Potravinářská komora České republiky > Zemědělství a zemědělská politika Číny (ČLR)

Hlavní stránka > Aktuality > Komoditní zprávy

Zemědělství a zemědělská politika Číny (ČLR)

Autor: Ministerstvo zahraničních věcí ČR

Datum: 07. 05. 2007

Zemědělství patří mezi významné sektory čínského hospodářství. Podíl zemědělství na HDP se stále snižuje, ale zaměstnanost v tomto sektoru zůstává vysoká. Očekává se, že dovozy zemědělských výrobků porostou rychleji díky vyšší poptávce. Ceny zemědělských produktů zůstávají stabilní. Součástí zemědělské politiky ČLR jsou opatření ke snižování rozdílu v příjmech obyvatel, zajištění dostatku potravin pro obyvatelstvo a opatření k podpoře "zeleného" zemědělství.

Přes rychlý průmyslový růst Číny zůstává zemědělství významným pilířem čínského hospodářství, který zajišťuje dodávku potravin a je důležitým zdrojem zaměstnanosti. Podíl zemědělství na HDP se ale stále snižuje. V roce 2005 tento podíl činil 12,4 % (primární sektor), v roce 2006 už klesl na 11,8 %. Zemědělství zaměstnalo v roce 2006 45 % z celkové pracovní síly.

Než budou uvedena data o zemědělství, je třeba vysvětlit čínský způsob třídění zemědělských plodin ve statistikách. Rostlinná výroba je členěna takto:

1/ Zrniny a vybrané plodiny (užíván název grain crops);

a/ obiloviny; sem patří zejména rýže, pšenice, kukuřice, proso;
b/ luskoviny (např. sója);
c/ brambory a podobné plodiny;

2/ Olejnaté rostliny: podzemnice olejná, řepkové semeno, sezam, slunečnice atd.
3/Bavlna;
4/ Vláknité rostliny: juta, konopí, len atd.
5/ Cukernaté plodiny: cukrová řepa a cukrová třtina;
6/ Tabák;
7/ Lékařské rostliny;
8/ Zelenina a melouny;
9/ Ostatní zemědělské plodiny.

Podle údajů FAO byl růst zemědělské produkce před vstupem Číny do WTO (průměrný růst v období 1998 – 2001 byl 3,6 %) pomalejší než v období po vstupu do WTO (průměrný růst v období 2002 –2005 byl 4,1 %). Celková zemědělská produkce v roce 2005 vzrostla o 2,9 % (v roce 2004 o 6,4 %), přičemž rostlinná produkce vzrostla o 2,1 % (v roce 2004 o 6,7 %) a živočišná produkce o 4,6 % (v roce 2004 o 5,7 %). Pomalejší růst je přisuzován klesající ceně zemědělských výrobků¹. Ceny zemědělských výrobků v roce 2005 mírně vzrostly o 1,4 %. Zlepšená struktura zemědělské produkce je ve shodě s komparativními výhodami. Podíl rostlinné výroby klesl z 55 % v roce 2001 na 50 % v roce 2005, podíl živočišné výroby vzrostl z 30 % na 34 % v roce 2005, ostatní sektory (lesnictví a rybářství) zůstaly nezměněny.

Špatné počasí zpustošilo v roce 2006 mnoho farem. Sucha se vyskytovala v provinciích Chongqing, Sichuan a Guizhou (jihozápad Číny), ve Vnitřním Mongolsku, Gansu a Ningxia (severozápad Číny) a v centrální provincii Hubei. Škody na plodinách začaly přispívat k inflaci u potravin. Vesnice a města na východním pobřežní zažila tajfuny. Přesto čínské úřady očekávaly silnou letní úrodu. Celková zemědělská produkce za tři čtvrtletí roku 2006 dosáhla růstu 5,2% na hodnotu 2.674,3 mld. RMB. V rozdělení dle regionů se nejvíce produkuje v provinciích Henan (299,32 mld. RMB, podíl 11,2 %), Shandong (258,86 mld. RMB, podíl 9,7 %), Hebei (221,73 mld. RMB, podíl 8,3 %) a Sichuan (192,2 mld. RMB, podíl 7,2 %). Nejrychleji za toto období rostla zemědělská produkce v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko (9,3 %).

Pravděpodobně v reakci na silnou nabídku, vláda zavedla minimální nákupní ceny za pšenici. Plánovány jsou další dotace pro pěstitele zrnin, pokračování v politice poskytování přímých dotací zemědělcům (začaly v roce 2004). V roce 2005 dosáhly přímé dotace hodnoty 17,8 mld. RMB, v roce 2006 měly dotace dosáhnout 26,7 mld. RMB, včetně přídavků poskytnutých vládou jako náhrada za vyšší náklady za paliva a umělá hnojiva.

Jsou očekávány další prozemědělské reformy. Byla navržena legislativa, která by měla dát právní status zemědělským družstvům (zaměřená více na zprofesionálnění řízení zemědělských činností). Vládní reformy se rovněž zaměřují na úvěrové možnosti venkovských podnikatelů. Vláda restrukturalizuje venkovská úvěrová družstva ve snaze je kapitalizovat a zlepšit kvalitu jejich portfolia půjček.

Rostlinná výroba

Čínské zemědělství je soustředěno do 3 hlavních oblastí, kterými jsou :

- jižní část kolem řeky Jang-c´ – především se zde pěstuje rýže (2 úrody ročně) a dále pšenice, jutovník, cukrová třtina a další subtropické plodiny,

- mezi řekou Dlouhou řekou (Yangtze, Jang-c´) a Žlutou řekou (Huang-he, Chuang-che) – pěstuje se zde pšenice a rýže,

- severní část kolem Žluté řeky – pšenice.

Po 14 let do roku 2003 se produkce zrnin snižovala. Produkce zrnin v roce 2005 byla odhadována na 475 mil. tun (v roce 2004 469,5 mil. tun). Zemědělci museli přijmout nižší ceny za jejich bohatou úrodu a úspory z odstranění zemědělské daně byly částečně absorbovány rostoucími náklady za hnojiva a jiný materiál.

