Vietcong: Fist Alpha
Po několika měsících se opět setkáváme v hnusném zeleném pekle šedesátých a sedmdesátých let, nejkrvavějším americkém konfliktu od dob druhé světové války. Zakuste onu atmosféru a doufejte, že přežijete...
Vážení přátelé, po několika měsících se opět setkáváme v tom hnusném zeleném pekle šedesátých a sedmdesátých let, nejkrvavějším americkém konfliktu od dob druhé světové války, jež nám virtuálně zprostředkovává brněnská firma Pterodon. Název tohoto datadisku je Vietcong: Fist Alpha a já se vám nyní pokusím přiblížit, o co tak asi jde.
Časoprostorové určení
Jelikož se nejedná o žádný případ z kvantové fyziky, kde se neustále operuje s nějakými relacemi neurčitosti, je poměrně nasnadě si popsat, o co v této hře jde. Konflikt ve Vietnamu nezačal pro americkou stranu ze dne na den v plném měřítku, ale zahrnoval nejprve instruktorskou pomoc vojskům jižního Vietnamu, poté nějakými vojenskými jednotkami, až nakonec přímou vojenskou pomocí ve velkém rozsahu.
Jak jsem již tedy naznačil, víme přesně kdy, kde, kdo, s kým a za kolik. Tak tedy je to přesně někdy v začátku konfliktu, kdy ještě americká intervence nebyla tak velká. Otázku kde lze taky celkem jednoduše zodpovědět, jelikož se jedná o zelenou džungli, které je ve Vietnamu víc než zdrávo. Avšak abychom měli alespoň přibližnou představu (a z příběhu to vyjde posléze najevo), nacházíme se velmi blízko hranic s Kambodžou, která ve „válce“ (válka nebyla skutečně nikdy vyhlášena) nebyla nikterak zainteresována.
Padly i otázky s kým a za kolik. Nejsme sice žádný bulvár, abychom se rýpali v něčím soukromí, ale pro plné pochopení příběhu je to asi nezbytné. Přiznám se, že ze začátku mě to vůbec netrklo, ale až pak mi došlo, že není vše zcela stejné jako v původním Vietcongu. Čeká na vás stará parta, kterou tvoří dobrák (a tak trochu strašpytel) medik Crocker, jež má v týmu naprostý protiklad ve velkohubém nebojácném kulometčíkovi Hornsterovi. Nechybí ani radista Defort společně s vrchním muničním zásobovačem a inženýrem na detonace, nepostradatelným Bronsonem. Zde ale všechna podobnost končí. I když všichni asiaté vypadají naprosto stejně, jejich jména se občas přece jen decentně liší, a tak překvapí, že stopařem a komunikátorem s neznámým prostředím je nějaký Nham. Toho ale „naštěstí“ v průběhu kampaně velmi nepěkně zastřelí a na jeho místo nastoupí „nějaký“ Nhut. Našinec ale může zůstat klidným, mezi těma dvěma není absolutně žádný rozdíl.
Co je ale „rozhodně“ podstatné, je změna hlavního charakteru, tedy vámi ovládané postavy. Tou totiž není Hawkins z původního Vietcongu, jelikož ten si v onom čase právě užíval armádního cvičáku doma ve státech. Nyní jste postaveni do role Warrena Douglase, jehož hodností si nejsem zcela jist, ale důležité je, že opět velí onomu známému týmu. U něj víme jistě jen to, že je názorným důkazem rčení válka je svině – na konci totiž zemře, stejně jako dříve či později na 50 tisíc jeho amerických spolubojovníků.
Kampaň aneb neumíme počítat
Když jsem si v průběhu roku (a hlavně v poslední době) zjišťoval, co nového datadisk přinese, utkvělo mi v paměti číslo nových misí (7 nebo 8?). Byl jsem docela překvapen, když jsem po dohrání zjistil, že je tomu trochu jinak. Vem to ale čert, jak jistě vyplyne z následujících řádků, tak to ničemu nevadí.
