Indie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Možná hledáte: Indie rock.
Indická republika
भारत गणराज्य
(Bhárat ganarádžja)
Republic of India
Vlajka Indie
Vlajka
Znak Indie
Znak
Hymna: Ďžana Gana Mana Adhinajaka Ďžaja he
Geografie

India (orthographic projection).svg Poloha Indie

Hlavní město: Nové Dillí
Rozloha: 3 287 590 km² (7. na světě)
z toho 9,5 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Kančendženga (8586 m n. m.)
Časové pásmo: +5:30
Poloha: 21°0′ s. š., 78°0′ v. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 1 210 000 000 (2. na světě, 2011)
Hustota zalidnění: 361 ob. / km²
HDI: 0,609 (střední) (132. na světě, 2007)
Jazyk: hindština, angličtina (úřední)
Náboženství: hinduismus, islám, buddhismus, sikhové, džinismus, křesťanství
Státní útvar
Státní zřízení: parlamentní republika
Vznik: 15. srpna 1947 (nezávislost na Velké Británii)
Prezident: Pranab Mukherdží
Předseda vlády: Nárendra Módí
Měna: indická rupie (INR)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1: 356 IND IN
MPZ: IND
Telefonní předvolba: +91
Národní TLD: .in
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons

Indie, oficiálním názvem Indická republika (anglicky Republic of India; hindsky भारत गणराज्य, Bhárat ganarádžja), je sedmá největší a s více než miliardou obyvatel druhá nejlidnatější země na světě, rozkládající se na Indickém subkontinentu v jižní Asii. Z politického hlediska jde o svazový stát (federaci) s demokratickým, parlamentním zřízením (někdy je označována jako „největší demokracie světa“). Je členem Commonwealthu, má jaderné zbraně a disponuje vlastním kosmickým programem; její ekonomika vykazuje po Číně největší růst na světě. Je považována za regionální mocnost a jednu z potenciálních supervelmocí[1][2].

Na východě Indie hraničí s Bangladéšem (4053 km) a Barmou (1463 km). Na severu a severovýchodě hraničí s Čínou (3380 km), Bhutánem (605 km) a Nepálem (1690 km). Na severozápadě sousedí s Pákistánem (2912 km). Na jihovýchodě za Palkovým průlivem leží 65 km jihovýchodně od indických břehů ostrovní stát Šrí Lanka. Z jihozápadu, jihu a jihovýchodu omývá indické břehy Indický oceán.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Dějiny Indie.
Tádž Mahal je monumentální pomník postavený v 17. století

Nejstarší známky lidské kultury v Indii sahají do 3. tisíciletí př. n. l. Od poloviny 2. tisíciletí př. n. l. byla Indie obydlena indoevropským obyvatelstvem. Do této doby se taktéž datuje první sociální rozdělení do kast. Od 5. století př. n. l. se v zemi šířil buddhismus, který byl vytlačen hinduismem až ve středověku za vlády severoindické dynastie Guptovců. Od 16. století se od západu prosazoval islám, který byl politicky reprezentován mughalskou říší.

Již od konce 15. století se na indickém pobřeží zakládaly první evropské obchodní osady a posléze kolonie. V 16. století vznikla britská Východoindická společnost, která započala se systematickou kolonizací celého Indického subkontinentu. Vyvrcholením tohoto procesu byl vznik Britské Indie19. století. Proti koloniální nadvládě Británie se v 20. století zvedl lidový odpor, jehož nenásilnou podobu symbolizoval Móhandás Gándhí.

V roce 1947 byla Britská Indie rozdělena na Západní Pákistán a Východní Pákistán (dnešní Bangladéš) a Indii. Ústavou z roku 1950 je samostatná Indie demokratickou republikou. Problémem mezi Pákistánem a Indií byla po celou 2. polovinu 20. století oblast Kašmíru, na který si dělaly nárok obě země. Dodnes je Kašmír politicky rozdělen.

Administrativní dělení[editovat | editovat zdroj]

Vizte též hlavní články:

Indická republika je rozdělena na 29 spolkových států (anglicky state, pl. states, hindsky प्रांत / prāmt) s vlastní volenou vládou, 7 Svazových teritorií (anglicky union territory, pl. union territories, hindsky केन्द्रीय सरकार / kendrīya sarkār) včetně území hlavního města a téměř 593 okresů (district, pl. districts).

