Poytuga
|
||||||
Tetã Momorãhéi: A Portuguesa | ||||||
Tavusu • Távayguakuéra • Koortenata |
Lisimbã
564.000 38° 42’ N 9° 11’ O |
|||||
Táva guasúve | Lisimbã | |||||
Ñe'ẽ tetãkua | Poytugañe'ẽ[1] | |||||
Ysaja porokuáigua | Tavakuairetã semipresidencialista | |||||
Aníbal Cavaco Silva Pedro Passos Coelho |
||||||
Sãso • Fundación • Tavakuairetã |
Tavetã León pegua ára 05 jasypa ary 1143 pe 5 jasypa ary 1910 pe |
|||||
Ape tetãkui • Mba • % ygua tembe'y Costas |
Ñemoĩha 111º 92 391 km2 0,5 % 1 215 km 1 793 km |
|||||
Távayguakuéra • Mba • Densidad |
Ñemoĩha 82º 10 562 178 (2011)[2] 114,3 hab/km2 |
|||||
PIB (nominal) • Mba (2012) • PIB per cápita |
Ñemoĩha 43º US$ 223 700 mill. US$ 20 841 |
|||||
PIB (PPA) • Mba (2012) • PIB per cápita |
Ñemoĩha 42º US$ 252 656 mill. US$ 23 481 |
|||||
IDH (2012) | 0,816[3] (43º) – Tuichaite | |||||
Viru | Euro (€, EUR )1 |
|||||
Tetãygua héra | poytuge, poytugagua ha luso, -a | |||||
Yvy Árapehẽ • Arahaku pe |
WET (UTC)2 WEST (UTC + 1) |
|||||
Ñanduti hera | .pt |
|||||
Pumbyry hera | +351 |
|||||
Ñe'ẽmombyry ñe'ẽpehẽtai | CQA-CUZ / XXA-XXZ |
|||||
Código ISO | 620 / PRT / PT | |||||
Miembro de: Unión Europea, ONU, OTAN, OCDE, OSCE, COE, Unión Latina | ||||||
1 Antes de 1999 la moneda era el Escudo ( |
||||||
Opaite tetã yvygua |
Poytuga, jeikuaaeteva Tetã Poytuga (poytugañe'ẽme: República Portuguesa; oje'eva [rɛ'publikɐ puɾtu'gezɐ] térã [ʁɛ'publikɐ puɾtu'gezɐ]; mirandañe'ẽme: República Pertuesa), ha'e peteĩ tetã hekosãsova oĩva kuarahyreike Europeape, Yvyapy Iveriape, itavusu ha'e Lisimbã, Poytuga oguereko avei ambue renda hekosãso yvate Afrikape ha Paraguasu Atlántikope.
Ijerére ojejuhu yvate ha kuarahyresẽ gotyo Epañare, ha ojejuhu ñemby ha kuarahyreike paraguasu Atlántikore. Afrikape oĩ pe ypa'ũ aty hekosãsova herava Madeira. Oĩ avei pe ypa'ũ aty hekosãsova Asore, oikova yvate paraguasu Atlántikope.
Tembikuaa'aty rechaukaha
Poytuga hera ypy[jehaijey | editar código]
Poytuga hera ikatu ou Oporto hera ymaguare, latinañe'ẽ hera «Portus-Galliae» —ygarupa Galia, ygarusu Galia pegua oho katui va'ekue ko ygarupa rehe— térã Poytuga hera ikatu ou «Portus-Cale».[4][5]
Poytuga imba'e[jehaijey | editar código]
- Ñe'ẽ: poytugañe'ẽ.
- Itavaguasu ha'ehína: Lisimbã
- Tavayguakuéra: 10.605.870 ava.
Poytuga hetãvore[jehaijey | editar código]
Tetãvore | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Tetãvore | Renda | Máva oiko | Tetãvore | Renda | Máva oiko | |||
1 | Lisimbã | 2761 km² | 2 250 382[6] | 10 | Guarda | 5518 km² | 160 925[6][7] | |
2 | Leiria | 3517 km² | 470 985[6] | 11 | Coimbra | 3947 km² | 429 987[6] | |
3 | Santarém | 6747 km² | 453 633[6] | 12 | Aveiro | 2808 km² | 714 218[6] | |
4 | Setúbal | 5064 km² | 851 232[6] | 13 | Viseu | 5007 km² | 377 629[6] | |
5 | Beja | 10 225 km² | 152 728[6] | 14 | Braganza | 6608 km² | 136 252[6] | |
6 | Faro | 4960 km² | 451 005[6] | 15 | Vila Real | 4328 km² | 206 661[6] | |
7 | Évora | 7393 km² | 166 706[6] | 16 | Oporto | 2395 km² | 1 817 119[6] | |
8 | Portalegre | 6065 km² | 118 448[6] | 17 | Braga | 2673 km² | 848 165[6] | |
9 | Castelo Branco | 6675 km² | 196 262[6] | 18 | Viana do Castelo | 2255 km² | 206 661[6] |
Renda hekosãsova | ||||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Renda hekosãsova | Renda | Máva oiko | Máva oiko hera | |||||
Azores |
|
|
Asoregua | |||||
Madeira |
|
|
Madeiragua |
Mandu'apy[jehaijey | editar código]
- ↑ El idioma oficial de la República portuguesa es el portugués (párrafo 3 del artículo 11.° de la Constitución de la República portuguesa). Son además reconocidas y protegidas oficialmente: el Idioma mirandés, en el municipio de Miranda do Douro (Ley N.º 7/99, de 29 de enero de 1999), poytugañe'ẽ: {{{1}}} y la lengua gestual portuguesa (artículo 74.º, párrafo 2), de la Constitución de la República portuguesa – revisión de 1997).
- ↑ «População residente» (en portugués). Instituto Nacional de Estatística de Portugal (2011).
- ↑ PNUD (2 de noviembre de 2011). hdr.undp.org (ed.): «"Informe sobre Desarrollo Humano 2011 Edición del Vigésimo Aniversario"» (PDF). Consultado el 4 de noviembre de 2010.
- ↑ Pedro Felipe Monlau, Diccionario etimológico de la lengua castellana..., Buenos Aires, El Ateneo, 1944. 2ª ed. Apud Julio Alemparte, Andanzas por la vieja España, Santiago de Chile; Madrid, Andrés Bello, 1961, pág. 288.
- ↑ Javier Arce, Bárbaros y romanos en Hispania, 400-507 A.D., Marcial Pons (Historia), 2007, pág. 237. ISBN 978-84-96467-57-6.
- ↑ 6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 6,11 6,12 6,13 6,14 6,15 6,16 6,17 6,18 6,19 «Censo 2011» (en portugués). Instituto. Consultado el 15 de mayo de 2012.
- ↑ «Distritos de Portugal» (en portugués). Consultado el 15 de mayo de 2012.