopných jen 50ks. Ve stejné době přišla armáda o 60 až 65% svých vyšších důstojníků, 85% velitelů rot a praporů včetně 75% vysílaček.
Německé ztráty:
Počty mužů 255, 332, 57 pd klesl o 2/3, takže ke konci operace zbývalo v 255 pd - 3336 mužů, 332 pd - 342 mužů a 57 pd - 17914 mužů.
V jednom pluku 112 pd zbylo pouze 45 mužů!!!
I další divize jako 167, 168, 106, 252 pd utrpěly velké ztráty.
Německé tankové divize:
11 td k 23.8.43 jí zbylo 820 mužů, 15 tanků a 4 ůtočná děla.
19 td ztratila svého velitele ( generálmajor Gustav Schmidt ) a zůstalo jí pouze 12 tanků
Síla tankových divizí SS se podstaně nezměnila, ale to je dáno přednostním doplňováním těchto svazků.
2 SS Das Reich - 15.8.43 - 51 tanků a útočných děl, 23.8.43 - 55 tanků a útočných děl
3 SS Totenkopf - k 23.8.43 se síla divize vzrostla ze 44 tanků a útočných děl na 61 ks k 23.8.43
Zdroj: Od Donu k Dněpru - D. M. Glantz

[Kageneck]

Dík za doplnění a zde slibovaná mapa, nic lepšího se mi zatím najít nepodařilo. Podívám se na to ještě zítra.

[petarb]

Díky,
mapa je super, ve jmenované knize je bohužel jen mapa bojiště bez plánovaných a uskutečněných úderů , a bez poloh jednotlivých bojových uskupení. To je asi to jediné co lze knize vytknout.

[Kageneck]

Díky,
mapa je super, ve jmenované knize je bohužel jen mapa bojiště bez plánovaných a uskutečněných úderů , a bez poloh jednotlivých bojových uskupení. To je asi to jediné co lze knize vytknout.

Jak znám české vydavatele, tak se vsadím, že v původní anglické verzi byla spousta map. Z nějakého důvodu je tam prostě Češi nedávají...

[leviathan]

Asi riskujem dost velku blamaz, ale pre moju lenivost sa mi to nechce hladat. Mohli by ste mi niekto vysvetlit rozdiel medzi ruskou 5.TA a  5.GA. Aky bol rozdiel v strukture tychto jednotiek? Dik

[petarb]

Asi riskujem dost velku blamaz, ale pre moju lenivost sa mi to nechce hladat. Mohli by ste mi niekto vysvetlit rozdiel medzi ruskou 5.TA a  5.GA. Aky bol rozdiel v strukture tychto jednotiek? Dik

Jestli myslíš rozdíl mezi 5GA a 5GTA tak zde je jejich struktura k 3.8.1943
5.GA - velitel generálporučík Alexej Semjonovič Žadov, součáastí armády jsou:
  32. gardový střelecký sbor           - generálmajor Alexandr Iljič Rodimcev
        - 13. gardová střelecká divize - generálmajor Gleb Vladimirovič Baklanov
        - 66. gardová střelecká divize - gen.major Akim Vasiljevič Jaškin
        - 97. gardová střelecká divize - plukovník Ivan Ivanovič Anciferov
  33. gardový střelecký sbor           - gen.major Michail Ivanovič Kozlov
        - 6. gardová výsadková divize - plukovník Michail Nikolajevič Smirnov
        - 9. gardová výsadková dvize  - gen.major Alexandr Michajlovič Sazonov
        - 42. gardová střelecká divize  - plukovník Fjodor Alexandrovič Bobrov
        - 95. gardová střelecká divize  - gen.amjor Nikolaj Stěpanovič Nikitičenko
  13. průlomová dělostřelecká divize
  23. tanková brigáda
  93. tanková brigáda
Síla 5.GA k 3.8.43 - 85000 mužů, 70 tanků

5.GTA - velitel gen.poručík Pavel Alexejevič Rotmistrov - součástí armády jsou
  5.gardový mechanizovaný sbor     - gen.major B.M. Skvorcov
         - 10. gardová mech. brigáda - plukovník I.B. Michajlov
         - 11. gardová mech. brigáda - plukovník N.V. Grišenko
         - 12. gardová mech. brigáda - plukovník Grigorij Jakovlevič Borisenko
         - 24. tanková brigáda          - plukovník V.P. Karpov
  18. tankový sbor                     - plukovník Alexandr Vasiljevič Jegorov
         - 32. motosřelecká brigáda - plukovník MichailFilipovič Maršev
         - 110. tanková brigáda      - plukovník Dimitrij Jefstafjevič Kleško
         - 170. tanková brigáda      - ?
         - 181. tanková brigáda      - podplukovník Vasilij Alexejevič Bzyrin
  29. tankový sbor                      - gen. major Ivan Fjodorovič Kričenko
          - 53. motosřelecká brigáda - plukovník Ivan Vasiljevič Syroježkin
          - 25. tanková brigáda        - plukovník Michail Vasiljevič Chotimskij
          - 31. tanková brigáda        - plukovník Alexandr Antonovič Novikov
          - 32. tanková brigáda        - plukovník Konstantin Konstantinovič Vorobjov
Síla 5.GTA k 3.8.1943 - 37000 mužů, 503 tanků

[leviathan]

Dakujem. Pochopil som to teda dobre, ze Gardove armady neboli motorizovane??

[bubák]

Ne. Gardové jednotky byly jednoduše vysvětleno takové lepší ruské divize bojem zocelených vojáků. Dostávali lepší vybavení než ostatní jednotky.

[Sahidko]

Dakujem. Pochopil som to teda dobre, ze Gardove armady neboli motorizovane??

Ehm ak si si nevšimol tak aj 5. GTA je gardová tanková armáda, takže neviem ako si z toho vyvodil záver, že gardové armády neboli motorizované. Pravdu ma bubák, titul gardová bol udelovaný jednotkám, ktoré sa obzvlášť vyznamenali v boji. Išlo viac menej o prestíž.