Spolkové státy[editovat | editovat zdroj]

Indický oceán Bengálský záliv Andamanské moře Arabské moře Lakadivské moře Siačen Andamany a Nikobary Čandígarh Dádra a Nágar Havélí Daman a Díu Dillí Lakadivy Puduččéri Puduččéri Puduččéri Ándhrapradéš Arunáčalpradéš Ásám Bihár Čhattísgarh Goa (stát) Gudžarát Harijána Himáčalpradéš Džammú a Kašmír Džhárkhand Karnátaka Kérala Madhjapradéš Maháráštra Manípur Méghálaja Mizórám Nágáland Urísa Paňdžáb Rádžasthán Sikkim Tamilnádu Tripura Uttarpradéš Uttarákhand Západní Bengálsko Afghánistán Bangladéš Bhútán Barma ČLR Nepál Pákistán Srí Lanka Tádžikistán Dádra a Nágar Havélí Daman a Díu Puduččéri Puduččéri Puduččéri Puduččéri Ándhrapradéš Goa (stát) Gudžarát Džammú a Kašmír Karnátaka Kérala Madhjapradéš Maháráštra Rádžasthán Tamilnádu Pákistán Srí Lanka Srí Lanka Srí Lanka Srí Lanka Srí Lanka Sri Lanka Srí Lanka Srí Lanka Srí Lanka
Rozklikávací mapa 28 států a 7 svazových teritorií Indie


Spolkové státy

  1. Ándhrapradéš
  2. Arunáčalpradéš
  3. Ásám
  4. Bihár
  5. Čhattísgarh
  6. Goa
  7. Gudžarát
  8. Harijána
  9. Himáčalpradéš
  1. Džammú a Kašmír
  2. Džhárkhand
  3. Karnátaka
  4. Kérala
  5. Madhjapradéš
  6. Maháráštra
  7. Manípur
  8. Méghálaja
  9. Mizóram

  1. Nágáland
  2. Urísa
  3. Paňdžáb
  4. Rádžasthán
  5. Sikkim
  6. Tamilnádu
  7. Telangána
  8. Tripura
  9. Uttarpradéš
  10. Uttarákhand
  11. Západní Bengálsko

Svazová teritoria

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Geografie Indie.
Fyzická mapa Indie

Indie, zabírající velkou část indického subkontinentu, se rozkládá na jihu Asie od 8° až k 37° severní šířky. Na severu je od svých sousedů dělena Himálajským pohořím; indický subkontinent, který směrem na jih probíhá do špičky, je obklopen Indickým oceánem: na západě Arabským mořem, na východě Bengálským mořem. Indií protékají tři velké řeky Indus, Ganga a Brahmaputra.

Geologie[editovat | editovat zdroj]

Geologicky lze povrch Indie rozdělit od jihu k severu na tři hlavní části: stará centrální krystalická Dekánská plošina, Indoganžská nížina a velehorská oblast na severu. Dekánská plošina, která je rozčleněná zlomy a poklesy, se mírně svažuje od pohoří Západní Ghát na západě k Východnímu Ghátu na východě. Mezi Dekánskou plošinou a velehorami se rozkládá rozlehlá Indoganžská nížina.

Na západě od nížiny leží stepní a pouštní oblast Thár, vyplněná koryty občasných toků a písečnými přesypy. Na severovýchodě a severu státu se vypíná předhůří Siválik a mohutné velehorské masivy Himálaje a Karákoramu, pokryté horskými ledovci. Právě v pohoří Karákoram se nachází nejvyšší hora Indie a druhá nejvyšší hora světa K2, měřící 8611 m n. m. Tyto velehory vznikly tektonickým vyzdvižením povrchu, kdy se podsunula Indická litosférická deska pod Asijskou.

Současný tvar získaly třetihorním alpínsko-himálajským vrásněním. Ve východní části země se táhnou hraniční pohoří, jako jsou Patkai Range a Letha Range, které přesahují 3800 m n. m. a náhorní plošina Khasi Hills.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Ekonomika Indie.

Indie má velké přírodní bohatství. Díky úrodné půdě a příhodnému klimatu má dobré podmínky pro pěstování velkého množství zemědělských plodin, produkce potravin a dalších surovin. Přesto se země potýká se značnou částí obyvatel žijících v chudobě, včetně velkého množství podvyživených dětí. Občasné přírodní katastrofy jako krutá sucha, zemětřesení a povodně situaci dále zhoršují. Mezi hlavní problémy zemědělství patří eroze půdy, rapidní snižování úrovní spodních vod a nadměrné vyčerpávání živin půdy intenzifikovaným zemědělstvím s přílišným používáním chemikálií.