V roce 2005 dosáhla produkce obilovin 428 mil. tun, což představovalo růst o 3,1 %, horší výsledek oproti roku 2004, kdy produkce vzrostla o 9 %. Ve velké míře stály za růstem produkce obilovin (roky 2004 a 2005) nástroje centrální vlády, jejichž smyslem bylo zabezpečit dostatek zrnin a ostatních zemědělských plodin. Za tímto účelem zemědělci získali dotace, které měly vliv na růst osevních ploch pro obiloviny (v roce 2004 vzrostly osevní plochy o 3,3 % a v roce 2005 o 3,2 % /81,9 mil. ha/)². Letní sklizeň obilovin v roce 2006 dosáhla 113,8 mil. tun, což bylo o 79 % více oproti stejnému období v roce 2005. Celková roční sklizeň obilovin přesáhla 490 mil. tun, růst o 2,8 %.

Produkce kukuřice se zvýšila o 7 % v roce 2005 na 139,4 mil. tun, produkce pšenice o 6 % na 97,5 mil. tun a produkce rýže pouze o 0,8 % na 180,6 mil. tun.

Produkce bavlny v roce 2005 klesla o 9,7 % na 5,7 mil. tun, díky poklesu osevních ploch o 11,1 %. Silná domácí poptávka v textilním průmyslu povzbudila dovoz bavlny, který dosáhl rekordních hodnot v roce 2005 (2,65 mil. tun). Produkce bavlny v roce 2006 zažila růst o 17,8 % na 6,73 mil. tun.

Produkce cukernatých plodin klesla o 1,2 % na 94,5 mil. tun (údaje za rok 2005). Produkce olejnatých plodin zůstala na zhruba stejné úrovni jako v roce 2004, tj. 30,77 mil. tun. Produkce zeleniny a ovoce pokračovala v růstu o 2,2 % na 563 mil. tun zeleniny a o 4,8 % na 161 mil. tun ovoce. (údaje za rok 2005)

Dobrá sklizeň hrála důležitou roli při zmírňování cenového tlaku. Potraviny se podílejí zhruba 1/3 na koši CPI³ . Mírné ceny obilí pomohly snížit CPI na 0,8 % v březnu 2006 z 5,3 % v červenci 2004. Poté CPI rostlo znovu díky suchu.

Celková poptávka po obilí se pohybuje kolem 480 mil. tun ročně. Jen v roce 2005 produkce obilí stačila pokrýt poptávku, v předchozích pěti letech byl vždy nedostatek domácí produkce, což vládu přinutilo vyčerpat rezervy vybudované na konci 90. let. Je nepravděpodobné, že by produkce dosáhla rekordu jako v roce 1998 (530 mil. tun) ve světle klesající plochy orné půdy a pokračující migrace zemědělců do měst. Ti, kteří zůstali v zemědělství, se obrátili k pěstování výnosnějších rostlin a plodin, jako je bavlna, zelenina (ve sklenících) a květiny. Pokles v nabídce obilí vedl k 20 – 30 % růstu cen obilí na konci roku 2003 a počátku roku 2004. Pro zastavení klesajícího trendu v nabídce vláda zavedla dotace v hotovosti a osvobození od daně pro zemědělce. Opatření úspěšně zvedla produkci.

Čína bude potřebovat dovézt více krmiva, protože rozšiřuje živočišnou produkci a další zemědělskou činnost. V roce 2004 zaznamenala první obchodní deficit ve zemědělství v hodnotě 4,6 mld. USD, díky čtyřnásobnému nárůstu obilí (především pšenice o 1.829 %). Od té doby se deficit snížil, za rok 2006 data ukazují 1 mld. USD.

Živočišná výroba

Měnící se strava, zvláště v městských oblastech, má za následek rostoucí poptávku po mase, vejcích a mléčné produkci. Domácí producenti jsou schopni uspokojit většinu této poptávky. Produkce vzrostla mezi lety 1985 a 1999 téměř 8krát, zatímco objem živočišné výroby se zvýšil z 22 % z celkové zemědělské produkce v roce 1985 na 34 % v roce 2005. V roce 2005 rostla živočišná výroba rychlejším tempem než rostlinná.

Ministerstvo zemědělství očekává, že produkce masa vzroste v roce 2010 na 75 mil. tun z 63,3 mil. tun v roce 2000. Celková produkce masa dosáhla 77,43 mil. tun v roce 2005, představovala růst o 6,9 %. Odhad produkce masa pro rok 2006 činil 80 mil. tun, což by znamenalo růst o 4,5 %. Na podzim 2005 zasáhla farmy v několika provinciích Číny ptačí chřipka. Ta sice snížila, avšak nezastavila spotřebu kuřecího masa.V roce 2006 to vypadalo, že byla tato nemoc pod kontrolou vlády.

Počet kusů dobytka rovněž zaznamenal nárůst: počet hovězího dobytka vzrostl ze 137,8 mil. ks v roce 2004 na 141,6 mil. ks v roce 2005; počet prasat stoupl z 484,9 mil. ks na 503,3 mil. ks a počet ovcí se zvedl z 366,4 mil. ks na 372,7 mil. ks.

Struktura masné produkce je následující: podíl vepřového masa klesl pod 65 %, podíl hovězího a skopového masa vzrostl na více než 15 %, drůbež má podíl kolem 20 %.

Prasata se chovají především podél středního a dolního toku řeky Yangtze, hovězí dobytek se nachází v centrální a severovýchodní Číně, ovce v severozápadních oblastech a v centrální a jihozápadní Číně, drůbež se chová v rozvinutých východních oblastech (pobřežní oblasti).

Produkce vajec vzrostla o 5,7 % na 28,8 mil. tun v roce 2005. Pro rok 2006 se odhady pohybují kolem 29,5 mil. tun, což by představoval růst o 3 %.

V roce 2005 se mléčná produkce zvedla o 21 % na 28,65 mil. tun. Spotřeba mléka a mléčných výrobků roste ohromným způsobem, láká jak domácí tak zahraniční investory. Mezi nejznámější značky patří Meng Niu („mongolská mlékárna“, promoční akce např. i v rámci čínského vesmírného programu), Yi Li (sponzor OH 2008 v Pekingu).

