Irsko

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Tento článek pojednává o novodobém státu. O jednom z Britských ostrovů pojednává článek Irsko (ostrov).
Možná hledáte: Irskou republiku, ustanovenou irským parlamentem v roce 1919.
Éire
Ireland
Irsko
Vlajka Irska
vlajka
Znak Irska
znak
Hymna: Amhrán na bhFiann
Geografie

Poloha Irska

Hlavní město: Dublin (irsky Baile Átha Cliath)
Rozloha: 70 273 km² (120. na světě)
z toho 1,95 % vodní plochy
Nejvyšší bod: Carrauntoohil (1041 m n. m.)
Časové pásmo: UTC/UTC+1[1]
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 4 588 252[2] (119. na světě, 2011)
Hustota zalidnění: 65,3 ob. / km² (142. na světě)
HDI: 0,908[3] (velmi vysoký) (7. na světě, 2011)
Jazyk: angličtina , irština (pouze 38%)
Náboženství křesťanství - katolické
Státní útvar
Státní zřízení parlamentní republika
Vznik 21. ledna 1919 – uznáno 6. prosince 1922) (nezávislost na Velké Británii)
Prezident Michael D. Higgins (irsky Mícheál D. Ó hUiginn)
Předseda vlády Enda Kenny
Měna euro[p. 1] (EUR)
HDP/obyv. (PPP) 39 638,6[4] USD (14. na světě, 2011)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 372 IRL IE
MPZ IRL
Telefonní předvolba +353
Národní TLD .ie

Irsko[5] (irsky Éire, anglicky Ireland[6], také irsky Poblacht na hÉireann a anglicky Republic of Ireland[7]) je stát v severozápadní Evropě, zaujímající zhruba pět šestin povrchu stejnojmenného ostrova. Irsko sousedí na severu s částí Spojeného královstvíSeverním Irskem. Jeho břehy omývá na západě Atlantský oceán, na východě Irské moře, na jihovýchodě Svatojiřský průliv a na jihu Keltské moře. Irsko je unitární parlamentní republika v čele s prezidentem. Hlavním městem je Dublin (irsky Baile Átha Cliath).

Samostatné Irsko je výsledkem mnoholetého boje za nezávislost na Spojeném království Velké Británie a Irska. 29. prosince 1937 se Irská republika stala nástupcem Irského svobodného státu, jenž byl založen 6. prosince 1922.

Ačkoliv se irský hrubý domácí produkt na hlavu ve světovém měřítku pohybuje mezi 12. až 17. místem, v závislosti na zdroji,[8][9][10] bývalo Irsko jedním z nejchudších států západní Evropy a mělo vysokou míru emigrace. V 50. letech 20. století byla zavedena ekonomie protekcionismu a Irsko se v roce 1973 připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii). V 80. letech 20. století vedla ekonomická krize Irsko k započetí velkých ekonomických reforem. Následná liberální ekonomická politika (mj. výrazné snížení daní ve srovnání s ostatními zeměmi EU) vedlo k celkové ekonomické prosperitě v letech 19952007. Období si díky tomu i vysloužilo přezdívku „Celtic Tiger“ (česky „keltský tygr“).[11] Avšak v návaznosti na celosvětovou finanční krizi bylo v roce 2008 toto období rychlého ekonomického růstu uťato.[11]

Irsku náleží sedmá příčka žebříčku indexu lidského rozvoje.[3] Stát se pyšní největší kvalitou života na světě – drží první místo[12]indexu kvality života z roku 2005 – a umístil se na šestém místě v světovém indexu míru (2012)[13][14]. Irsko je také velmi dobře hodnoceno za vzdělávací systém, politickou svobodu a lidská práva, svobodu tisku a ekonomickou svobodu. V roce 2012 se Irsko nacházelo na 170. (osmém místě odzadu) v indexu zhroucených států.[15]

Irsko je členem Evropské unie a OSN a zakládajícím členem OECD a Rady Evropy. Irská neutrální politika znamená, že není členem NATO, přestože se podílí na mírových operacích OSN.

