Poytuga

Vikipetãmegua
Kundaharãme jeho kundaharã, Jeheka
República Portuguesa
República Pertuesa
Tetã Poytuga
Bandeira de Portugal Eskudo de Portugal
Poyvi Eskudo
Tetã Momorãhéi: A Portuguesa
 
Situasión de Portugal
 
Tavusu
 • Távayguakuéra
 • Koortenata
Lisimbã
LSB.png

564.000
38° 42’ N 9° 11’ O
Táva guasúve Lisimbã
LSB.png
Ñe'ẽ tetãkua Poytugañe'ẽ[1]
Ysaja porokuáigua Tavakuairetã semipresidencialista
Aníbal Cavaco Silva
Pedro Passos Coelho
Sãso
 • Fundación
 • Tavakuairetã
Tavetã León pegua
ára 05 jasypa ary 1143 pe
5 jasypa ary 1910 pe
Ape tetãkui
 • Mba
 • % ygua
tembe'y
Costas
Ñemoĩha 111º
92 391 km2
0,5 %
1 215 km
1 793 km
Távayguakuéra
 • Mba
 • Densidad
Ñemoĩha 82º
10 562 178 (2011)[2]
114,3 hab/km2
PIB (nominal)
 • Mba (2012)
 • PIB per cápita
Ñemoĩha 43º
US$ 223 700 mill.
US$ 20 841
PIB (PPA)
 • Mba (2012)
 • PIB per cápita
Ñemoĩha 42º
US$ 252 656 mill.
US$ 23 481
IDH (2012) 0,816[3] (43º) – Tuichaite
Viru Euro (€, EUR)1
Tetãygua héra poytuge, poytugagua ha luso, -a
Yvy Árapehẽ
 • Arahaku pe
WET (UTC)2
WEST (UTC + 1)
Ñanduti hera .pt
Pumbyry hera +351
Ñe'ẽmombyry ñe'ẽpehẽtai CQA-CUZ / XXA-XXZ
Código ISO 620 / PRT / PT
Miembro de: Unión Europea, ONU, OTAN, OCDE, OSCE, COE, Unión Latina

1 Antes de 1999 la moneda era el Escudo (PTE).
2 Las Azores tienen su propio huso horario: UTC - 1, en verano: UTC.

Opaite tetã yvygua

Poytuga, jeikuaaeteva Tetã Poytuga (poytugañe'ẽme: República Portuguesa; oje'eva [rɛ'publikɐ puɾtu'gezɐ] térã [ʁɛ'publikɐ puɾtu'gezɐ]; mirandañe'ẽme: República Pertuesa), ha'e peteĩ tetã hekosãsova oĩva kuarahyreike Europeape, Yvyapy Iveriape, itavusu ha'e Lisimbã, Poytuga oguereko avei ambue renda hekosãso yvate Afrikape ha Paraguasu Atlántikope.

Ijerére ojejuhu yvate ha kuarahyresẽ gotyo Epañare, ha ojejuhu ñemby ha kuarahyreike paraguasu Atlántikore. Afrikape oĩ pe ypa'ũ aty hekosãsova herava Madeira. Oĩ avei pe ypa'ũ aty hekosãsova Asore, oikova yvate paraguasu Atlántikope.

Poytuga hera ypy[jehaijey | editar código]

Poytuga hera ikatu ou Oporto hera ymaguare, latinañe'ẽ hera «Portus-Galliae» —ygarupa Galia, ygarusu Galia pegua oho katui va'ekue ko ygarupa rehe— térã Poytuga hera ikatu ou «Portus-Cale».[4][5]

Poytuga imba'e[jehaijey | editar código]


Imagen de satélite del territorio continental de Portugal y parte del norte y oeste de España.

Poytuga hetãvore[jehaijey | editar código]

Tetãvore
  Tetãvore Renda Máva oiko     Tetãvore Renda Máva oiko
1 Lisimbã 2761 km² 2 250 382[6] PortugalNumbered.png 10 Guarda 5518 km² 160 925[6][7]
2 Leiria 3517 km² 470 985[6] 11 Coimbra 3947 km² 429 987[6]
3 Santarém 6747 km² 453 633[6] 12 Aveiro 2808 km² 714 218[6]
4 Setúbal 5064 km² 851 232[6] 13 Viseu 5007 km² 377 629[6]
5 Beja 10 225 km² 152 728[6] 14 Braganza 6608 km² 136 252[6]
6 Faro 4960 km² 451 005[6] 15 Vila Real 4328 km² 206 661[6]
7 Évora 7393 km² 166 706[6] 16 Oporto 2395 km² 1 817 119[6]
8 Portalegre 6065 km² 118 448[6] 17 Braga 2673 km² 848 165[6]
9 Castelo Branco 6675 km² 196 262[6] 18 Viana do Castelo 2255 km² 206 661[6]
Renda hekosãsova
Renda hekosãsova Renda Máva oiko Máva oiko hera
Azores
2 333 km²
241 194[6]
Asoregua
Madeira
801 km²
273 337[6]
Madeiragua

Mandu'apy[jehaijey | editar código]

  1. El idioma oficial de la República portuguesa es el portugués (párrafo 3 del artículo 11.° de la Constitución de la República portuguesa). Son además reconocidas y protegidas oficialmente: el Idioma mirandés, en el municipio de Miranda do Douro (Ley N.º 7/99, de 29 de enero de 1999), poytugañe'ẽ: {{{1}}} y la lengua gestual portuguesa (artículo 74.º, párrafo 2), de la Constitución de la República portuguesa – revisión de 1997).
  2. «População residente» (en portugués). Instituto Nacional de Estatística de Portugal (2011).
  3. PNUD (2 de noviembre de 2011). hdr.undp.org (ed.): «"Informe sobre Desarrollo Humano 2011 Edición del Vigésimo Aniversario"» (PDF). Consultado el 4 de noviembre de 2010.
  4. Pedro Felipe Monlau, Diccionario etimológico de la lengua castellana..., Buenos Aires, El Ateneo, 1944. 2ª ed. Apud Julio Alemparte, Andanzas por la vieja España, Santiago de Chile; Madrid, Andrés Bello, 1961, pág. 288.
  5. Javier Arce, Bárbaros y romanos en Hispania, 400-507 A.D., Marcial Pons (Historia), 2007, pág. 237. ISBN 978-84-96467-57-6.
  6. 6,00 6,01 6,02 6,03 6,04 6,05 6,06 6,07 6,08 6,09 6,10 6,11 6,12 6,13 6,14 6,15 6,16 6,17 6,18 6,19 «Censo 2011» (en portugués). Instituto. Consultado el 15 de mayo de 2012.
  7. «Distritos de Portugal» (en portugués). Consultado el 15 de mayo de 2012.

Ehecha avei[jehaijey | editar código]