Velkovýroba hraje stále více důležitější roli, v případě produkce vepřového masa činí podíl velkovýroby na celkové produkci 37,9 %, u mléčné produkce je to 57,6 %, u produkce hovězího masa 30,3 %, u produkce skopového masa 44,1 % a u produkce vajec 44,1 % (údaje za rok 2004).

Ceny zemědělské produkce

Díky růstu produkce zrnin a dalších výrobků se celková situace v nabídce zemědělských výrobků v roce 2005 zlepšila. Cena zemědělských výrobků byla stabilní, vzrostla o 1,4 %, z čehož růst u rostlinné produkce činil 1,6 % u živočišné produkce 0,5 %. Na základě vztahu nabídka – poptávka růst cen v roce 2005 u zrnin byl následující: ceny obilovin klesly o 0,8 % (u pšenice pokles o 3,6 %, u kukuřice o 2 %). Ceny olejnatých plodin klesly o 8,7 %. Ceny domácích výrobců bavlny vzrostly o 11,8 %. Ceny cukernatých plodin vzrostly o 11,6 %. Ceny zeleniny a ovoce vzrostly o 7,2 % a o 7,4 %.

Ceny živočišných výrobků v roce 2005 byly ovlivněny rychlým růstem produkce, dostatečnou nabídkou, ale také nemocemi zvířat, které ovlivnily spotřebu domácností: ceny prasat poklesly o 3,4 %, ceny hovězího a skopového masa vzrostly o 1,7 %, ceny drůbeže vzrostly o 5,6 %, ceny vajec vzrostly o 6,4 % a ceny mléčných výrobků klesly o 0,4 %.

Ceny výrobců zemědělské produkce (včetně lesnictví, rybářství) za 3 čtvrtletí roku 2006 zůstaly na stejné úrovni jako byly ve stejném období roku 2005. U rostlinné produkce růst dosáhl 4,6 %, u živočišné produkce došlo k poklesu o 0,07 %. Nejvíce se zvedly ceny u cukernatých plodin (25,14 %), bavlny (12,79 %) a u ovoce (12,42 %). Pokles byl zaznamenán u sóji a pšenice. U živočišné produkce mírně vzrostly ceny mléčných výrobků (3,22 %), naopak výrazněji poklesly ceny prasat.

Ceny vstupů pro zemědělskou výrobu

V nedávných letech byl vysoký růst cen zemědělských vstupů nepříjemným faktorem pro zemědělskou produkci a růst příjmu zemědělců. Ceny zemědělských vstupů vzrostly o 10,6 % v roce 2004, v první polovině roku 2005 vzrostly o dalších 10,4%, z čehož růst cen hnojiv činil 15,4 %⁴.

V roce 2005 čínská vláda přijala opatření na snížení růstu cen zemědělských vstupů, např. podporou výroby zemědělských vstupů (zvláště umělých hnojiv), zvýšením dovozu umělých hnojiv a zrušením preferenční politik pro jejich vývoz.

Potravinářství

Míra růstu potravinářského průmyslu je vysoká, v roce 2005 dosáhla 29,6 %, hodnota produkce činila 2,03 biliónů RMB (8,2 % z celkové průmyslové výroby Číny). Sektor zaměstnává 4,53 mil. osob.Ve výrobě některých produktů se Čína řadí první na světě: jedlý olej 16,12 mil. tun, nápoje 33,8 mil. tun, pivo 30 mil. tun.

Prostřednictvím restrukturalizace spousta firem rozšířila svou obchodní činnost a zvýšila hospodářskou efektivnost. Výrobní základna se přesunula z města na venkov a populárnějším se stává nový výrobní model „firma + zemědělci“ (firma poskytuje zemědělcům semena a zařízení a zemědělci vyrábějí produkci na základě požadavků firmy). Výroba potravin je však stále zaměřena jen na zpracování surovin, zpracování s vyšší přidanou hodnotou je zatím ojedinělé.

Zahraniční obchod

Čínští představitelé stále věří v soběstačnost země v zrninách (obilí) a jsou opatrní v dovozech zemědělských výrobků ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat významný růst v domácí výnosnosti (klesající ceny za zrniny a ostatní zemědělské plodiny a rostoucí ceny zemědělských vstupů snižují ziskovost produkce obilí) a vzhledem ke snižování plochy orné půdy (částečně také ve prospěch využití této půdy pro průmyslové účely), lze očekávat, že dovozy zrnin porostou.

Čína si stále udržuje řízený režim obchodu se základními plodinami a stanovuje roční dovozní kvóty pro zrniny (včetně pšenice, kukuřice, rýže) a bavlnu. Řadí se na 5. místo na světě ve vývozu zemědělských výrobků (podíl 3,4 %, údaj WTO, rok 2005), po EU, USA, Kanadě a Brazílie. V dovozu zemědělských výrobků je Čína na 4. místě s podílem 5 % po USA, EU a Japonsku.

Podíl vývozu zemědělských výrobků činil v roce 2005 3,6 % z celkových čínských vývozů a čínské zemědělské dovozy se podílely 4,3 % na celkovém čínském dovozu. Obrat zahraničního obchodu v potravinářství dosáhl v roce 2005 45 mld. USD, růst o 13,7 %.

Poprvé od 70. let se Čína v roce 2004 stala čistým dovozcem zemědělských výrobků, deficit byl v hodnotě téměř 5 mld. USD. V roce 2005 se deficit snížil na 1,5 mld. USD, v roce 2006 na 1 mld. USD. Vývoz z Číny v roce 2006 dosáhl hodnoty 31 mld. USD (růst o 14 %). Z toho vývoz ryb a rybích výrobků činil 9 mld. USD, zeleniny 9,1 mld. USD a živočišných výrobků 3,6 mld. USD. Největšími odběrateli byli: Japonsko (podíl 26,5 % na celkovém čínském zemědělském vývozu), EU (14 %), USA (12,2 %), Korejská republika (9,3 %), Hongkong (8,6 %), Rusko (2,9 %). Asie je hlavní exportní destinací, podílí se na celkovém čínském zemědělském vývozu 61,6 %.