Etymologie[editovat | editovat zdroj]

Ve čtvrtém článku Ústavy Irska je uveden irský název státu Éire a jeho anglická alternativa Ireland.[6] Běžnou praxí je však omezení používání názvu Éire v jiných jazycích, než je irština. Místo toho by se pro anglické překlady měl používat (a používá se) název Ireland,[16]. Podle zákona z roku 1948, který upravoval přenos zbývajících povinností monarcha na voleného prezidenta, je jméno Republic of Ireland (irsky Poblacht na hÉireann, česky Irská republika)[7] pouze "popisem státu", ale není jeho oficiálním jménem. Tím zůstává nadále jméno Irsko. Změna názvu státu by vyžadovala změnu ústavy.

Původ označení Éire a tím pádem i Ireland je značně nejasný.[16][17] Výklady původu názvu starými irskými legendami však jsou pro etymologický výzkum takřka bezcenné.[17] Navzdory nejasnostem je nade všechny pochybnosti, že se jedná o název velmi starobylý. Již v geografických zdrojích starověkého Řecka5. století př. n. l., se objevuje název Ierne.[16] Ptolemaiova mapa světa přibližně z roku 150 n. l. má pro Irsko označení Iouernia, kterýžto název byl do latiny transliterován jako Iuverna.[16][18]Caesarově díle se pak už nachází název Hibernia, jenž pravděpodobně vznikl kontaminací původního označení a latinského slova hibernus, který znamená česky chladný, zimní.[16][18] V ranné irské literatuře se pak objevuje staroirský termín Ériu, ze kterého se vyvinul již zmíněný současný název Éire.[16][18] Z tohoto základu se přidáním germánské koncovky -land, charakteristické pro pojmenování země, vytvořil současný anglický název Ireland. V jazycích příbuzných irštině, velštině a bretonštině se používaly pro označení Irska tvary Ywerddon, Iwerdon a Iverdon,[17] vycházející z protokeltského *ɸīwerjō. V současné době se pak jedná o tvar velšký Iwerddon a bretonský Iwerzhon; dále také kornsky Iwerdhon.

irské mytologii byl Ériu jedním z božských eponymů pro Irsko, společně s eponymy Banba a Fódla.[16]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Dějiny Irska

Irsko je nástupcem dominia nazývaného Irský svobodný stát. Toto dominium vzniklo 6. prosince 1922, když celý Irský ostrov vystoupil ze Spojeného království Velké Británie a Irska. Nicméně hned další den se parlament Severního Irska podepsal pod angloirskou dohodu, aby se připojilo zpět ke Spojenému království. Tato událost je známá jako rozdělení Irska. Irský svobodný stát zanikl v den, kdy bylo formálně založeno Irsko – tedy 29. prosince 1937.

V roce 1973 se Irsko připojilo k Evropskému společenství (současné Evropské unii).

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete v článku Irsko (ostrov).
Satelitní pohled na Irsko
Pohled na oblast Kerry

Irský ostrov je s rozlohou 84 412 km² druhým největším z Britských ostrovů. Omývají jej vody Atlantského oceánu na západě, Keltského moře na jihovýchodě a Irského moře na východě. Irsko používá GMT (UTC), v Irsku označovaný jako Ireland Standard Time (IST).[1] Stejně jako ve všech zemích EU zde letní čas začíná poslední březnovou neděli v 1.00 UTC a končí poslední říjnovou neděli v 2.00 UTC. Čas se pak posouvá na UTC+1.[1]

Povrch[editovat | editovat zdroj]

Povrch Irska je převážně nížinatý, zejména pak v centrálních oblastech. Hornatiny se vyskytují v blízkosti pobřeží. Nejvyšším vrcholem je Carrauntoohill (1041 m n. m., irsky Carrán Tuathail) v pohoří Macgillycuddy's Reeks. Mezi další významná pohoří patří: Wicklow Mountains na východě a Antrim Plateau v Severním Irsku.

Vodstvo[editovat | editovat zdroj]

Nejdelší řekou nejen Irska, ale i Britských ostrovů je 386 km dlouhá řeka Shannon. Na jejím toku jsou tři velká jezera (po proudu): Lough Allen, Lough Ree a Lough Derg. Největším jezerem ostrova je Lough Neagh v Severním Irsku. Ostrov si vysloužil přezdívku „Smaragdový ostrov“ díky bujné vegetaci,která je zde díky mírnému klimatu a častému jemnému dešti.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

Na většině území Irska leží louky a vřesoviště. 15 % území pokrývají rašeliniště a 5 % rozlohy zaujímají původní listnaté lesy. V zemi překvapivě rostou vavříny, myrty a planiky, které rostou především ve středomoří. Irská fauna už není tak bohatá, jak bývala před příchodem lidí. S jejich příchodem vymizely zdejší populace bobrů, divokých koček, medvědů a vlků. Dnes zde žijí hlavně drobní hlodavci, ptáci a ovce. Vůbec tu nežijí hadi.

