Referát archeologické památkové péče

Vedoucí oddělení: PhDr. Jiří Doležel

Odborný pracovník: Mgr. Lenka Macháňová

 

Aktualita: Prohlášení k novele zákona č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči v oblasti archeologie. 

 

 

Referát archeologické památkové péče

Archeologické památky jsou jedinečným, nenahraditelným a konečným zdrojem informací pro poznání kulturní minulosti území nynější České republiky a jako takové jsou součástí národního i světového kulturního dědictví, jehož ochraně by měla být věnována maximální pozornost. Bohužel zároveň patří k památkám nejohroženějším, a to jak v souvislosti s intenzivní stavební činností, tak z důvodu neoprávněně prováděných výzkumů či průzkumů a nedostatečné informovanosti veřejnosti. Územím s archeologickými nálezy je přitom celé území naší republiky, kromě míst vytěžených či jinak prokazatelně znehodnocených. Legislativně je péče o archeologické dědictví obsažena jak v mezinárodních úmluvách, zejména v Úmluvě o ochraně archeologického dědictví (tzv. Maltská konvence), tak na bázi národního Zákona o státní památkové péči (č. 20/1987 Sb., v platném znění).

Brněnský Archeologický ústav působí ve sféře památkové ochrany archeologických lokalit a nálezů jako expertní odborná organizace oprávněná přímo ze zákona, podílející se na výkonu státní správy a zaštiťující péči o archeologické kulturní dědictví v moravskoslezském regionu. Podle § 22, odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb. jsou právě ústavu povinni stavebníci oznámit úmysl stavby na území s archeologickými nálezy. V oblasti archeologie a archeologické památkové péče provádí rovněž konzultační a poradenskou činnost se statutem úředního znalce v oboru archeologie. Akademii věd ČR a Ministerstvu kultury ČR konečně ústav dle § 3 zák. č. 20/1987 Sb. předkládá zpracované návrhy na prohlášení archeologických nálezů za kulturní památky.

Oddělení archeologické památkové péče tak funguje především jako distributor klíčových informací o územích s archeologickými nálezy, a to jak ve směru k organizacím a osobám mimo archeologickou obec (projektanti, stavebníci, úřady, orgány státní správy a samosprávy), tak směrem k jednotlivým oprávněným archeologickým institucím, které informuje o aktuálně ohrožených lokalitách. Samozřejmou součástí tohoto úředního postupu je tvorba posudků a vydávání stanovisek pro potřeby stavebních projektů a navazujících správních řízení. Odborní pracovníci oddělení se rovněž vyjadřují k ochraně archeologického dědictví pro potřeby státní správy, samosprávy a dalších subjektů formou odborných expertiz. Cílem této snahy je zejména ve fázi přípravy podchytit stavební činnost a další zásahy do terénu na územích s archeologickými nálezy, aby byly případné archeologicky pozitivní situace včas a odborně zdokumentovány a vyzvednuty. Další vyjádření jsou směrována i k dalším aspektům památkové ochrany archeologických lokalit a nálezů: k vyčíslení jejich hodnoty, odhadům škod způsobených neohlášenou stavební činností, posudkům k zabezpečení jednotlivých památek a ke zpracování návrhů na jejich ochranu pro Ministerstvo kultury ČR.

V oboru archeologie a archeologické památkové péče Archeologický ústav AV ČR, Brno, v. v. i., koordinuje také veškeré výzkumné aktivity na území Moravy a českého Slezska. Děje se tak především prostřednictvím regionálních archeologických komisí, ústavem a dalšími oprávněnými organizacemi zřízených v každém z krajů a komplexně řešících problematiku spojenou se záchrannými archeologickými výzkumy v daných oblastech. Pětice těchto komisí pro kraje Jihomoravský, Zlínský, Olomoucký, Moravskoslezský a kraj Vysočina tak již od roku 1994 distribuuje mezi jednotlivé oprávněné archeologické organizace veškeré záchranné výzkumy na lokalitách ohrožených stavební činností, dozírá na odbornou kvalitu provedení těchto akcí a rozhoduje sporné případy. Ústav konečně prostřednictvím Oddělení archeologické památkové péče dozírá rovněž na plnění dohod, které podle zákona č. 20/1987 Sb. uzavírají s Akademií věd ČR jednotlivé organizace, oprávněné povolením Ministerstva kultury ČR k provádění archeologických výzkumů.

Oddělení archeologické památkové péče plní v rámci Archeologického ústavu zdánlivě nenápadnou, ale důležitou funkci zaštiťování systému ochrany archeologického kulturního dědictví, které je součástí paměti národa. Povědomí o něm by nemělo vymizet.

 

Regionální archeologické komise

Posláním Regionálních archeologických komisí je v souladu se z. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči koordinovat provádění archeologických výzkumů, ochranu, záchranu a dokumentaci archeologických památek, archeologických nalezišť a území s archeologickými nálezy.

V jednotlivých regionálních komisích jsou členy oprávněné organizace k provádění archeologických výzkumů v příslušném kraji. Oprávněné organizace jsou povinny svoji činnost koordinovat v rámci příslušné regionální archeologické komise. Tato podmínka vyplývá z příslušné dohody uzavřené mezi oprávněnou organizací a Akademií věd ČR.