Hlavní dějová linie celého datadisku začíná po první misi, ve které máte za úkol zachránit sestřeleného pilota. Následuje ingame video sekvence, ve které se dovídáme, že náš tým vyráží na nějaký kopec Nui Pek, právě v blízkosti hranic s Kambodžou. Od tohoto okamžiku pak vyvíjí aktivitu ztěžující (jak jinak :o) život partizánskému Vietcongu. K tomu dopomáhá i spřátelení se s místními domorodci, kteří sice nemají rádi jihovietnamskou vládu, Vietcong je jim proti srsti však víc. A tak i za jejich přispění si budujete pozice a rozšiřujete aktivitu, což vyvrcholí závěrečným vpádem na kambodžské území, kde se skrývá dělostřelecká baterie a celkem velká základna „rudých“. V brífinku před touto misí se mi líbilo, že dal velitel důraz na absenci amerických poznávacích znaků na oděvu. I ve skutečnosti totiž podnikala US Army ilegální výpady na území Kambodže a Laosu, které de facto mohly vyústit v zapojení těchto zemí do bojů.
Výčet misí, resp. jejich rozličnost, zhruba odpovídá těm v původní hře. Jednou máte za úkol zničit důležitý VC most přes rokli a natáhnout tak nepříteli zásobovací cesty, jindy zničit mu podzemní továrnu na munici. Nechybí, stejně jako předtím, obrana tábora před vpádem nepřátel. Všemu pak figuruje závěrečný vpád na území cizího státu, který se skládá z několika misí. Na té se mi ale nelíbila skutečnost, že jelikož se jednalo o tak dlouhou misi, tak musela být v podstatě celá provedena jako stealth akce. Při tak dlouhé záležitosti to člověka chvílemi až štve. Na druhou stranu to ale bylo jistě zajímavé.
Při hraní jsem se nesetkal s celkem žádnými záseky (teda až na muniční sklad a jeho divné prolézání) a opravdu mě potěšilo, jak byly mise koncipovány. Stejně jako u původní hry totiž šlo o velmi chytlavé hraní. V tomto případě byly mise dokonce delší, což vyvažovalo jejich relativně malý počet. Jak jsem již ale uvedl, tak smrt hlavního hrdiny mě vyloženě zklamala. Ne proto, že jsem se s ním tak sžil a bylo mi ho líto, ale proto jakým způsobem to bylo provedeno. Po dohrání se totiž v jedné video sekvenci prostě a jednoduše z pouhého textu dozvíme, že náš hrdina zemřel hrdinskou smrtí při nějaké akci… docela nuda :o(
Fidlátka
Francouzi před druhou světovou válkou trochu zbytečně sebejistě tvrdili, že Němce vyženou čepicemi. Opak byl pravdou a od té doby snad nikdo nepochybuje, že pokud chcete nepříteli řádně napráskat, budete k tomu potřebovat kvalitní vercajk. Již z minula se nám zde sešla docela povedená sbírka, ale ochuzená pro kampaň o některé kousky. Tato nevýhoda je však vyvážena tím, že se nám do rukou dostane železo ještě vousatější. Nejsem si přesně jist některými názvy, ale setkáte se s americkou M-14 (i verze s optikou), anglickým Stenem s tlumičem, ruskou automatickou puškou Tokarev, a tuším že ruský lehký kulomet s velkým bubnovým horizontálním zásobníkem pochází z dílen Děkťareva. Vrcholem toho pak je skutečnost, že můžete na některé zbraně upevňovat bajonet a kuchnout tak nějakého konga při boji z blízka bez zbytečných hlasových projevů.