Zemědělství[editovat | editovat zdroj]

Orba v západním Bengálsku
Slumy stojící v těsném sousedství komerční výstavby

Rozloha zemědělské půdy v Indii je sice rozsáhlá, ale značná část z ní není přirozeně úrodná. Od roku 1947, kdy Indie získala nezávislost, se mnoho podniklo k posílení zemědělské produkce: především byly postaveny různé zavlažovací systémy, jejichž úkolem je přivádět vodu do suchých oblastí. Zemědělská hospodářství jsou však rodinná a tedy příliš malá na to, aby mohla obhospodařovat větší území a využívat moderní stroje a technologie. Navíc se mnoho těchto farem ještě zmenšuje, neboť hindské zákony stanoví, že půda se po smrti rodičů rozděluje rovným dílem mezi děti. Někteří Indové chtějí změnu, aby statky mohly být větší a produktivnější. Mezi nejvýznamnější pěstované plodiny patří rýže, bavlna, juta, moruše, obiloviny (hlavně pšenice a proso), subtropické a tropické ovoce (banány, citrusy). Dále se pěstují fazole, mango, ořechy, čajovník, sezamová semínka a betelové ořechy. 62 % obyvatelstva se živí zemědělstvím. Indická vláda se snaží o rozvoj zaostalých oblastí země tak, že přenáší továrny do méně obydlených oblastí Indie s úmyslem podpořit tam podnikatelskou infrastrukturu a zvýšit počet pracovních míst.

Úrodu měly zvýšit i experimenty s novými geneticky modifikovanými semeny a hnojivy, avšak tyto pokusy nejen že nezvýšily zemědělskou produkci, ale z velké části podryly tradiční trvale udržitelné indické zemědělství.[3] V roce 2002 dostala nadnárodní korporace Monsanto povolení uvést do Indie bavlnu (BT cotton), geneticky modifikovanou o bakterii ničící parazity, které se na bavlně přirozeně vyskytují. Produkce bavlny v Indii se sice významně zvýšila, ale mnoho indických rolníků se záhy ocitlo v bezvýchodné situaci, kdy jsou nuceni vynakládat stále více z klesajících výnosů do hnojiv, pesticidů a insekticidů pro udržení produkce. Finanční tíseň a dluhy dohnaly překvapivě velké množství indických zemědělců až k sebevraždě – odhaduje se, že mezi lety 1997 a 2008 si jich vzalo život kolem 200 tisíc.[4][5][6]

Práce na rýžovém poli v Tamilnádu

Ke konci 20. století se v Indii rozvinula distribuční síť základních potravin (PDS – Public Distribution System), která řešila nerovnoměrné zásobování, kdy některé regiony Indie byly v relativní hojnosti, zatímco jiné trpěly nedostatkem. Univerzální systém potravinové distribuce indickým zemědělcům zaručoval odbytiště pro plodiny, které vypěstují; stejně tak v jeho rámci existovala obdoba přídělového systému potravin. Vedle toho funguje Food Corporation of India[7] distribuující základní potraviny do i těch nejzapadlejších vesniček v celé Indii a za dotované ceny. Koordinuje tak největší potravinový program v Indii a co do celkového množství potravin (v roce 2008 přes 60 mil. obilí a rýže) i na světě. V roce 1997 však Světová banka donutila Indii první z těchto systémů zrušit a druhý výrazně omezit, protože oba zásadně zasahovaly do volného trhu s obilím, rýží a ostatními obchodovanými potravinami.[8][9]

Průmysl[editovat | editovat zdroj]

Od 50. let 20. století[zdroj?] změnil průmysl indická města. Vedle tradičních výrobků, např. bavlny a hedvábí, se vyrábějí těžké stroje a elektrické zboží. Bohatá ložiska ropy a uhlí poskytují energii továrnám a vyrábějí více než polovinu elektrické energie, která se v zemi spotřebuje (o importu energie vyjednává indická vláda ve velkých projektech jako např. Transafghánský plynovod). Během posledních zhruba tří dekád se také zvýšil význam služeb a čím dál více Indů pracuje v cestovním ruchu, bankovnictví a spojích. V zahraničí jsou Indové a jejich firmy úspěšní v oblasti IT, talentovaní indičtí vědci si nezřídka volí kariéru v Silicon Valley nebo prestižních amerických vědeckých ústavech; fenoménem se též stal outsourcing indických telemarketerů a telefonních operátorů pro větší americké korporace – zejména v první dekádě 21. století. Ve stejné době se o potenciálu Indie (stejně jako Číny) začíná mluvit jako o obrovském „vynořujícím se trhu“ s pevně rostoucí ekonomikou, zvyšující se životní úrovní i kupní silou více než miliardy jejích obyvatel. Od roku 2001 se Indie stala součástí volného hospodářského uskupení známého pod akronymem BRICS.