Nejhůře obdělavatelná půda leží v jihozápadních a západních krajích. Tyto části jsou velmi hornaté, s nádhernými výhledy.

Klima[editovat | editovat zdroj]

Hlavní vliv na podnebí v Irsku má Atlantský oceánteplým Severoatlantským proudem.[19] Díky tomu panuje v Irsku podle Köppenovy klasifikace podnebí mírné oceánické podnebí – klasifikace Cfb.[20] To znamená, že výkyvy teplot v Irsku nejsou tak vysoké, jako v jiných oblastech se srovnatelnou zeměpisnou šířkou. Mořský vliv na teploty je nejsilnější na západním pobřeží, směrem do vnitrozemí se pak snižuje.[19] Převládají zde teplá léta a mírné zimy.

Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 9 °C.[21]lednu dosahuje přibližně 5 °C a v červenci stoupá k 15 °C.

Roční úhrn srážek se zde pohybuje od 800 do 2800 mm.[19] Nejvíce prší na severozápadě, západě a jihozápadě – na návětrné straně ostrova. Nejvíce srážek spadne v zimě, zatímco nejméně se jich vyskytuje na začátku léta.[19] Sníh je v Irsku velmi neobvyklý. Silné sněžení však může způsobit potíže v dopravě či poškození přenosové soustavy.[21] Pokud se však sníh objeví, bývá to nejčastěji v období od listopadu do dubna, obzvláště pak v lednu a únoru; výjimečně byl sníh zaznamenán i v září a květnu.[22] Průměrná doba se sněhovou pokrývkou se pohybuje od 5 dní na jihozápadě do 24 dní na severu země. Typická délka trvání sněhové pokrývky hlubší než 1 cm, ač se rok od roku liší, se pohybuje od jednoho do dvou dnů v pobřežních oblastech, kdežto ve vnitrozemí to může být až 10 dní; nejdelší sněhovou pokrývku pak zaznamenávají Wicklow Mountains – až 30 dní.[22]

Průměrná doba slunečního svitu je v Irsku 3,25–3,75 hodin denně, zatímco celoroční doba se pohybuje mezi 1400 a 1700 hodinami.[23] To znamená, že více jak polovinu roku je nad Irskem zatažená obloha – kvůli již zmíněnému vlivu Atlantského oceánu a přidružených tlakových níží.[23] Nejslunečnějšími měsíci jsou květen a červen s průměrným denním slunečním svitem mezi 5 a 6,5 hodinami.[23] Nejvíce slunečního svitu dopadá v jihovýchodní části země (až 7 hodin).[23] Nejméně slunečního svitu naopak na Irsko dopadá v prosinci, hodnoty se pohybují od hodiny na severu po 2 hodiny na jihovýchodě.[23]

Dělení[editovat | editovat zdroj]

Administrativní dělení Irska na hrabství

Irsko se tradičně rozděluje do čtyř provinciíConnacht (irsky Connachta), Leinster (irsky Laighin), Munster (irsky an Mhumhain) a Ulster (irsky Uladh), dříve též existovala provincie Meath (irsky an Mhí) – tzv. Střední království. Provincie se dále dělily na 32 hrabství pro administrativní potřeby britské správy. Šest hrabství Ulsteru zůstává pod britskou správou díky referendu z roku 1973. Zbylých 26 hrabství nyní tvoří Irskou republiku. Jsou to:

Zvláštní samosprávné postavení mají města Dublin, Cork, Limerick, Galway a Waterford. Zbytek hrabství Dublin je rozdělen na Dún Laoghaire – Rathdown, Fingal a Jižní Dublin. Hrabství Tipperary se pak dělí na Severní a Jižní Tipperary.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Genetické výzkumy ukazují, že první osadníci Irska migrovaliPyrenejského poloostrova během konce doby ledové. Po mezolitu přinesli migranti z neolitu a doby bronzové do Irska keltskou kulturu a jazyky. Kultura se rozšiřovala po ostrově a gaelské tradice se staly v Irsku převládající. Dnes mají Irové převážně gaelský původ, a přestože část populace je norského, anglonormanského, anglického, skotského, francouzského a velšského původu, tyto skupiny netvoří výrazné menšiny. Gaelská kultura a jazyky tvoří významnou část národní identity. Ve Spojeném království jsou irští Travellers etnická menšina, politicky spojeni s pevninskými romskými a cikánskými skupinami, ale v Irsku ne - tam jsou klasifikováni jako „sociální skupina“.