V roce 2006 Čína dovezla zemědělské výrobky v hodnotě 32 mld. USD (růst o 11,7 %). Z toho dovoz sójových bobů představoval 28,27 mil. tun (7,5 mld. USD), palmový a sójový olej 5,74 mil. tun, bavlna 3,64 mil. tun (4,9 mld. USD), cukr 1,37 mil. tun, živočišná produkce 4,4 mld. USD. USA je hlavním dodavatelem s podílem na celkovém čínském zemědělském dovozu 23,7 %. Dále je Brazílie (podíl 11,9 %), Argentina (podíl 7,5 %). Z těchto zemí se převážně dováží sója. Další dovoz je pak z Austrálie (podíl 7,3 %), EU (podíl 6,7 %) a Malajsie (podíl 5,4 %), Rusko (podíl 4 %) a Thajsko (podíl 4 %). Z Austrálie se především dováží živočišné výrobky a vlna, z Malajsie palmový olej a kaučuk.

Čínské vývozy do EU dosáhly hodnoty 4,3 mld. USD (mražené ryby, garnáty, střeva, jablečný džus, nakládaná zelenina a další). Dovozy z EU činily 2,141 mld. USD (víno, nápoje, obilniny, mléčné produkty a další). Přebytek Číny činil 2,195 mld. USD.

Struktura zemědělsko-potravinářského zahraničního obchodu Číny v roce 2006
	Podíl vývozu (v %)	Podíl dovozu (v %)
Obilniny a olejnaté plodiny	12,4	42,1
Ryby a rybí výrobky	28,9	10,0
Zelenina	29,3	6,1
Živočišné výrobky	11,7	4,7
Další (včetně bavlny)	17,6	37,1
Celkem	100,0	100,0

Čína má přebytek s Japonskem, Hongkongem, Korejskou republikou, Německem a Singapurem, zatímco deficit má s USA, Argentinou, Brazílií, Austrálií a Kanadou.

V posledních deseti letech se změnila struktura zahraničního obchodu se zemědělskými výrobky. Zvýšil se vývoz výrobků náročných na práci (zelenina, ovoce) a snížil se vývoz výrobků náročných na půdu, přičemž tyto výrobky Čína dováží (obilniny, olejnaté plodiny, bavlna atd.).

V rámci dohody o volném obchodu se zeměmi ASEAN se cla na zemědělské dovozy z těchto zemí snižují, v některých případech až na hodnoty, které jsou nižší než domácí produkce. Mimo snížení cel v rámci vstupu ČLR do WTO, Čína snižuje cla v rámci asijsko-pacifické obchodní dohody s Indií, Jižní Koreou, Laosem, Srí Lankou a Bangladéšem. Tento proces bude mít vliv na čínské výrobky, včetně zemědělských, tj. zda si Čína dokáže udržet konkurenceschopnost.

Podle ministerstva zemědělství ČLR rostou zemědělské dovozy od vstupu ČLR do WTO průměrně o 27 % ročně. Podle zprávy OECD rostly zemědělské dovozy v období 2001 – 2006 průměrně o 22 % a vývozy o 14 %. Růst dovozu zemědělských výrobků je důležitým faktorem, který centrální vláda bere v úvahu při zhodnocování domácí měny RMB.

V rámci jednání o vstupu Číny do WTO souhlasila Čína s umožněním většího přístupu zahraničních výrobků na čínský trh, zvláště pro různé druhy masa. Kanada, USA, Thajsko, Brazílie a Argentina jsou největšími konkurenty na tomto trhu. V roce 2004 Čína zakázala dovoz kuřecího masa (brojleři) z USA, Kanady a Thajska, zatímco vývoz tohoto masa z Brazílie do Číny vzrostl o 400% na 60.000 tun. Čína snižuje cla na hovězí, kuřecí a vepřové maso, sýr a zmrzlinu.

Podle zprávy obchodní komory USA „o shodě Číny s pravidly WTO“ byl pokrok zaznamenán v přidělování obchodních a distribučních práv zahraničním firmám v zemědělském a potravinářském sektoru. Oceněno bylo rovněž snižování cel na zemědělské výrobky. Naopak zpráva kritizuje netarifní bariéry na zemědělské dovozy, zvláště sanitární a fytosanitární opatření (Předpis 73⁵) a vynucování IPR. Zpráva je také kritická k politice automatických licencí, které bývají diskriminační vůči zahraničním subjektům ve prospěch domácích.

Dovozy

Čína progresivně snižuje dovozní cla na zemědělské výrobky. V roce 2005 všechny celní sazby aplikované na zemědělské výrobky (s výjimkou určitých položek v rámci HS 2 a 5) byly ad valorem. Aplikované celní sazby klesly z 23,1 % v roce 2001 na 15,3 % v roce 2005. Celní sazby na mléčné produkty klesly z 35,9 % v roce 2001 na 12,1 % v roce 2005. Cla na obilniny a olejnaté plodiny spadly z 51,9 % (2001) na 11,1 % (2005). Nicméně obilniny a další tradičně vysoce chráněné zemědělské komodity, jako jsou cukr a sladkosti (29,9 % v roce 2005) a tabák (25,4 %), mají stále vyšší než průměrnou ochranu.

Dovozy zemědělských výrobků jsou předmětem DPH. Sazba je 13 %, o 4 procentní body níže než je základní sazba. Zemědělské výrobky vyrobené a prodané přímo malými zemědělci jsou osvobozeni od DPH.

Tarifní kvóty platí na všechny hlavní zemědělské produkty, např. pšenice, kukuřice, rýže, sójový olej, palmový olej, cukr, vlna, bavlna, umělá hnojiva atd. Ministerstvo obchodu a Národní reformní a rozvojová komise jsou společně odpovědni za správu kvót pro rýži, kukuřici, pšenici a bavlnu. Ministerstvo obchodu je pak samo zodpovědné za správu kvót pro umělá hnojiva, další zemědělské výrobky, vlnu. Velikost roční kvóty se vypočítává podle závazku Číny v době jejího přístupu do WTO.