Všudypřítomné audiovizuálno
Myslím si, že zde se není třeba nějak extrémně rozepisovat. Všichni ti, co už původní verzi hráli jistě ví, o čem tu kecám, ti ostatní si snad udělají představu z tuny obrázků, které se povalují po netu. Grafické prostředí ale podle mého názoru malých změn doznalo – zdálo se mi totiž, že všude je nějak více zeleně, což znamenalo vyšší nároky na výkon počítače. Nemám sice mašinku nejslabší, ale občas se mi zdálo, že vím jak vypadá plynulejší pohyb…
Naproti tomu audio stránce snad nelze nic vytknout. Zvuky okolí, zvuky zbraní (počítám, že reálné) a hlavně dabing, to je něco úžasného. Opět jsem sice chvíli přemýšlel, zda je díky použitému slovníku hra vhodná pro mládež, ale na druhou stranu to dotváří atmosféru…
Multiplayer
Asi nejdůležitější součástí většiny podobných her je upoutat hráčovu pozornost prostřednictvím hry více hráčů. U Vietcongu je jasné, že si své místo na slunci vybojoval ve velice krátkém čase a jedná se o jednu z nejhranějších her po netu. S datadiskem samozřejmě muselo přijít něco nového i do této oblasti. Jedná se jistě o nové MP mapy, stejně jako předtím uzpůsobené z normálních SP misí datadisku. Samozřejmostí pak bylo i importování nových zbraní, které můžete používat po aplikace patche 1.60 i bez vlastnictví datadisku – to je jistě příjemná zpráva. O nových skinech snad není ani třeba diskutovat.
Nové herní módy sice nepřibyly, ale i tak se společně s původní hrou jedná o solidní herní balíček, u kterého můžete strávit pekelně dlouho času bez absence pocitu nudy :o)
Závěrečný ortel
Huh, rozepsal jsem se poněkud více, než jsem čekal, takže pravděpodobně nestihnu dnešní seanci s přáteli u dobrého pivka. Tato představa mě ale neodradí od řádného sesumírování všech kladů a záporů hry. Jelikož se ale jedná o datadisk, tak nehodnotím jako obyčejně grafiku, zvuky a blablabla, ale pouze přínos oproti původní hře. Jednoduše není téměř co vytknout. Příběh je výborný, mise dlouhé a chytlavé, nové zbraně opět precizně zmáknuté. Možná je škoda, že nepřibylo něco více do multiplayeru a v SP byla sem tam vidět malá chybka, ale to rozhodně nemůže hodnocení moc ublížit.
Já jsem se při hraní skvěle bavil a tímto bych všem majitelům původního Vietcongu doporučil, aby si pořídili tento datadisk. Moje hodnocení bych ponechal na solidních 85%.
Časoprostorové určení
Jelikož se nejedná o žádný případ z kvantové fyziky, kde se neustále operuje s nějakými relacemi neurčitosti, je poměrně nasnadě si popsat, o co v této hře jde. Konflikt ve Vietnamu nezačal pro americkou stranu ze dne na den v plném měřítku, ale zahrnoval nejprve instruktorskou pomoc vojskům jižního Vietnamu, poté nějakými vojenskými jednotkami, až nakonec přímou vojenskou pomocí ve velkém rozsahu.
Jak jsem již tedy naznačil, víme přesně kdy, kde, kdo, s kým a za kolik. Tak tedy je to přesně někdy v začátku konfliktu, kdy ještě americká intervence nebyla tak velká. Otázku kde lze taky celkem jednoduše zodpovědět, jelikož se jedná o zelenou džungli, které je ve Vietnamu víc než zdrávo. Avšak abychom měli alespoň přibližnou představu (a z příběhu to vyjde posléze najevo), nacházíme se velmi blízko hranic s Kambodžou, která ve „válce“ (válka nebyla skutečně nikdy vyhlášena) nebyla nikterak zainteresována.