Vojenství[editovat | editovat zdroj]

Balistická raketa středního dosahu Agni-II
Indické stíhací letouny Su-30MKI

Indie si udržuje třetí největší ozbrojené síly na světě. Skládají se z armády, letectva, námořnictva a dalších pomocných složek. Nejvyšším velitelem ozbrojených sil je indický prezident. Jelikož hlavní indičtí rivalové Čína a Pákistán vlastní jaderné zbraně, tento typ zbraní vyvinula také Indie. První jadernou zkoušku provedla v roce 1974. Vlastní balistické rakety nesoucí jaderné hlavice.

V roce 2010 se Indie stala největším světovým importérem zbraní. Dovezla přitom zbraně za 3,3 miliardy dolarů. Hlavním zahraničním dodavatelem je Rusko, se kterým země spolupracuje na řadě zbrojních programů (např. stíhací letouny Su-30MKI, protilodní střely BrahMos). Moderní zbraně vyvíjí rovněž domácí společnosti, například Defence Research and Development Organisation (DRDO) a Hindustan Aeronautics (HAL), které tím postupně snižují závislost země na dodávkách ze zahraničí. Domácí zbraňové systémy zastupují například stíhací letouny HAL Tejas, vrtulníky HAL Dhruv, balistické rakety Agni, tanky Arjun či torpédoborce třídy Delhi. Vyvíjí například dvě letadlové lodě třídy Vikrant a jaderné raketonosné ponorky třídy Arihant.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Mapa hustoty zalidnění a indických železnic, dobře patrná hustě osídlená Indoganžská nížina
Související informace naleznete také v článcích Demografie Indie, Jazyky Indie a Indové.
Sikhský poutník u Zlatého chrámu v Amritsaru
Hinduistická svatba

Indie má téměř 1,3 miliardy obyvatel, což je velký nárůst oproti roku 1951 kdy žilo v Indii podle sčítání 361 milionu lidí.[10]

Indie je země, ve které žije velké množství různých etnických skupin a hovoří se v nich asi tisíci jazyky a nářečími. Obyvatelé také vyznávají mnoho různých náboženství, více než čtyři pětiny (78.4%) z nich jsou hinduisté, 14.9% muslimové, 2.5% křesťané a 1.9% sikhové. Podle hinduistické tradice se lidé rodí do sociálních vrstev zvaných kasty. Přísná náboženská pravidla přikazují každé kastě, co má jíst, co si oblékat i jakou vykonávat práci.

Rodinná pouta jsou v Indii velmi důležitá a na sňatek se často pohlíží spíše jako na spojení dvou rodin než jako na svazek dvou lidí. Je zvykem, že rodiče vybírají svým dětem životní partnery.[zdroj?] Dnes se někteří Indové snaží tato pravidla odstranit a povzbuzují mladé lidi, aby si sami hledali manžela či manželku.

Život v mnoha indických vesnicích se po staletí nezměnil. Lidé si chodí každý den pro vodu do studně a osvětlují si domovy olejovými lampičkami. Avšak v závislosti na růstu hospodářské úrovně se do stále více vesnic zavádí voda a elektřina. 41 % všech chudých lidí světa ale stále žije v Indii.

I Indie zaznamenává fenomén, kdy obyvatelé vesnic přicházejí ve stále větší míře do měst (urbanizace). Ve městech se velký počet obyvatel tísní v přeplněných chatrčích na předměstích, zatímco mnoho bohatších Indů žije v oblastech, kde je patrný silný západní vliv. Někteří lidé nosí oblečení podle západní módy, jiní dávají přednost tradičním oděvům. Například mnoho Indek nosí jasně barevná sárí a bindi. Společenský život se v Indii soustřeďuje na náměstí. Jsou neustále zaplněna lidmi, kteří si sem chodí vyměňovat novinky a názory za zvuků hlasitě hrající populární hudby, klaksonů aut a volání pouličních prodavačů.[zdroj?] V posledních letech došlo v Indii právě díky stěhování lidí do měst k rapidnímu růstu mnohých měst. Díky tomu tak má Indie mnoho sídel s více než milionem obyvatel. Životní úroveň většiny lidí v těchto oblastech však není vysoká.