Postupná liberalizace čínského zahraničního obchodu snížila vliv státních obchodních firem, vláda si však stále nechává určitý vliv na dovozy (a vývozy) klíčových komodit. Zemědělské výrobky, které dovážejí výše uvedené státní obchodní firmy, jsou tyto: obilniny (včetně kukuřice, rýže a pšenice), rostlinný olej, cukr, tabák a bavlna. Tyto státní firmy stanovují dovozní ceny, které jsou „obvykle“ založeny na CIF cenách plus clo a další poplatky⁶. Státní firmy kontrolují dovoz pšenice z 90 %, kukuřice z 60 %, rýže z 50 % a cukru ze 70 %. Podíl na dovozech rostlinných olejů a bavlny je relativně nízký (10 % a 33 %). Dovoz tabáku zůstává pod státním monopolem.

Vývoz

Vývozci zemědělských výrobků jsou oprávněni ke slevě na DPH v době vývozu. Slevy jsou různé podle komodity a nejspíše jsou využívány k zajištění vývozu určitých výrobků. Státní obchodování se používá pro vývoz rýže, kukuřice, bavlny, hedvábí a tabáku od roku 2002.

Čína zavádí globální vývozní kvóty, ty platí na výrobky, které jsou předmětem státního a ustanoveného/určeného obchodování (bavlna, hedvábí, čaj, obilniny). V letech 2004 a 2005 se zavedly kvóty pro určité destinace na živý hovězí skot, živé prasata a živá kuřata na vývoz do Hongkongu a Makaa (neautomatické licence). Ostatní vývozy, včetně masových produktů a lékořice jsou předmětem automatických licenci pro statistické účely.

Ministerstvo obchodu vydává seznam klíčových vývozních značek k podpoře konkurenceschopnosti čínských firem v zahraničí. V letech 2005 a 2006 vývozci na tomto seznamu měli získat pomoc, jako je např. vývozní pojištění u SINOSURE.

Dne 24. 8. 2006 Ministerstvo obchodu vydalo „pětiletý plán pro zemědělský vývoz“. Plán stanovuje vývozní cíl, 38 mld. USD v roce 2010, s ročním růstem 7 %. Čínská vláda se zde zaměřuje na zlepšení kvality a bezpečnosti produktů, zvýšení konkurenceschopnosti na zahraničních trzích pomocí sérií opatření:

- poskytování celkových informačních služeb firmám,
- odstraňování inspekčních poplatků na vývozní produkty,
- posilování budování profesionálních exportních asociací
- zjednodušování celních procedur atd.

Zemědělská politika ČLR

Zemědělská politika ČLR je řešena v následujících 4 důležitých dokumentech:

- dokument k příjmu z roku 2004,
- dokument k celkové zemědělské výkonnosti z roku 2005,
- dokument o Novém socialistickém venkově z roku 2006,
- dokument o moderním zemědělství z roku 2007.

Příjmy obyvatel

Je nepochybné, že Čína zažívá obrovský hospodářský růst, na druhou stranu však nadále čelí různým problémům. Významný problém, které čínské vedení řadí mezi priority, je snížit rozdíl v příjmech městských a venkovských obyvatel. Na venkově většina obyvatel pracuje v zemědělství, proto je problematika vyrovnání rozdílu v příjmech součástí zemědělské politiky. Od počátku 21. století považuje centrální vláda příjem zemědělců jako důležitý politický cíl, a proto přijala řadu opatření, např. pilotní pokus snížení zemědělských daní (od roku 2000), přímé platby zemědělcům a liberalizace trhu se zrninami v roce 2004.

Přestože se obecně podmínky pracovníků na venkově zlepšily (částečně díky zrušení zemědělské daně), rozdíl mezi bohatstvím na venkově a ve městě se rozšířil. Velké rozdíly v příjmech existují i v rámci jednotlivých venkovských oblastí. 11. pětiletý plán (na období 2006 - 2010), který byl zveřejněn v březnu 2006 se ve velké míře zaměřuje na zemědělství. Plán vybízí k modernizaci metod zemědělské produkce za účelem dosažení růstu produktivity.

Základem plánu je budování „nového socialistického venkova“, zahrnující alespoň 8 kroků:

- vybudování dalších zařízení na ochranu vody (vodoochranářská opatření), za účelem zavlažování zemědělských oblastí a k dodávce pitné vody pro venkovské obyvatelstvo,
- v tomto období vláda utratí 100 mld. RMB na výstavbu silnic pro spojení malých měst s dálnicemi k usnadnění zemědělských prací,
- bude rozšířeno využití čistých paliv, jako je bahenní plyn a solární energie (do roku 2005 4,5 mil. domácností na venkově používalo bahenní plyn), očekává se, že do tohoto systému se do roku 2010 zapojí dalších 22,5 mil. domácností,
- v této pětiletce se má dokončit elektrifikace. Vláda odhaduje, že polovina z 20 mil. venkovských obyvatel, kteří stále žijí bez elektřiny, budou připojeni do roku 2010, zbytek do roku 2015,
- počátkem roku 2006 se začal devítiletý program povinné školní financovaný centrální vládou (125,8 mld. RMB) a místními vládami (92,4 mld. RMB). Do konce roku 2007 chce vláda odstranit všechny poplatky vztahující se na studenty na venkově, kteří jsou součástí devítiletého povinného školního systému,
- zdravotní péče na venkově bude zlepšena. Od roku 2006 začaly centrální i místní vlády investovat do venkovského sdruženého zdravotního systému, který do roku 2008 pokryje celý venkov. Síť tří úrovňových zdravotnických služeb na venkově bude zřízena do roku 2010,
- vláda rozšíří/vybuduje knihovny, tělocvičny, promítací sály do menších měst,
- bude podpořen systém sociálního zabezpečení na venkově. Výživné bude poskytováno chudým na venkově a systém sociálního zabezpečení bude zaveden na pokrytí zemědělců bez půdy a na pokrytí migrujících pracovníků.

Pokles rozlohy zemědělské půdy

Dalším problémem je pokles rozlohy zemědělské půdy. Zabavování půdy místní správou pokračuje a je to hlavní zdroj sociálních nepokojů. Podle agentury Xinhua ztratilo svou půdu pro účely výstavby nemovitostí, průmyslových zón atd. 40 – 50 mil. zemědělců. Podle čínské ústavy patří všechna půda státu, ve venkovských oblastech jsou místní vlády zplnomocněny státní půdu pronajímat. Místní vlády jsou oprávněny půdu zabavit pro „veřejné potřeby“, ale musí zaplatit nájemci přiměřenou kompenzaci. Výše kompenzace je často zdrojem sporů. V srpnu 2005 zveřejnilo Ministerstvo půdy a zdrojů nová pravidla nařizující místním vládám vzít do úvahy typ a kvalitu půdy, vstupy zemědělců a cenu jejich výrobků.

