Kapverdy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
República de Cabo Verde
Vlajka Kapverd
vlajka		 Znak Kapverd
znak
Hymna: Cântico da Liberdade
Geografie

Poloha Kapverd
Hlavní město: Praia
Rozloha: 4033 km² (174. na světě)
z toho zanedbatelné % vodní plochy
Nejvyšší bod: Pico do Fogo (2829 m n. m.)
Časové pásmo: −1
Poloha: 15° 55′ s. š., 24° 5′ z. d.
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: 418 224 (171. na světě, odhad 2005)
Hustota zalidnění: 104 ob. / km² (96. na světě)
HDI: ▲ 0,705 (střední) (118. na světě, 2007)
Jazyk: portugalština, kapverdská kreolština
Náboženství římští katolíci (dále domorodé náboženství); protestanti (převážně Church of the Nazarene)
Státní útvar
Státní zřízení republika
Vznik 5. července 1975 (nezávislost na Portugalsku)
prezident Jorge Carlos Fonseca
premiér Jose Maria Pereira Neves (od 1. února 2001)
Měna kapverdské escudo (CVE)
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-1 132 CPV CV
MPZ CV
Telefonní předvolba 238
Národní TLD .cv

Kapverdy jsou ostrovní stát v Africe. Od roku 1975 jsou Kapverdy republikou. Ostrovy jsou pojmenovány podle poloostrova Cap-Vert (což ve francouzštině znamená Zelený mys), který tvoří nejzápadnější bod kontinentální Afriky.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Když k břehům těchto ostrovů v roce 1456 dorazili Portugalci, byly Kapverdy (podle jejich slov) neobydlené. Portugalci ostrovy postupně využili jako zásobovací stanici na cestě dále na jih, později zde zahájili pěstování cukrové třtiny. Ostrov též sloužil pro obchod s otroky. Kapverdy byly neobydlené až do doby první portugalské kolonizace. Roku 1456 na ostrov Boa Vista doplul benátský mořeplavec ve službách Portugalska Alvise Cadamosto. Větší část souostroví odkryl a dal jim jméno Portugalec António Noli. Tento muž byl také prvním gubernátorem ostrovů. První osídlování začalo 1461 s vybudováním vojenské základny na ostrově Santiago. Roku 1496 se souostroví oficiálně stalo součástí portugalské koloniální říše.

Od objevení byly ostrovy důležitou zastávkou na cestě do Indie. V letech 1500–1620 byl ostrov Santiago hlavním překladištěm otroků vyvážených ze západní Afriky. V této době tvořili obyvatelstvo Portugalci a afričtí otroci.[1] V následujícím období význam Kapverd v této ekonomické oblasti poklesl. Další rozkvět obchodu s otroky nastal v 18. století, souvisel s dodávkou otroků do anglických kolonií Severní Ameriky. Ve stejném století bylo pobřeží centrem lovců velryb. Konec 18. století je spojen s ekonomickým úpadkem ostrovů. V tu dobu začala emigrace obyvatel do USA a Brazílie. V 19. století se stalo město Mindelo na ostrově São Vicente vhodným místem na doplnění různých zásob a uhlí pro velrybářské a transatlantické lodě. Ekonomický význam Kapverd vzrostl. Po otevření Suezského průplavu význam ostrovů jako tranzitního přístavu zanikl úplně. Během 19. a 20. století zemi opouštělo mnoho obyvatel. Hospodářská krize prakticky zůstala nevyřešena dodnes.

Mezi léty 1773 a 1866 na Kapverdách udeřily celkem tři hladomory, z nichž každý stál životy asi 40 % obyvatel.

Ve 20. století vzrostla vlna nacionalismu a aktivizovala se Africká strana nezávislosti Guineje Bissau a Kapverd (PAIGC), tyto události vedly v roce 1951 ke změně statusu z kolonie na zámořskou provincii. A po Karafiátové revoluci (1974) v Portugalsku se Kapverdám podařilo 5. července 1975 vyhlásit nezávislost. Prvním prezidentem samostatného státu se stal Aristides Pereira, který byl také nejvyšším představitelem Africké strany nezávislosti Guineje Bissau a Kapverd. Plánovaná unie s Guineou Bissau se po tamním státním převratu v listopadu 1980 nerealizovala, v lednu 1981 došlo ke změně názvu strany nezávislosti na Africkou stranu nezávislosti Kapverdských ostrovů. Po návštěvě papeže Jana Pavla II. na Kapverdách se katolická opozice osmělila požadovat demokratické změny a v únoru 1990 kapverdský režim ohlásil přechod k pluralismu a byl zaveden multipartijní systém. V prvních pluralitních volbách konaných v lednu 1991 zvítězilo Hnutí pro demokracii (MpD). Také prezidentský kandidát této strany António Mascarenhas Monteiro s převahou vyhrál. Strana i prezident měli převahu 2 volební období. Ve volbách v roce 2001 zvítězila po 10 letech Africká strana nezávislosti Kapverdských ostrovů se svým prezidentským kandidátem Pedro Piresem, který potvrdil svou výhru v dalších volbách v únoru 2006.