  • Archeologická regionální komise pro kraj Vysočina 
  • Jihomoravská regionální archeologická komise 
  • Moravskoslezská archeologická regionální komise 
  • Středomoravská regionální archeologická komise 
  • Zlínská regionální archeologická komise
     

Organizace oprávněné k provádění archeologických výzkumů na Moravě a ve Slezsku

Oprávněné organizace k provádění archeologických výzkumů na území Moravy a Slezska mají povolení Ministerstva kultury ČR a mají uzavřenou Dohodu o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů, na základě § 21, odst. 2 z. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, v platném znění, s Akademií věd ČR.

Na základě výše uvedených dokumentů mají oprávněné organizace za povinnost odevzdávat do Archivu ARÚB oznámení o zahájení archeologického výzkumu (OZAA), zprávu o archeologické akci (ZAA) a nálezovou zprávu. O výsledcích jednotlivých archeologických výzkumů musí informovat ročními zprávami v periodiku ARÚB "Přehled výzkumů".

Oprávněná organizace je povinna koordinovat svoji činnost s ARÚB a všemi oprávněnými teritoriálně příslušnými organizacemi v příslušných archeologických regionálních komisích. 

organizace
datum uzavření
dohody
územní působnost
10. 6. 2004
kraj Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský, Moravskoslezský, Jihočeský, Pardubický 
Archaia Olomouc, o.p.s. 19. 7. 2007  
28. 4. 2003
Olomoucký kraj
 
ČR
26. 3. 1999
okres Znojmo
2. 5. 2006
území Moravy a českého Slezska
1. 6. 1999
okres Hodonín (mimo území NKP Mikulčice a v jeho širším okolí)
26. 4. 1999
území města Hranice
24. 3. 1999
území východní a jihovýchodní části okresu Břeclav
2. 2. 2001
území Moravy v jejích historických hranicích
22. 4. 1999
okres Frýdek - Místek
23. 3. 1999
okres Blansko
12. 2. 2001
okres Brno-venkov, část území okresu Blansko a Žďáru nad Sázavou
8. 3. 1999
region jihovýchodní Moravy
23. 3. 1999
okres Přerov
24. 9. 1999
okres Kroměříž
22. 6. 2001
území města Brna
15. 3.2001
okres Prostějov
7. 11. 2006
okres Vsetín
4. 1. 2005
katastrální území obcí: Albrechtice, Bocanovice, Bohumín, Bukovec, Bystřice, Český Těšín, Dětmarovice, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Lomná, Dolní Lutyně, Dolní Tošanovice, Doubrava, Havířov, Hnojník, Horní Bludovice, Horní Domaslavice, Horní Lomná, Horní Suchá, Horní Tošanovice, Hrádek, Hrčava, Chotěbuz, Jablunkov, Karviná, Komorní Lhotka, Košařiska, Lučina, Milíkov, Mosty u Jablunkova, Návsí, Nýdek, Orlová, Petrovice u Karviné, Petřvald, Písečná, Písek, Ropice, Rychvald, Řeka, Milovice, Soběšovice, Stonava, Střítěž, Šenov, Těrlicko, Třanovice, Třinec, Vělopolí, Vedryně, Žermanice
23. 3. 1999
území regionu Českomoravské vrchoviny
12. 5. 1999
okres Vyškov
7. 1. 2000
ČR (jednotlivá ú. o. p. vykonávají archeologické výzkumy jen v rámci své územní působnosti podle krajů)
8. 3. 1999
okres Nový Jičín
4. 8. 1999
okres Šumperk
31. 5. 2006
katastrální území obcí Bartovice, Dubina u Ostravy, Heřmanovice, Hošálkovice, Hrabová, Habrůvky. Hrušov, Koblov, Krásné Pole, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Martinov ve Slezsku, Michálkovice, Moravská Ostrava, Muglinov, Nová Bělá, Nová Plesná, Nová Ves u Ostravy, Petřkovice u Ostravy, Polanka nad Odrou, Poruba, Poruba - sever, Proskovice, Přívoz, Pustkovec, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Stará Plesná, Svinov, Třebovice ve Slezsku, Vítkovice, Výškovice u Ostravy, Zábřeh - Hulkváky, Zábřeh - VŽ, Zábřeh nad Odrou
30. 9. 2010
správní území Středočeského kraje a kraje Vysočina
18. 5. 2000
okres Břeclav (přičemž v oboru archeologie paleolitu a doby římské ARÚ AV ČR, Brno)
8. 8. 2005
Moravskoslezský a Olomoucký kraj
1. 4. 1999
okresy Bruntál, Jeseník, Frýdek - Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava, Ostrava
23. 3. 1999
okres Uherské Hradiště (mimo Staré Město - Na Valách, Špitálky, Modrá - kostelík, Uherské Hradiště - Sady, Osvětimany - Hradisko sv. Klimenta)
 
kraj Vysočina, Jihomoravský, Olomoucký, Zlínský
30. 9. 1999
okresy Olomouc, Přerov, Šumperk, Vsetín, městská památková rezervace Olomouc; kulturní památky Klášterní hradisko a Svatý Kopeček u Olomouce

 

PřílohaVelikost
maltska_konvence.pdf566.98 KB
pamatkovy-zakon-aktualni-zneni-s-judikaturou-1.pdf410.49 KB