Irsko má nejrychleji rostoucí (do počtu) populaci v Evropě. Růst v roce 2006 byl 2,5 %, třetí rok bez přerušení byl větší než 2 %. Tak rychlý růst může být přičten klesající úmrtnosti, zvyšující se porodnosti, vysoké imigraci – imigranti nyní tvoří přibližně 10 % irské populace.

Významným faktorem růstu je i fakt, že Irsko je jedna ze tří zemí Evropské unie (spolu s MaltouPolskem), kde jsou zakázány potraty (jsou povoleny pouze v případě ohrožení života matky).[24]

Jazyky[editovat | editovat zdroj]

Nenárodní skupiny v Irsku v roce 2006, které mají více než 10 000 příslušníků. Neevropské skupiny jsou zobrazeny odděleně

Oficiální jazyky v Irsku jsou irština a angličtina, přičemž převládá angličtina. Lidí žijících v irsky mluvících komunitách, Gaeltachtech, jsou pouhé desetitisíce. Žijí izolovaní převážně na západním pobřeží. Silniční značky jsou většinou dvojjazyčné, ale v Gaeltachtech jsou pouze irsky. Pouze v angličtině je většina veřejných vyhlášek a tisknutých médií. Většina vládních publikací a formulářů je jak v angličtině, tak v irštině, a občané mohou se státem jednat i v irštině.

Podle sčítání lidu v roce 2006 je 1 656 790 lidí (39 %) v Irsku schopno domluvit se irsky; přestože není dostupný žádný průzkum pro anglicky mluvící, nejspíše jich bude téměř 100 %.

Irská populace se v posledních letech podstatně zvětšuje. Mnoho tohoto populačního růstu může být připisováno imigrantům a vracejícím se Irům (často s dětmi narozenými v cizině), kteří ve velkém počtu emigrovali v dřívějších letech velké nezaměstnanosti. Mimo to je porodnost v Irsku dvakrát větší než úmrtnost, což je ve státech západní Evropy velmi neobvyklé. Přibližně 10 % irského obyvatelstva tvoří obyvatelé cizí národnosti.

Sčítání lidu 2006[editovat | editovat zdroj]

Central Statistics Office publikovala předběžná zjištění z sčítání lidu v roce 2006. Ukazují toto:[25]

  • Celková populace Irska byla 23. dubna 2006 4 234 925 obyvatel, což je o 317 722 (8,1 %) více než v roce 2002.
  • Celkový počet nenárodních obyvatel (občané pocházející z cizí země) v Irsku je 419 733 (okolo 10 %), navíc 1 318 lidí „bez národnosti“ a 44 279 lidí bez uvedené národnosti.
  • Největší počet imigrantů pochází ze Spojeného království (112 548), následováno Polskem (63 267), Litvou (24 628), Nigérií (16 300), Lotyšskem (13 319), USA (12 475), Čínou (11 161) a Německem (10 289).
  • Populace z roku 2006 byla naposledy překonána v roce 1861, kdy v Irsku bylo 4,4 milionů lidí. Nejmenší populace Irska byla zaznamenána v roce 1964 - 2,8 milionů.
  • Všechny provincie Irska zaznamenaly nárůst populace. Populace Leinsteru vzrostla o 8,9 % a populace Munsteru o 6,5 %.

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Hlavní článek: Ekonomika Irska
Na většině irských silničních značek je irský i anglický nápis.

V současnosti je nejméně rozšířeným odvětvím irského hospodářství zemědělství. Vytváří asi 5 % HDP. Jen pro srovnání: služby 49 % a průmysl 46 %. Irsko má nepříliš významné nerostné bohatství. Těží se především olovo a zinek, dále měď, rašelina, stavební materiál, stříbro a zemní plyn. Rozvíjí se především průmysl chemický a petrochemický, elektronický, kovozpracující, nábytkářský a potravinářský. Vyrábějí se zde i dopravní prostředky a počítače.