Politika[editovat | editovat zdroj]

Současný prezident Kapverdských ostrovů, Pedro Pires, na setkání s brazilským prezidentem Lula da Silva.

Kapverdy jsou parlamentní republikou. Hlavou státu je prezident volený v přímých a všeobecných volbách na pětileté funkční období. V současnosti je prezidentem Pedro Pires, který stojí v čele země od roku 2001.

V čele vlády stojí premiér jmenovaný prezidentem, zpravidla to bývá předseda strany, která vyhraje parlamentní volby.

Výkonnou moc má vláda, která je odpovědna Lidovému shromáždění. Jmenuje ji prezident na návrh premiéra.

Zákonodárným orgánem je jednokomorové Národní shromáždění (72 poslanců), které vzejde ze všeobecných voleb na pětileté volební období.

Nyní je v platnosti ústava z roku 1992, v roce 1995 byly provedeny změny ve prospěch prezidenta, který získal více pravomocí. Revize ústavy z roku 1999 vytvořila novou funkci ombudsmana.

Nejvýznamnější politické strany a hnutí[editovat | editovat zdroj]

Složení vlády[editovat | editovat zdroj]

Administrativní rozdělení[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2005 se území celého státu dělí na 22 administrativních jednotek zvaných concelhos:

Samosprávné územní celky Kapverd

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Mapa

Kapverdské ostrovy se nacházejí v jižní části severního Atlantiku, skládají se z 10 ostrovů a 5 menších ostrůvků, které se seskupují do dvou celků podle pozice převládajících větrů:

Všechny ostrovy jsou vulkanické, ale pouze na ostrově Fogo je stále aktivní vulkán Pico do Fogo. Naposledy vybuchl v roce 1995. Na ostrovech jsou časté eroze půdy, sucho. Země má také nedostatek vody a je seismicky aktivní.

Podnebí[editovat | editovat zdroj]

Klima je suché a horké; v lednu a únoru je ovlivněno silným větrem ze Sahary.[zdroj?]

Pozor na vítr,který často rozvíří písek na pláži.

Také pro neznalé někdy příjemně ochlazuje,ale pozor na ostré slunce.

Další detaily o počasí na [1].

Doba Teplota Srážky
Leden 24 °C 5,3 mm
Únor 24 °C 3,8 mm
Březen 25 °C 1,3 mm
Duben 25 °C 0,0 mm
Květen 25 °C 0,0 mm
Červen 26 °C 0,0 mm
Červenec 27 °C 0,8 mm
Srpen 29 °C 14,1 mm
Září 29 °C 33,6 mm
Říjen 29 °C 6,5 mm
Listopad 27 °C 2,5 mm
Prosinec 25 °C 1,6 mm

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

1000 CVE bankovka vydaná v roce 1992

Hlavním odvětvím je zemědělství. Pro vlastní potřeby pěstují kukuřici, brambory, maniok, hrách a pro export kokosy, cukrovou třtinu, banány a datle. K zemědělství je využíváno pouze 16 % půdy.

Velkou roli hraje také rybolov. Ale kvůli slabému technickému vybavení domorodců, většina ryb končí v sítích zahraničních rybářů. S rybolovem má souvislost i ryby zpracující průmysl. Loví se hlavně tuňáci a kromě ryb se zpracovávají langusty a humři. K exportu jsou dále určeny textilie a polotovary pro produkci obuvi a kožedělný průmysl. 90 % potravin se dováží, což se odráží i v jejich ceně. Dále k importu patří stroje, lodě a elektronika. Hlavními obchodními partnery jsou: Portugalsko, Holandsko, USA a Velká Británie.

Díky zahraniční pomoci a příspěvkům obyvatel žijících v zahraničí mají velký deficit obchodní bilance. Ostrovy jsou chudé na přírodní zdroje. Ve větší míře se těží jen vápenec, čedič, kaolín, tyto suroviny jsou používané ve stavebnictví v menší míře na export. Dalším exportním artiklem je sůl, která se získává z mořské vody. Na tvorbě HDP se 70 % podílí sektor služeb. Stále větší podíl na HDP má cestovní ruch.