Centrální vláda vydává mnoho nařízení, která by měla zabránit poklesu rozlohy zemědělské půdy a optimalizovat využití orné půdy (pokles na 122,1 mil. ha). Např. půda, která není využívána po jeden rok, bude zdaněna, zatímco nevyužití půdy po více než 2 roky může vyústit až v odebrání povolení projektantovi. Developeři si však většinou vždy najdou způsoby, jak si vlastnictví půdy udržet.

Další hrozbou pro zemědělskou půdu je dezertifikace. Pouště zabírají 2,7 mil. km2, tj. 28 % z celkové rozlohy Číny. Mezi lety 1994 a 1999 se poušť Gobi rozšířila o 52.400 km² a přiblížila se Pekingu na hranici 200 km. Vypadá to, že přeměna půdy v poušť ustupuje díky projektu zalesňování, zahájeném v roce 2002. Projekt počítá s 485.000 km² v pěti provinciích. Podle oficiálních údajů se v období 1999 – 2003 rozšířila zalesněná oblast o 16 mil. ha na 175 mil. ha (v letech 1994 – 1998 tento údaj činil 159 mil. ha). Velkou výzvou je přilákat k těmto programům jednotlivé zemědělce, pro které je ziskovější pěstování plodin a chov zvířat než vysazování stromů.

Rozloha obdělávané půdy se v Číně snížila ze 130 mil. ha v roce 1996 na 122,1 mil. ha v roce 2005, a to převážně díky jejímu zabírání pro účely průmyslových zón, výstavbu obydlí a infrastrukturních projektů. Zemědělská půda na hlavu představuje v Číně méně než 0,1 ha, což představuje asi 40 % světového průměru⁷.

Domácí politika podpory Minimální výkupní ceny

Před rokem 2004 stát určoval ceny na hlavní zemědělské komodity. Od roku 2004 je trh pro všechny zemědělské produkty (kromě tabáku) liberalizován a cena i množství obilovin jsou zcela určovány trhem. Vláda reguluje trh jen prostřednictvím národních obilných zásob. Za účelem ochrany hospodářských zájmů zemědělců, zavedla v roce 2004 a 2005 centrální vláda minimální výkupní cenu za rýži. Od roku 2006 je minimální výkupní cena rozšířena i na pšenici.

Přímé platby

V roce 2002 jako zkušebně a od roku 2004 celostátně byly zavedeny přímé platby za účelem podpory produkce obilnin a zvýšení příjmů producentů obilnin. Základem přímých dotací je rozloha půdy, na které je vysetá rýže, pšenice a další obiloviny či plodiny. V roce 2005 poskytlo 30 provincií přímé platby producentům obilnin ve výši 13,2 mld. RMB (růst o 1,6 mld. RMB). Navíc v roce 2005 centrální vláda poskytla subvence v hodnotě 3,87 mld. RMB pro semena rýže, pšenice, kukuřice a sóji, subvence v hodnotě 0,3 mld. RMB pro nákup zemědělských strojů. V roce 2006 se přímé platby producentům obilnin zvýšily na 14,2 mld. RMB, subvence na nákup semen činily 4,07 mld. RMB, subvence na nákup zemědělských strojů 600 mil. RMB. Úroveň podpory činí 134 RMB/ha, nebo 18,4 RMB/osoba na venkově, což je méně než 1% z příjmu zemědělců.

Odstranění zemědělské daně

Podle informací z oficiálního přehledu z roku 2000 činily daně vztahující se k zemědělství zhruba 200 mld. RMB, což bylo více než 10% z čistého ročního příjmu zemědělců. Do těchto daní se počítaly např. zemědělská daň, daň na speciální zemědělské výrobky, daň z živočišné výroby, daň za užití obdělávané půdy, příspěvek místních vlád a vesnických výborů a různé poplatky. Po řadě kroků, které byly pokusně zahájeny v roce 2000 a zcela implementovány od roku 2003, byla v roce 2006 zcela odstraněna zemědělská daň, kterou zemědělci v Číně platili po dlouhou dobu 2600 let. Díky tomu však centrální vláda musela v roce 2006 poslat místním vládám finanční prostředky ve výši 100 mld. RMB, aby tím nahradila tento daňový výpadek.

Podpora vstupů

Umělá hnojiva

Výrobci umělých hnojiv získali přístup k levnějším cenám vstupů, např. k elektřině. V roce 2005 vláda zavedla další opatření na kontrolu růstu cen umělých hnojiv:

- zvýšila vývozní daně za účelem snížení vývozu,
- zavedení limitní ceny pro prodejní cenu umělých hnojiv na domácím trhu,
- dočasné osvobození od DPH.

V roce 2006 centrální vláda rozhodla poskytnout 12,5 mld. RMB přímé podpory zemědělcům k vyrovnání nárůstu cen vstupů.

Od roku 2002 dostávají zemědělci subvence na nákup zlepšených kvalitních sójových semen. V roce 2004 a 2005 bylo toto schéma rozšířeno na pšenici, kukuřici, rýži a sójové boby.

Platby pro přeměnu zemědělské půdy na lesy

Program na přeměnu zemědělské půdy na lesy (Returning farmland to Forests Programme) byl zahájen v roce 1999. Jeho cílem je, aby se obdělaná půda v určitých oblastech přeměnila na pastviny či lesy. V rámci tohoto projektu zemědělci získají obilniny a podporu v hotovosti podle rozlohy půdy, kterou opustili. Období, po které je tato plocha subvencována, je stanoveno následovně:

- 2 roky u půdy, ze které jsou nyní pastviny,
- 5 let u půdy přeměněné na hospodářské lesy,
- 8 let u půdy přeměněné na ekologické lesy.