Nejdůležitějším odvětvím zemědělství je tradiční chov ovcí, ovčí vlna je vyvážena do jiných zemí. Dále se také pěstují brambory.

Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

  • To, že se na ostrově nevyskytují hadi, je vysvětleno legendou. Údajně je měl z ostrova vyhnat svatý Patrik, patron Irska.
  • V cizině žije více lidí irského původu (desítky milionů) než v samotné zemi.
  • Na počest svatého Patrika se každoročně 17. března slaví po celém světě Den svatého Patrika.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Před rokem 2002, než bylo zavedeno euro, Irsko používalo jako svou měnu irskou libru. Euro však bylo účtovací měnou již od roku 1999.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Republic of Ireland na anglické Wikipedii.

  1. a b c TimeTemperature.com. Ireland Time Zone – Ireland Current Time – Daylight Saving Time [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné online. (angličtina) 
  2. Central Statistics Office. Census of population 2011 Preliminary results [online]. 2011-06-30, [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. (angličtina) 
  3. a b Human Development Reports. Human Development Index and its components [online]. [cit. 2012-11-09]. Dostupné online. (angličtina) 
  4. Mezinárodní měnový fond. [cit. 2013-02-22]. Dostupné online. (angličtina) 
  5. Základní informace o teritoriu [online]. MZV ČR, [cit. 2011-12-24]. Dostupné online.  
  6. a b Ústava Irska článek č. 4 ze dne 1. července 1937 [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.  
  7. a b zákon č. 22/1948 ze dne 21. prosince 1948, The Republic of Ireland Act, 1948, § 2 [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online.  
  8. http://databank.worldbank.org/ddp/home.do?Step=12&id=4&CNO=2
  9. http://www.imf.org/external/pubs/ft/weo/2012/02/weodata/index.aspx
  10. https://www.cia.gov/library/publications/the-world-factbook/rankorder/2004rank.html
  11. a b Ruaridh Nicoll. End of the road. The Guardian [online]. 2009-05-10 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online.  (angličtina) 
  12. The Economist. The Economist Intelligence Unit’s quality-of-life index [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  13. Institute for Economics and Peace. 2012 Global Peace Index [online]. 2012-06-12, [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  14. Institute for Economics and Peace. 2012 Global Peace Index Fact Sheet [online]. 2012-06-12, [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  15. The Fund for Peace. The Failed States Index 2012 Interactive Grid [online]. [cit. 2012-11-10]. Dostupné online. (angličtina) 
  16. a b c d e f g Ireland-information.com. The National Flag, Arms and Anthem [online]. [cit. 2012-11-11]. Dostupné online. (angličtina) 
  17. a b c Library Ireland. Some Puzzles and Cautions in Interpreting Irish Local Names [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online. (angličtina) 
  18. a b c Proud2BeIrish.com. The Official Name of Ireland (Origin) [online]. [cit. 2012-11-14]. Dostupné online. (angličtina) 
  19. a b c d Met Éireann. Climate of Ireland [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné online. (angličtina) 
  20. WeatherOnline. Ireland [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné online. (angličtina) 
  21. a b Met Éireann. Climate of Ireland [online]. [cit. 2013-02-22]. Dostupné online. (angličtina) 
  22. a b Met Éireann. Snowfall in Ireland [online]. 2012-11, [cit. 2013-02-24]. Dostupné online. (angličtina) 
  23. a b c d e Met Éireann. Sunshine in Ireland [online]. [cit. 2013-02-24]. Dostupné online. (angličtina) 
  24. MALACHOVSKÁ, Alexandra. Polsko bouří, zákon proti potratům má přitvrdit. aktualne.cz [online]. 2012-10-19 [cit. 2012-11-10]. Dostupné online.  
  25. Výsledky sčítání lidu z roku 2006 (PDF)

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FRANK, Jan. Irsko. Praha : Libri, 2006. ISBN 80-7277-294-5.  
  • MARTIN, F. X; MOODY, T. W, a kol. Dějiny Irska. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2003. ISBN 80-7106-656-7.  

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo OpenStreetMap
OpenStreetMap nabízí mapová data k tématu