Někteří tradiční indičtí zemědělci – jsou to zejména pěstitelé bavlny a sójových bobů – v rostoucí míře přecházejí na pěstování geneticky modifikovaných potravin, kdy od zahraničních korporací (Monsanto) kupují GM semena a ad hoc vyvinuté herbicidy (Roundup).[zdroj?]

Věda a technika[editovat | editovat zdroj]

Indický kosmonaut Rákeš Šarma

Astronomie a kosmonautika[editovat | editovat zdroj]

V srpnu 1969 byla založena Indická kosmická agentura (anglicky ISRO – Indian Space Research Organisation). Dnes v ní pracuje kolem 20 tisíc lidí a řídí několik misí současně.

Indická měsíční sonda[editovat | editovat zdroj]

14. listopadu 2008 dopadla na povrch Měsíce první indická sonda. Oddělila se z družice Čandraján-1, která byla ze Země vyslána 22. října 2008.[11] Indie se tak stala další mocností, která dokázala přistání na Měsíci zvládnout.

Indický solární program[editovat | editovat zdroj]

Indický solární program plánuje výstavbu solárních zařízení o výkonu 200 gigawattů do roku 2050, zhruba o třetinu více než byla celková indická energetická výrobní kapacita v roce 2009. Projekt má přinést až 100 tisíc nových pracovních míst a po svém dokončení zabránit každoročně emisím asi 434 milionů tun oxidu uhličitého. Celkové náklady jsou odhadovány asi na 20 miliard dolarů.[12]

Mars Orbiter Mission[editovat | editovat zdroj]

Mars Orbiter Mission je mise ISRO, která má za cíl pomocí sondy Mangalaján průzkum planety Mars, zejména její atmosféry. První plánování pro ni byla započata už v roce 2010 a indická vláda ji schválila v roce 2012. Její rozpočet je 4,54 miliardy INR, což je (relativně malých) 74 milionů dolarů.[13]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://lvisingr.czweb.org/stazeni/atm/indie.rtf
  2. http://www.voltaire.netkosice.sk/archive/Indie%20-%20rozvojova%20zeme%20s%20obrovskym%20potencialem.doc
  3. GM cotton has not improved yields, but has ruined sustainable agriculture and caused suicides in India
  4. The BT cotton suicide belt - thousands of cotton farmers in India are killing themselves in their fields
  5. A Growing Problem: Is There a Future in India for Genetically Modified Seeds?
  6. India's hidden climate change catastrophe: Over the past decade, as crops have failed year after year, 200,000 farmers have killed themselves
  7. http://fciweb.nic.in/
  8. World Bank dictates India’s food policy
  9. Dying In Abundance
  10. Census Population [PDF]. Ministry of Finance India. Dostupné online. (anglicky) 
  11. http://www.ctv.ca/servlet/ArticleNews/story/CTVNews/20081114/india_moon_081114/20081114?hub=World
  12. Miroslav Šuta: Indie plánuje 100 solárních Temelínů, respekt.cz, 7. 2. 2010
  13. http://www.webpronews.com/india-announces-mars-mission-one-week-after-curiosity-landing-2012-08

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Indie ve Wikimedia Commons
  • Téma Indie ve Wikicitátech
  • Slovníkové heslo Indie ve Wikislovníku
  • Kategorie Indie ve Wikizprávách
  • Indie na OpenStreetMap
  • India - Amnesty International Report 2011 [online]. Amnesty International, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • India (2011) [online]. Freedom House, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Country of Origin Information Report - India [online]. UK Border Agency, 2011-08-26, [cit. 2011-12-10]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bertelsmann Stiftung. BTI 2010 — India Country Report [online]. Gütersloh: Bertelsmann Stiftung, 2009, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Bureau of South and Central Asian Affairs. Background Note: India [online]. U.S. Department of State, 2010-07-14, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • CIA. The World Factbook - India [online]. REV. 2011-07-19, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Library of Congress. Country Profile: India [online]. 2005-02-10, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • Zastupitelský úřad ČR v Dillí. Souhrnná teritoriální informace: Indie [online]. Businessinfo.cz, 2011-03-01, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (česky) 
  • ALAM, Muzaffar, a kol. India [online]. Encyclopaedia Britannica, [cit. 2011-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 
  • FORMAN, Zdenek, a kol. India [online]. Chovani.eu, [cit. 2011-09-09]. Dostupné online. (Česky)