Na zalesňování jsou poskytovány sazenice zdarma. Náklady na tento program nese centrální vláda. Do roku 2005 bylo 23 mil. ha zemědělské půdy přeměněno na lesy a náklady dosáhly výše 103 mld. RMB. V rámci 11. pětiletého plánu by měly náklady na tento program dosáhnout hodnoty 137,7 mld. RMB.

Znečištění

Znečištění v zemědělství je dalším vážným problémem. Stále více spotřebitelů se začíná zajímat o kvalitu a bezpečnost potravin a vzhledem k zájmu o vývoz čínských výrobků se dá očekávat, že pravidla vztahující se ke kvalitě zemědělských výrobků se zpřísní. Např. použití umělých hnojiv v roce 2005 dosáhlo 307 kg/ha, což je 3 krát více než je světový průměr.

Městské a vesnické podniky (MVP)

MVP byly původně rozvíjeny jako průmyslový doplněk k zemědělské produkci a za účelem poskytnutí zaměstnanosti zemědělcům doma, tj. aby se nemuseli stěhovat do vzdálených měst. Tento typ firem (které reprezentují spojení místní vlády, družstva a soukromých firem) se rozšířil po roce 1978, kdy byl vytvořen. Dle oficiálních údajů ke konci roku 2005 byl počet zaměstnaných v těchto typech firem 142,7 mil. pracovníků, růst o 3 % proti roku 2004. V roce 2006 MVP zaměstnaly 20 % z celkové čínské pracovní síly a přispěly 27% do tvorby HDP, na průmyslové produkci se podílely 45 % (v roce 1978 7 %). Přínosem MVP je, že poskytují pracovní místa a daňové příjmy, jejich standardy k životnímu prostředí a bezpečnosti jsou však nedostatečné.

Zemědělství patří mezi významné sektory čínského hospodářství a vládní představitelé ho pokládají za důležitou oblast. Zemědělský sektor zaměstnává velké procento lidí z celkové pracovní síly v Číně. Je důležitým zdrojem pracovních míst na venkově a živí obyvatelstvo. Pro rolníky, kteří tvoří dvě třetiny obyvatelstva Číny, je zemědělství stále jediný způsob obživy.

Přes rychlý průmyslový růst Číny zůstává zemědělství významným pilířem čínského hospodářství, který zajišťuje dodávku potravin a je důležitým zdrojem zaměstnanosti. Podíl zemědělství na tvorbě HDP se ale stále snižuje. V roce 2005 tento podíl činil 12,4 % (primární sektor), v roce 2006 už klesl na 11,8 %. Zemědělství zaměstnávalo v roce 2006 přibližně 45 % z celkové pracovní síly ČLR.

Čínští představitelé stále věří v soběstačnost země v zrninách (obilí) a jsou opatrní v dovozech zemědělských výrobků ze zahraničí. Vzhledem k tomu, že se nedá očekávat významný růst v domácí výnosnosti (klesající ceny zrnin a ostatních zemědělských plodin a rostoucí ceny zemědělských vstupů snižují ziskovost produkce obilí) a vzhledem ke snižování plochy orné půdy, lze očekávat, že dovozy zrnin porostou.

Přestože se obecně podmínky pracovníků na venkově zlepšily (částečně díky zrušení zemědělské daně), rozdíl mezi bohatstvím na venkově a ve městě se zvětšil. Velké rozdíly v příjmech existují i v rámci jednotlivých venkovských oblastí. Současný 11. pětiletý plán (na období 2006 – 2010) se ve velké míře zaměřuje na zemědělství.

Jsou očekávány další prozemědělské reformy. Byla navržena legislativa, která by měla dát právní status zemědělským družstvům, zaměřená na zprofesionálnění řízení zemědělských činností. Vládní reformy se rovněž zaměřují na podporu úvěrování venkovských podnikatelů. Vláda restrukturalizuje venkovská úvěrová družstva ve snaze je kapitalizovat a zlepšit kvalitu jejich portfolia půjček. V roce 2006 byla zcela odstraněna zemědělská daň, kterou zemědělci v Číně platili po dlouhou dobu 2600 let.

Díky restrukturalizaci rozšířila spousta firem svou obchodní činnost a zvýšila hospodářskou efektivnost. Výrobní základna se přesunula z města na venkov a populárnějším se stává nový výrobní model „firma + zemědělci“ (firma poskytuje zemědělcům semena a zařízení a zemědělci vyrábějí produkci na základě požadavků firmy). Výroba potravin je však stále zaměřena jen na zpracování surovin, zpracování s vyšší přidanou hodnotou je zatím ojedinělé.

Zemědělská velkovýroba hraje stále důležitější roli. U produkce vepřového masa činí podíl velkovýroby na celkové produkci 37,9 %, u mléčné produkce je to 57,6 %, u produkce hovězího masa 30,3 %, u produkce skopového masa 44,1 % a u produkce vajec 44,1 % (údaje za rok 2004).

Podle údajů FAO byl růst zemědělské produkce před vstupem Číny do WTO (průměrný růst v období 1998 – 2001 byl 3,6 %) pomalejší než v období po vstupu do WTO (průměrný růst v období 2002 –2005 byl 4,1 %). Podle ministerstva zemědělství ČLR rostou zemědělské dovozy od vstupu ČLR do WTO průměrně o 27 % ročně. Podle zprávy OECD rostly zemědělské dovozy v období 2001 – 2006 průměrně o 22 % a vývozy o 14 %. Růst dovozu zemědělských výrobků je důležitým faktorem, který centrální vláda bere v úvahu při zhodnocování domácí měny RMB.

Postupná liberalizace čínského zahraničního obchodu snížila vliv státních obchodních firem, vláda si však stále nechává určitý vliv na dovozy (a vývozy) klíčových komodit. Mezi zemědělské výrobky, které dovážejí státní obchodní firmy, patří obilniny (včetně kukuřice, rýže a pšenice), rostlinný olej, cukr, tabák a bavlna. V roce 2004 zaznamenala Čína první obchodní deficit ve zemědělství ve výši 4,6 mld. USD, a to díky čtyřnásobnému nárůstu dovozu obilí (především pšenice o 1.829 %). Od té doby se deficit snížil, za rok 2006 data ukazují 1 mld. USD.