Padly i otázky s kým a za kolik. Nejsme sice žádný bulvár, abychom se rýpali v něčím soukromí, ale pro plné pochopení příběhu je to asi nezbytné. Přiznám se, že ze začátku mě to vůbec netrklo, ale až pak mi došlo, že není vše zcela stejné jako v původním Vietcongu. Čeká na vás stará parta, kterou tvoří dobrák (a tak trochu strašpytel) medik Crocker, jež má v týmu naprostý protiklad ve velkohubém nebojácném kulometčíkovi Hornsterovi. Nechybí ani radista Defort společně s vrchním muničním zásobovačem a inženýrem na detonace, nepostradatelným Bronsonem. Zde ale všechna podobnost končí. I když všichni asiaté vypadají naprosto stejně, jejich jména se občas přece jen decentně liší, a tak překvapí, že stopařem a komunikátorem s neznámým prostředím je nějaký Nham. Toho ale „naštěstí“ v průběhu kampaně velmi nepěkně zastřelí a na jeho místo nastoupí „nějaký“ Nhut. Našinec ale může zůstat klidným, mezi těma dvěma není absolutně žádný rozdíl.
Co je ale „rozhodně“ podstatné, je změna hlavního charakteru, tedy vámi ovládané postavy. Tou totiž není Hawkins z původního Vietcongu, jelikož ten si v onom čase právě užíval armádního cvičáku doma ve státech. Nyní jste postaveni do role Warrena Douglase, jehož hodností si nejsem zcela jist, ale důležité je, že opět velí onomu známému týmu. U něj víme jistě jen to, že je názorným důkazem rčení válka je svině – na konci totiž zemře, stejně jako dříve či později na 50 tisíc jeho amerických spolubojovníků.
Kampaň aneb neumíme počítat
Když jsem si v průběhu roku (a hlavně v poslední době) zjišťoval, co nového datadisk přinese, utkvělo mi v paměti číslo nových misí (7 nebo 8?). Byl jsem docela překvapen, když jsem po dohrání zjistil, že je tomu trochu jinak. Vem to ale čert, jak jistě vyplyne z následujících řádků, tak to ničemu nevadí.
Hlavní dějová linie celého datadisku začíná po první misi, ve které máte za úkol zachránit sestřeleného pilota. Následuje ingame video sekvence, ve které se dovídáme, že náš tým vyráží na nějaký kopec Nui Pek, právě v blízkosti hranic s Kambodžou. Od tohoto okamžiku pak vyvíjí aktivitu ztěžující (jak jinak :o) život partizánskému Vietcongu. K tomu dopomáhá i spřátelení se s místními domorodci, kteří sice nemají rádi jihovietnamskou vládu, Vietcong je jim proti srsti však víc. A tak i za jejich přispění si budujete pozice a rozšiřujete aktivitu, což vyvrcholí závěrečným vpádem na kambodžské území, kde se skrývá dělostřelecká baterie a celkem velká základna „rudých“. V brífinku před touto misí se mi líbilo, že dal velitel důraz na absenci amerických poznávacích znaků na oděvu. I ve skutečnosti totiž podnikala US Army ilegální výpady na území Kambodže a Laosu, které de facto mohly vyústit v zapojení těchto zemí do bojů.
Výčet misí, resp. jejich rozličnost, zhruba odpovídá těm v původní hře. Jednou máte za úkol zničit důležitý VC most přes rokli a natáhnout tak nepříteli zásobovací cesty, jindy zničit mu podzemní továrnu na munici. Nechybí, stejně jako předtím, obrana tábora před vpádem nepřátel. Všemu pak figuruje závěrečný vpád na území cizího státu, který se skládá z několika misí. Na té se mi ale nelíbila skutečnost, že jelikož se jednalo o tak dlouhou misi, tak musela být v podstatě celá provedena jako stealth akce. Při tak dlouhé záležitosti to člověka chvílemi až štve. Na druhou stranu to ale bylo jistě zajímavé.