Kapverdské ostrovy jsou považovány za rozvojovou zemi. Stát zaujímá jedno z prvních míst v obdržené zahraniční pomoci v přepočtu na jednoho obyvatele. Této podpoře se těší díky svému demokratickému uspořádání a dodržování lidských práv a svobod. Hlavním sociálním, ekonomickým i politickým problémem je dnes nezaměstnanost.

Kurz kapverdské měny – escudo – je pevně zakotven vůči euru: 1 euro = 110 escudo. Hotovost lze vyzvednout v již celkem běžných bankomatech.

Demografie[editovat | editovat zdroj]

Demografický vývoj Kapverd; počet obyvatel v tisících (data z FAO k roku 2005).

Než Kapverdské ostrovy objevili Portugalci, bylo území neobydlené. Dnešní obyvatelé jsou potomky otroků (Balantové, Pepelové, Bidžagové, černoši z Konga, Ndonga atd.) a portugalských, janovských a nizozemských kolonizátorů, sefardských Židů. ¾ obyvatel jsou mulati, zbytek černoši a jen nepatrná část běloši.

Podle sčítání lidu provedeného v roce 2000 tvořily ženy 51,9 % a muži 48,1 % obyvatelstva. Hlavní ostrov Santiago a samotná metropole Praia jsou přelidněné, zatímco Santo Antão a São Nicolau se vylidňují.

V Nové Anglii v USA žije asi stejný počet Kapverďanů jako ve vlasti, mnoho dalších se jich usadilo v Brazílii, Portugalsku a dalších zemích Evropy. Imigranty tvoří obyvatelé Guineje–Bissau utíkající před válkou, před chudobou občané Senegalu, Nigerijci. V každém větším městě lze potkat čínské obchodníky. Italové, Němci a Rusové se pouštějí do rozvoje cestovního ruchu.

  • věková struktura
Populační pyramida, 2005
    • 0-14 let: 36,9 %
    • 15-64 let: 56,4 %
    • 65 a více let: 6,7 %
  • Průměrný věk 19,8 let
  • Průměrná délka života 70,73
  • Počet dětí na 1 ženu 3,38
  • Gramotnost 76,6 %

Kultura[editovat | editovat zdroj]

Skupina hrající mornu

Kapverdská kultura je směsí evropských a afrických kořenů.

Její literatura je jedna z bohatších v lusofónní Africe.

Nejvíce známým hudebním žánrem je folklórní styl morna, zpívá se kapverdskou kreolštinou a je doprovázen klarinetem, houslemi, kytarou a cavaquinho (nástroj původně z Portugalska, malá kytara). Nejznámější interpretkou tohoto hudebního stylu byla Cesária Évora.

Jazyk[editovat | editovat zdroj]

Úředním jazykem na Kapverdských ostrovech je portugalština, avšak většina obyvatel se dorozumívá kreolštinou, Základem jí byla portugalština. Jazyk se šíří v ústním podání, jeho standardizovaná spisovná podoba neexistuje. Byla nicméně vytvořena jednotná abeceda pro všechny dialekty zvaná ALUPEC. Na jednotlivých ostrovech se na tvoření dialektu podílely jiné jazyky – na Sao Vincente francouzština, na Boa Vista italština, na Brava angličtina. Existuje dokonce i projekt na překlad Bible do praiského dialektu kreolštiny. Dosud bylo přeloženo několik knih Nového zákona.

Manuel Veiga, ministr kultury se snaží, aby se kreolština stala úředním jazykem.

Mladší generace obyvatel znají francouzštinu, která se povinně vyučuje ve školách.

Název[editovat | editovat zdroj]

V říjnu 2013 vznesli kapverdští zástupci na půdě Organizace spojených národů požadavek, aby se používal v oficiálním styku výhradně portugalský název Cabo Verde, bez překladu do jednotlivých jazyků.[2]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Podrobněji viz KLÍMA, Jan. Sláva a úpadek Ribeiry Grande. Historický obzor, 2002, 13 (9/10), s. 215–219. ISSN 1210-6097.
  2. ↑ http://www.bostonglobe.com/metro/2014/02/10/cape-verde-asks-world-call-cabo-verde/LoHX9VhfzljfmnrY9I8xeM/story.html

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • KLÍMA, Jan. Kapverdské ostrovy, Svatý Tomáš a Princův ostrov. Praha : Libri, 2008. ISBN 978-80-7277-380-0.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Kapverdy
Africká unie (AU)
Státy a území v Africe
Nezávislé státy
Teritoria, kolonie a
zámořská území
Územní celky se sporným
mezinárodním postavením

Citováno z „http://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Kapverdy&oldid=11393362“