Čína si stále udržuje řízený režim obchodu se základními plodinami a stanovuje roční dovozní kvóty pro zrniny (včetně pšenice, kukuřice, rýže) a bavlnu. Řadí se na 5. místo na světě ve vývozu zemědělských výrobků (podíl 3,4 %, údaj WTO z roku 2005), po EU, USA, Kanadě a Brazílii. V dovozu zemědělských výrobků je Čína na 4. místě s podílem 5 %, a to po USA, EU a Japonsku.

Poprvé od 70. let se Čína v roce 2004 stala čistým dovozcem zemědělských výrobků, deficit činil téměř 5 mld. USD. V roce 2005 se deficit snížil na 1,5 mld. USD, v roce 2006 na 1 mld. USD. Vývoz z Číny v roce 2006 dosáhl hodnoty 31 mld. USD (růst o 14 %). Největšími odběrateli čínských zemědělských produktů jsou Japonsko (podíl 26,5 % na celkovém čínském zemědělském vývozu), EU (14 %), USA (12,2 %), Korejská republika (9,3 %), Hongkong (8,6 %), Rusko (2,9 %). Asie je hlavní exportní destinací, podílí se na celkovém čínském zemědělském vývozu 61,6 %.

V roce 2006 Čína dovezla zemědělské výrobky v hodnotě 32 mld. USD (růst o 11,7 %). Hlavním exportérem do ČLR jsou USA s podílem na celkovém čínském zemědělském dovozu 23,7 %. Dále je Brazílie (11,9 %), Argentina (7,5 %), Austrálie (7,3 %) a EU (6,7 %).

Čínské vývozy do EU dosáhly v roce 2006 hodnoty 4,3 mld. USD (mražené ryby, garnáty, střeva, jablečný džus, nakládaná zelenina a další). Dovozy z EU činily 2,141 mld. USD (víno, nápoje, obilniny, mléčné produkty a další). Přebytek Číny činil 2,195 mld. USD.

Tarifní kvóty platí na všechny hlavní zemědělské produkty, např. pšenice, kukuřice, rýže, sójový olej, palmový olej, cukr, vlna, bavlna, umělá hnojiva atd. Ministerstvo obchodu a Národní reformní a rozvojová komise jsou společně odpovědny za správu kvót pro rýži, kukuřici, pšenici a bavlnu. Ministerstvo obchodu je pak samo zodpovědné za správu kvót pro umělá hnojiva, další zemědělské výrobky, vlnu. Velikost roční kvóty se vypočítává podle závazku Číny v době jejího přístupu do WTO.

Velkým problémem ČLR je pokles rozlohy zemědělské půdy. Rozáhlá manipulace místních správ s půdou dále pokračuje. Nelegální zabavování půdy je hlavním zdrojem sociálních nepokojů, kterých bylo za rok 2005 po celé Číně 84.000. Podle oficiálních údajů státní tiskové agentury Xinhua ztratilo půdu kvůli výstavbě nemovitostí, průmyslových zón atd. 40 – 50 mil. zemědělců. Centrální vláda se proto zaměřuje na to, jak zabránit poklesu rozlohy zemědělské půdy a optimalizovat využití orné půdy.

Další hrozbou pro zemědělskou půdu je dezertifikace. Pouště zabírají 2,7 mil. km², tj. 28% z celkové rozlohy Číny. Mezi lety 1994 a 1999 se poušť Gobi rozšířila o 52.400 km² a přiblížila se k Pekingu na vzdálenost 200 km. Proti dezertifikaci bojuje čínská vláda od roku 2002 programovým zalesňováním země. Velkým problémem je však přilákat k těmto programům jednotlivé zemědělce, pro které je pěstování plodin a chov zvířat ziskovější než vysazování stromů.

Před rokem 2004 stát určoval ceny na hlavní zemědělské komodity. Od roku 2004 je trh pro všechny zemědělské produkty (kromě tabáku) liberalizován a cena i množství obilovin jsou zcela určovány trhem. Vláda reguluje trh jen prostřednictvím národních obilních zásob. Za účelem ochrany hospodářských zájmů zemědělců, zavedla v roce 2004 a 2005 centrální vláda minimální výkupní cenu za rýži. Od roku 2006 je minimální výkupní cena rozšířena i na pšenici.

Kvalita a bezpečnost zemědělských výrobků začíná být významným tématem v souvislosti s rostoucí uvědomělostí spotřebitelů a snahou většího exportu zemědělských výrobků do zahraničí. Lze očekávat další zpřísňování požadavků na kvalitu a bezpečnost zemědělských produktů.

Na podzim 2005 zasáhla farmy v několika provinciích Číny ptačí chřipka, která sice snížila, avšak nezastavila spotřebu kuřecího masa. Zdá se, že čínská vláda dostala v roce 2006 tuto nemoc pod svoji kontrolu.

1/ Díky klesající produkci obilí a jeho malé nabídce, ceny obilí na konci roku 2003 významně vzrostly. Tak tomu bylo i v roce 2004. Tato situace ovlivnila růst cen i ostatních zemědělských plodin. V roce 2004 vzrostla cena zemědělské produkce o 13,1%. V roce 2005 však ceny zemědělské produkce vzrostly jen o 1,4%, růst cen vstupů byl mnohem rychlejší – 8,3% (v roce 2004 10,6%).
2/ V letech 1997 – 2003 rozloha osevních ploch klesala.
3/ Index spotřebitelských cen
4/ Podle průzkumu provedeného Národním statistickým úřadem (NSÚ) výdej zemědělců v roce 2005 na nákup umělých hnojiv, pesticidů a semen vzrostl o 22 RMB/mu (1 mu = 1/15 ha) na pšenici, čistý zisk z produkce pšenice byl 166 RMB/mu, pokles o 16,6% proti roku 2004.
5/ Předpis umožňuje čínské instituci AQSIQ anulovat či zneplatnit povolení dovozu v reakci na vládou vydanou výstrahu či zákaz.
6/ Ty zahrnují DPH a další daně, přístavní poplatky, inspekční poplatky a domácí dopravní poplatky.
7/ V případě, že počet obyvatel v Číně dosáhne 1,6 mld. v roce 2030, bude zemědělská půda na 1 obyvatele činit 0,07 ha.