Při hraní jsem se nesetkal s celkem žádnými záseky (teda až na muniční sklad a jeho divné prolézání) a opravdu mě potěšilo, jak byly mise koncipovány. Stejně jako u původní hry totiž šlo o velmi chytlavé hraní. V tomto případě byly mise dokonce delší, což vyvažovalo jejich relativně malý počet. Jak jsem již ale uvedl, tak smrt hlavního hrdiny mě vyloženě zklamala. Ne proto, že jsem se s ním tak sžil a bylo mi ho líto, ale proto jakým způsobem to bylo provedeno. Po dohrání se totiž v jedné video sekvenci prostě a jednoduše z pouhého textu dozvíme, že náš hrdina zemřel hrdinskou smrtí při nějaké akci… docela nuda :o(
Fidlátka
Francouzi před druhou světovou válkou trochu zbytečně sebejistě tvrdili, že Němce vyženou čepicemi. Opak byl pravdou a od té doby snad nikdo nepochybuje, že pokud chcete nepříteli řádně napráskat, budete k tomu potřebovat kvalitní vercajk. Již z minula se nám zde sešla docela povedená sbírka, ale ochuzená pro kampaň o některé kousky. Tato nevýhoda je však vyvážena tím, že se nám do rukou dostane železo ještě vousatější. Nejsem si přesně jist některými názvy, ale setkáte se s americkou M-14 (i verze s optikou), anglickým Stenem s tlumičem, ruskou automatickou puškou Tokarev, a tuším že ruský lehký kulomet s velkým bubnovým horizontálním zásobníkem pochází z dílen Děkťareva. Vrcholem toho pak je skutečnost, že můžete na některé zbraně upevňovat bajonet a kuchnout tak nějakého konga při boji z blízka bez zbytečných hlasových projevů.
Všudypřítomné audiovizuálno
Myslím si, že zde se není třeba nějak extrémně rozepisovat. Všichni ti, co už původní verzi hráli jistě ví, o čem tu kecám, ti ostatní si snad udělají představu z tuny obrázků, které se povalují po netu. Grafické prostředí ale podle mého názoru malých změn doznalo – zdálo se mi totiž, že všude je nějak více zeleně, což znamenalo vyšší nároky na výkon počítače. Nemám sice mašinku nejslabší, ale občas se mi zdálo, že vím jak vypadá plynulejší pohyb…
Naproti tomu audio stránce snad nelze nic vytknout. Zvuky okolí, zvuky zbraní (počítám, že reálné) a hlavně dabing, to je něco úžasného. Opět jsem sice chvíli přemýšlel, zda je díky použitému slovníku hra vhodná pro mládež, ale na druhou stranu to dotváří atmosféru…
Multiplayer
Asi nejdůležitější součástí většiny podobných her je upoutat hráčovu pozornost prostřednictvím hry více hráčů. U Vietcongu je jasné, že si své místo na slunci vybojoval ve velice krátkém čase a jedná se o jednu z nejhranějších her po netu. S datadiskem samozřejmě muselo přijít něco nového i do této oblasti. Jedná se jistě o nové MP mapy, stejně jako předtím uzpůsobené z normálních SP misí datadisku. Samozřejmostí pak bylo i importování nových zbraní, které můžete používat po aplikace patche 1.60 i bez vlastnictví datadisku – to je jistě příjemná zpráva. O nových skinech snad není ani třeba diskutovat.
Nové herní módy sice nepřibyly, ale i tak se společně s původní hrou jedná o solidní herní balíček, u kterého můžete strávit pekelně dlouho času bez absence pocitu nudy :o)
Závěrečný ortel
Huh, rozepsal jsem se poněkud více, než jsem čekal, takže pravděpodobně nestihnu dnešní seanci s přáteli u dobrého pivka. Tato představa mě ale neodradí od řádného sesumírování všech kladů a záporů hry. Jelikož se ale jedná o datadisk, tak nehodnotím jako obyčejně grafiku, zvuky a blablabla, ale pouze přínos oproti původní hře. Jednoduše není téměř co vytknout. Příběh je výborný, mise dlouhé a chytlavé, nové zbraně opět precizně zmáknuté. Možná je škoda, že nepřibylo něco více do multiplayeru a v SP byla sem tam vidět malá chybka, ale to rozhodně nemůže hodnocení moc ublížit.
Já jsem se při hraní skvěle bavil a tímto bych všem majitelům původního Vietcongu doporučil, aby si pořídili tento datadisk. Moje hodnocení bych ponechal na solidních 85%.
